Současná aféra s dotačními podvody připoutala pozornost k severozápadu Čech. Zvláště Ústecký kraj byl dříve volební baštou ČSSD i v dobách, kdy jste zde kandidoval jako lídr do parlamentních voleb 2006 a 2010. Sociální demokraté zde jasně vítězili. Jakých výsledků jste zde dosahovali, abychom to dali do kontrastu s dneškem?

Volební výsledky byly tehdy vynikající. Ve sněmovních volbách v roce 2006 to bylo téměř 36 procent hlasů, v krajských volbách o dva roky později třetina hlasů – byl jsem tam asi na pětatřiceti předvolebních akcích po celém kraji. Poslední volby do sněmovny, které jsem tam dělal, přinesly výsledek 26 procent hlasů – druhý nejlepší v rámci strany. Na podzim 2010 – kdy už jsem sice nebyl předsedou, ale žili z mé práce, strana vyhrála komunální volby. Dnes je ten potenciál po této kauze někde pod deset procent. Volební výsledky měly od mého odchodu stále sestupnou tendenci. Kontrast je to obrovský.

Obrat nastal v roce 2011, kdy byl zvolen předsedou krajské organizace Arne Fišera (dnes také jeden z obviněných). Pak nastalo, jak jste napsal, odparoubkování. Jak to probíhalo? Znamená to, že lidé s vámi spojovaní byli upozaděni?

To je velmi slušně řečeno, protože ta skupina lidí – Houska, Vaňhová, Fišera, Kouda – si počínala naprosto brutálně. Byli to lidé, kteří šli za svým zájmem – a teď je jasné, jaký to byl zájem. Měli pocit, že jim v tom já i Petr Benda bráníme, aby se mohli plně rozvinout. Odparoubkovávání začalo hned, jak jsem odešel z funkce v roce 2010 po volbách. Zřetelné kontury to nabralo až v lednu 2011, kdy jásavým způsobem oslavovali své vítězství nad Paroubkem. Později se ukázalo, že to byla cesta do pekel.