Politolog Oskar Krejčí vystoupil v pořadu XTV Za čárou, který moderoval Luboš Xaver Veselý. Nejprve zmínil, že jeho kniha Geopolitika střední Evropy. Pohled z Prahy a Bratislavy, se dočkala už šestého vydání. „Kde je z pohledu geopolitiky naše země? Jsme na Západě?“ zeptal se moderátor.
Vykonává Okamura funkci předsedy sněmovny lépe než Pekarová?Anketa
„První věc, která vás napadne, když děláte profesionálně politické vědy, je, že existuje mnoho literatury o mezinárodních vztazích, ale většina z ní se týká velmocí. Bavíme se o tom, jakým způsobem se formují vztahy mezi Čínou a Spojenými státy. Hovoříme o tom, jak se formují vztahy mezi Ruskem a západní Evropou. Ale kde se přemýšlí o tom, jaké zákonitosti určují chování malého státu? Jaké jsou možnosti malého státu? Čili tahle knížka, na rozdíl od mezinárodní politiky USA nebo geopolitiky Číny, je o malých státech. Jakýmkoliv způsobem se mohou chovat ve středu Evropy,“ řekl Krejčí.
A dodal: „Když si zmíněné otázky položíte, zjistíte, že nejste první, kdo se podobně ptá, a že najdete přinejmenším tři odlišné modely v Česku a na Slovensku, které naznačují, jak by se měla politická elita chovat, pokud chce zajistit existenci českého a slovenského národa či zabezpečit naše národní zájmy.“
František, T. G. Masaryk a Ľudovít Štúr a osm podob české státnosti
První model spojuje s osobností historika a politika Františka Palackého a federalizací Rakouska, vytvoření nadnárodního útvaru, který je natolik silný, že obstojí v konfliktu s velmocemi. „Když to Palacký psal, tak hrozilo nebezpečí z Německa a z Ruska. Pak je tu Masarykův model, který říká, jak se má samostatně chovat malý národní stát. Jak hledat své postavení v měnící se rovnováze uvnitř Evropy jako celku. Třetí model je Štúrův, který je panslovanský, to znamená, že zájmy malých národů, jako je slovenský a český, zajistíš jedině spojenectvím s velkými slovanskými národy, konkrétně s Ruskem,“ vysvětlil politolog.
Československo nevzniklo podle žádného z těchto tří modelů. A žádný z modelů neobstál v měnící se situaci v Evropě. „Během dvacátého století máme osm podob české státnosti – součást Rakouska-Uherska, Československo, Mnichovská dohoda, okupace atd.,“ vysvětlil Krejčí.
Moderátor se zeptal, jak lze porovnávat malé země, jako je Česká republika a Švýcarsko. „To je taky malá země, ale to je jako nebe a dudy,“ mínil Veselý.
Fotogalerie: - Československo v Darney
Krejčí zdůraznil, že je nutné bavit se také o terénu. A terén, který má k dispozici Švýcarsko je neobvyklý, ojedinělý. „Evropská rovnováha se ve švýcarských kopcích zkonkretizuje do tří národů a rovnováha je silná. Nehledě na to, že dobýt Švýcarsko není legrace, jak se ukázalo už za Viléma Tella. Naše území je velice specifické. Slovensko, kde žije národ bez dějin, je součást Podunajské nížiny, staletí spojené s Uherským královstvím,“ vysvětlil Krejčí.
Politická elita podle něj historicky na Slovensku prakticky neexistovala a intelektuální elita v podobě kněží se také rekrutovala z maďarského etnika. Šlechta byla taky maďarská, zatímco v českých zemích předbělohorská šlechta byla skutečně česká. „Hlavní politická osa v Evropě jde z Londýna na Paříž, Berlín, dále Varšava, Minsk, Moskva. Po této linii šel Napoleon, Hitler, ale i Rudá armáda do Berlína,“ zdůraznil politolog.
Vedlejší linie vede podle něj z Porýní na Vídeň, Budapešť a Istanbul. „V Evropě jsou dvě hlavní geopolitické osy a obě nás míjejí, i Čechy, i Slováky. Myslíme si, že jsme strašně důležití, protože jsme ve středu Evropy, ale ve skutečnosti jsme geopoliticky vzato nezajímaví,“ vysvětlil Krejčí.
Zajímaví jsme pro Němce, protože nejkratší cesta z Berlína do Vídně vede přes Prahu. „Ale když jde Rudá armáda na Západ, tak nejdřív obsadí Vídeň, potom obsadí Berlín, a když už je tohle všechno hotovo, tak teprve se jde na Prahu, protože ten prostor je relativně nezajímavý,“ objasnil politolog.
F-35 z dříve nezajímavého Česka dělají cíl pro rakety
Situace se podle něj změnila, jakmile smlouva s USA umožnila na jedenácti lokalitách využití pro americkou armádu. „Jakmile koupíš F-35 a připravíš pro ně infrastrukturu v základních bezpečnostních dokumentech, uděláš z Česka legitimní cíl pro rakety potenciálního protivníka. Dřív jsme byli zcela nezajímaví. Dnes jsme jako terén zajímaví. Připravíš infrastrukturu, technické zázemí, aby tady mohly přistávat. F-35 v americkém vlastnictví jsou v Německu a v Belgii a tam mají i jaderné zbraně. Když F-35 nasadíš, můžeš k tomu použít i infrastrukturu v Česku nebo na Slovensku na základě smluv, které uzavřela původní pětikoalice s USA, tak tady se vytvořily podmínky pro úplně jinou geopolitickou charakteristiku Česka a Slovenska,“ zdůraznil Krejčí.
Dále se věnoval návštěvě Tomia Okamury na Slovensku. Na dotaz moderátora, zda se narovnají vztahy se Slovenskem odpověděl, že se znormalizují. Naše nadstandardní vztahy se Slovenskem se opírají o společnou minulost, o společné zájmy malých národů uprostřed Evropy. Jakmile se zpřetrhají, tak jsme ostrůvek v německém moři.
Tomio Okamura
Nastupující koalice a budoucí opozice o Slovensko teď soutěží, vztahy se tím posílí. Česká opozice se teď chystá za slovenskou opozicí. „Budeme mít vztahy na úrovni koalice i vztahy na úrovni opozice. Bude to svérázná situace. Patří to k liberálnímu pojetí demokracie, nevadí mi to,“ řekl politolog.
Důležité podle něj je hlavně to, aby vztahy mezi Čechy a Slováky byly co nejlepší.
Dále se vyjádřil k americko-ruským jednáním o válce na Ukrajině. „Diplomacie, kterou zažíváme v posledních letech kolem ukrajinského konfliktu, je netypická. Zvykli jsme si, že součástí diplomatických jednání je nátlak prostřednictvím veřejnosti. Jsou tu dramatické výstupy, hlavně ze strany ukrajinského prezidenta, které následují po jakémkoliv diplomatickém jednání. Politici se snaží vytvořit dojem, že uspěli. Zatahují veřejnost do politických konfliktů, zvykli jsme si na to. Teď se vracíme do situace klasické diplomacie, kdy závěry nejsou zveřejňovány. To, co předložily USA, 28 bodů, lze interpretovat jako návrh smlouvy, nebo jako témata pro jednání. USA se snaží dostat do role mediátora, který zprostředkovává jednání, představit témata, o kterých se bude jednat. To se povedlo,“ soudí Krejčí.
Odklon od „humbukové“ diplomacie znamená, že jednání musejí být delší. „Dostali jsme se do jiné situace, než jsme byli zvyklí. Jsou tu opět klasická diplomatická jednání plná tajemství,“ vysvětlil politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názorem politologa Oskara Krejčího, že diplomacie se vrací ke své klasické podobě?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská
