Natvrdo hovoří Jan Keller. Vítači uprchlíků a příznivci boje s Putinem ať raději nečtou

17. 5. 2016 10:44

ROZHOVOR Sebrat vítr z plachet některým extremistickým skupinám či stranám by šlo celkem jednoduše, stačilo by chránit vnější hranice EU, říká univerzitní profesor a europoslanec Jan Keller. Ten si také myslí, že nápor migrantů z Turecka v posledních týdnech výrazně zeslábl, jelikož jsou Turci schopni migraci brzdit, což dříve moc nechtěli dělat. A je také přesvědčen, že pokud by Rusové Krym nepřičlenili, fungovala by už na něm velká americká základna. „Ukrajina měla a má fungovat jako most k Rusku, nikoliv jako předpolí pro válku proti němu,“ konstatuje známý sociolog a publicista pro ParlamentníListy.cz.

Natvrdo hovoří Jan Keller. Vítači uprchlíků a příznivci boje s Putinem ať raději nečtou
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Europoslanec Jan Keller.
reklama

Anketa

Je Bohuslav Sobotka lepší premiér než Mirek Topolánek?

27%
73%
hlasovalo: 7073 lidí

Rakousko vybírá nového prezidenta. Výsledek nedávného prvního kola, které zcela vyřadilo kandidáty mainstreamových stran, byl podle řady médií šok. Podle exministra Alexandra Vondry o žádné překvapení nejde, ale pozornost by tomu prý měli věnovat především Němci. V zemi, kde dosud vládne Angela Merkelová, je navíc podle posledních průzkumů třetí nejsilnější stranou protimigrantská a eurokritická Alternativa pro Německo. Může v Evropě nastat bouře v podobě nástupu nových, a jak někdo říká, „nesystémových“ stran? Co samotné Německo, bude vůči tomu imunní?

U nás se výsledkům prvního kola prezidentské volby v Rakousku téměř nevěnovala pozornost. V Německu to bylo po řadu dní hlavním tématem snad všech médií. Už z toho je vidět, že Němci berou tento vývoj velmi vážně. Myslím si, že je jen otázkou času, kdy se Německo dostane do podobné situace, v jaké je teď Rakousko. Obliba strany Angely Merkelové setrvale klesá a SPD je na tom ještě hůře. Sociálním demokratům ubývají hlasy, aniž by nějak viditelně sílila Neue Linke, která je docela obstojně levicová, patří však k vítačům imigrantů snad ještě více než Merkelová. Prostor pro protestní hlasy je tímto chováním stran už dopředu tlačen směrem hodně doprava. Byl by opravdu zázrak, pokud by tuhle podanou ruku krajní pravice nevyužila.

Pokud by se moci chopily zmiňované nové strany, které jsou některými kruhy označovány jako populistické i extremistické představovalo by to nějaký druh rizika nebo hrozby? Došlo by k naplnění černých scénářů o konci liberální demokracie, a tedy současné podoby kontinentu? Případně, jak nástupu radikálně vyhraněných stran a hnutí s jednoduchými recepty zabránit? Nakolik úspěšně mohou mainstreamové strany vstřebávat agentu „extremistů“ a sebrat jim tak vítr z plachet?

Pokud by ultrapravicové strany výrazně zesílily, došlo by k pokusům o přitvrzení režimu. Jenom není jasné, ve kterých zemích by toto přitvrzení realizovala krajní pravice a ve kterých samotné liberální strany se zdůvodněním, že tím proti ultrapravici bojují.

Ke druhé části otázky. Strany levého a pravého středu se zatím drží taktiky, že o vlně migrace nebudou ve volbách mluvit, ale osloví voliče jinými tématy. Problém je v tom, že mluvit o jiných tématech nemá v této situaci příliš smyslu. Nemohu například slibovat seniorům vyšší důchody, jestliže nevím, kolik migrantů bude mé zemi přiděleno a kolik peněz to bude státní kasu stát. Voliči v tomto ohledu uvažují systémověji než politici a jsou si těchto rizik vědomi.

Sebrat vítr z plachet takzvaným extremistům by šlo celkem jednoduše. Úplně by stačilo chránit vnější hranice EU. Po technické stránce to nezvládatelný problém jistě není. Ani v Komisi, ani v Evropském parlamentu ovšem není vůle to učinit. Domnívám se, že tímto „vítačským“ postojem samotné evropské instituce Evropu pohřbívají. Zatím mi nikdo nebyl schopen odpovědět na otázku, co bude EU dělat, až bude v každé zemi hustota nově příchozích na úrovni dnešního Švédska, které pod tímto náporem už kolabuje.

Pokud jde o migrační krizi, na balkánské trase je sice hlášen úbytek běženců, ale na druhou stranu to směřuje do Itálie, kdy prý dochází ke značnému nárůstu zločinnosti. Merkelová je navíc terčem kritiky za to, že se nechá Erdoganem vydírat, a Turecko naléhá, že když nebudou zrušena víza, pustí migranty volně do Evropy. Považujete dohodu EU s Tureckem za reálně možnou? A co dělat, pokud jde o italskou cestu? A co soudíte o snaze Evropské komise protlačit kvóty, ať se nám to líbí nebo ne?

Nápor migrantů z Turecka v posledních týdnech výrazně zeslábl. To svědčí jen o tom, že Turci mohou migraci brzdit, když chtějí. Oni ji však déle než rok prostě brzdit nechtěli. Zatím to vypadá, že bezvízový styk dostanou, i když možná ne už v červnu, jak by rádi. Potom budeme svědky věčného handrkování, kdy Brusel bude hrozit, že Turecku víza zase zavede, pokud proud migrace z tohoto směru zesílí, a Turecko bude vyhrožovat, že tento proud zesílí, pokud budou víza opět zavedena. Předpokládám, že v té době Angela Merkelová už bude v politickém důchodu. Možná ho bude trávit na postu šéfové OSN.

V jižní Itálii se nemůže odehrát nic důležitého, aniž by o tom věděla a souhlasila s tím italská mafie. Pokud migranti přicházejí do jižní Itálie, znamená to, že mafie v tom jede. Italská vláda jistě ví, jak ji motivovat způsobem, aby přestala být spojencem pašeráků. Mafie dělá vždy jen to, co je pro ni nejvýhodnější.

Co se týče povinných kvót, je to nejzaručenější způsob, jak Evropu rozbít. Z vystoupení některých eurokomisařů mám silný dojem, že tito lidé to nedělají ze zlé vůle. Jsou prostě tak nechápaví. V některých institucích nechápavost v kariérním postupu nebrání, spíše naopak.

Minulý týden jste jednali v Bruselu či Štrasburku o vztazích EU k Číně. Jestli je, či není tržní ekonomikou. Jak to vlastně dopadlo? Někteří naši velcí podnikatelé, jako třeba Jan Světlík, majoritní vlastník Vítkovic tvrdí, že Číňané jsou schopni zlikvidovat ocelářský průmysl v Evropě a velmi vážně ohrozit i ten strojírenský. A to prý právě proto, že je tam vytvořený systém, který direktivně řídí stát a jenž vytvořil svým způsobem geniální způsob překonávání konkurence, který evropské země nejsou schopné ustát. Světlík například uvádí, že tam vyvážel speciální hřídele do doby, než je Číňané okopírovali a pak mu na jeho zboží uvalili clo…

Evropský parlament minulý týden hlasoval proti uznání Číny tržní ekonomikou. Obávám se ale, že to neférové konkurenci ze strany Číny nezabrání. Vyrábí ocel několikrát levněji než v Evropě, protože nechrání životní prostředí a tři až pět Číňanů stále pracuje za plat jednoho Čecha. Pokud se na této praxi nic nezmění, může jim být vcelku jedno, jestli budou uznáni za tržní ekonomiku.

Několikrát už zazněla varování, že poté, co Rakousko zpřísňuje hraniční kontroly a staví dokonce plot v Brennerském průsmysku, hrozí, že migrační vlna půjde přes Česko. Ministerstvo vnitra říká, že policie i armáda je připravena, z druhé strany někteří vojenští analytici tvrdí, že při větším náporu nemáme šanci s našimi počty vojáků a policistů hranice ubránit. Do jaké míry se toho máme podle vás obávat? Na Slovensku už evidují větší počet nelegálních uprchlíků a v jednom případě slovenští celníci dokonce postřelili migrantku, která chtěla se svými komplici načerno přejet maďarsko-slovenskou hranici…

Musí se změnit evropská politika neomezené vstřícnosti vůči migrantům. Pokud k této změně nedojde, nepomůže nám sebelepší ochrana hranic. Jestliže skutečně bude zaveden automatický způsob rozmísťování žadatelů o azyl, nepomůže nám ani sebelepší ostraha hranic. Nejsem si jist, zda by pomohlo vystoupení z Evropské unie.

Podívejte se na vlastnickou strukturu „našeho“ průmyslu a „našich“ bank a napadne vás, čeho všeho bychom se mohli dočkat, pokud bychom i jako nečlen EU odmítli být solidární. Jediná naděje je, že se dostatečný počet států k otázce migrace postaví tak jako země V4.

Po čase se oživují debaty o transatlantické obchodní dohodě TTIP. Jak tento projekt na základě nových zjištění a dalšího vývoje hodnotit? Unikly dokumenty z jednání o podobě smlouvy, na což upozornily některé zahraniční deníky. Vyplývá z toho, že Američané kladou podmínky, jejichž naplnění by vedlo k omezení práv Evropanů, ať už jde o ochranu životního prostřední, zhoršení zdravotních standardů nebo spotřebitelských a zaměstnaneckých práv a USA by navíc mohly ovlivňovat unijní legislativu. Nejsou rizika příliš velká? Anebo jde o pouhý „alarmismus“ ze strany některých názorových směrů?

Kolem smlouvy TTIP je těch podezřelých okolností až moc. Je to hra o čas. Je dost pravděpodobné, že s odchodem Obamy přestane americká strana o podepsání smlouvy usilovat. A nic nenasvědčuje tomu, že by se mohlo stihnout podepsat ji za těch pár měsíců, kdy bude Obama ještě v úřadu. V Evropském parlamentu je poměrně silná skupina odpůrců této smlouvy napříč všemi zeměmi, kteří pro smlouvu ruku nezvednou. Já do ní patřím.

Na Ukrajině vznikla nová vláda, nelze ovšem asi čekat nějaké zlepšení životní úrovně a stabilizace situace. Je možné souhlasit s tím, že Ukrajině přidělíme bezvízový styk? Je vůbec reálné, aby se uvažovalo o členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii?

Myslím si, že členství Ukrajiny v EU nebo v NATO nemůže brát nikdo vážně. EU si dosud neporadila s problémy Řecka, které jsou oproti ekonomickým problémům Ukrajiny nepatrné. Možné vystoupení Velké Británie z EU a přijetí Turecka a Ukrajiny by vytvořilo úplně jinou Evropu, než do jaké jsme vstupovali. Taková Evropa by však netrvala dlouho, zhroutila by se vlivem neřešitelnosti problémů nových členů Unie. Rozpadla by se ještě dříve, než bychom z ní stačili vystoupit.

Českým veřejným prostorem rezonuje tvrzení, které má několik stupňů. První stupněm je, že Putin musel zabrat Krym kvůli ohrožení ruské flotily a byl to vynucený tah. O tom hovoří třeba Václav Klaus. Druhý stupeň zní, že Američané ještě před Majdanem zadali veřejnou zakázku na opravu vojenské školy v Sevastopolu. Třetí stupeň, to říká novinář Jan Petránek, že už se na Krymu stavěly základy CIA. Je možné se s některým stupněm ztotožnit, anebo jde o nepodložené spekulace či dezinformace? Zazněly také hlasy, že i kdyby to byla pravda, neospravedlňuje to ruskou agresi na Ukrajině… Jak tyto jednotlivé body komentovat?

Rusko rozhodně nepřičlenilo Krym z ekonomických důvodů. Hospodářsky na přičlenění Krymu doplácí. Proč bylo odtrženo Kosovo od Srbska? Aby v něm mohla vzniknout největší americká vojenská základna na cizím území. Jsem přesvědčen, že pokud by Rusové Krym nepřičlenili, byla by americká základna v Kosovu možná už dnes až druhá největší na cizím území. A v tom případě bychom se mohli dočkat konfliktu výrazně většího, než jaký probíhá na východě Ukrajiny. Vůbec se mi nestýská po cvičeních atomového poplachu, na která si dobře pamatuju ještě ze základní školy z počátku šedesátých let.

Kdybychom se vrátili zpět na podzim 2013 a do jara 2014 v Kyjevě, při znalosti, kterou jsme o tomto problému získali, je něco, co měl Západ udělat jinak?

Západ neměl nikdy nabídnout Kyjevu asociační smlouvu. Ukrajina měla a má fungovat jako most k Rusku, nikoliv jako předpolí pro válku proti Rusku. Byl jsem jediný z pravolevé pětisetčlenné koalice socialistů a lidovců v Evropském parlamentu, kdo hlasoval proti asociační dohodě s Ukrajinou. Myslím si, že dnes už bych takto osamocený nebyl.

Prezident Miloš Zeman je obviňován z toho, že tahá Česko na Východ, že zrazuje naše spojence a obrací zahraničně-politické ukotvení naší země. Je tomu tak? Jak s odstupem hodnotit zahraniční politiku prezidenta? Asociace pro mezinárodní otázky ve své nové analytické studii tvrdí, že právě Zeman je největším problémem české zahraniční politiky...

Podobná tvrzení bývají formulována buď z hlouposti, anebo za peníze. Držím palce Asociaci pro mezinárodní otázky, aby se v jejím případě jednalo o to první. Začátkem 90. let se mluvilo o tom, že s pádem východního bloku zmizelo riziko třetí světové války, státy a národy se k sobě budou chovat smírně. Podívejte se, jaká je situace dnes.

Když se někdo proti tomuto trendu vyjádří, hned z něho dělají Putinova agenta. Abych se tomuto riziku vyhnul, ocituji vám pár vět z knihy ekonomky z Cambridge Noreeny Hertzové o globálním kapitalismu a smrti demokracie. Píše, že když v srpnu 1991 přivážely tanky na Rudé náměstí Borise Jelcina, Clintonovi záleželo na tom, aby v Rusku vznikl systém, který by byl nakloněn americkým zájmům a sdílel ekonomické priority Spojených států.

Autoritářský režim singapurského ražení by býval stačil. Mezi americkými investory (ale i jinde na Západě) převládal názor, že Rusko potřebuje benevolentního diktátora – neboli diktátora nakloněného americkému kapitalistickému systému.

K tomu mohu jen dodat, že Putinovi dneska nespílají kvůli tomu, že je diktátor, ale kvůli tomu, že zastavil rozdávání ruských nerostných zdrojů nadnárodním firmám. Paní Albrightová je přece autorkou výroku, že je nespravedlivé, aby tolik nerostného bohatství patřilo Rusům. No a jisté vojenskopolitické kruhy dělají všechno možné, aby této „nespravedlnosti“ učinily konec. Že by to myšlenkové tanky typu Asociace pro mezinárodní otázky skutečně netušily?

Stále více klesá důvěra občanů v nadnárodní instituce a výrazně se snižuje i podpora našeho členství v Evropské unii a NATO. Čím to je? Domníváte se, že to může být neschopností při řešení migrační krize či takovými návrhy směrnic jako například před několika dny, kdy EK vytvořila materiál, podle kterého se měli postihovat držitelé i výrobci „malých“ ručních zbraní bez rozdílu a v Česku by to tak znamenalo omezení tradiční výroby a nárůst nezaměstnanosti? A co dělat, aby se obrázek těchto dvou uskupení zlepšil?

Evropská unie má opodstatnění pouze za předpokladu, že bude dělat tři věci: usilovat o mír, zachovávat pestrost evropské kultury a bránit jednotlivé země před tlakem velkých nadnárodních korporací, z nichž mnohé jsou bohatší než tyto země.

Proto je důležité, aby se přestalo s provokováním Ruska, s masovou infiltrací migrantů a s tajnůstkařením okolo smlouvy TTIP. Pokud Evropská unie v těchto věcech selže, nedovedu si představit, čím by někdo mohl její existenci zdůvodňovat.

Na druhé straně nejsem tak naivní, abych si myslel, že po jejím případném rozpadu nás čeká něco dobrého. Nezapomeňte, že nám doma už nic nepatří. To by se rozpadem EU bohužel nezměnilo.


 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Štěpán
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ohromující dedukce Tlustého: Kalouskovi na 99,99 procent nejde o Hrad. A koronakrize? Nechtěl jsem tomu věřit, ale řeknu vám to...

16:30 Ohromující dedukce Tlustého: Kalouskovi na 99,99 procent nejde o Hrad. A koronakrize? Nechtěl jsem tomu věřit, ale řeknu vám to...

ROZHOVOR Politikářský mistr! „V těžké defenzivě hledá kotrmelec, rošádu, jak se z ní dostat.“ O „nej…