Sedmnáctý listopad roku 1989 bývá označován jako den, kdy jsme znovu nabyli svobodu. Ta není jen politická, ale i ekonomická. Myslíte si, že s tou druhou umíme zacházet, nebo jsme často spíše v roli Neználka, což však na druhou stranu může některým jednotlivcům, firmám, ale třeba i státu vyhovovat?

To máte těžké – finanční svoboda je k ekonomickému rozvoji nezbytná, ale protože generace dnešních zhruba padesátníků a výš se ji neměla kde naučit, protože mládí prožili před rokem 1989, nemohli znalosti předat ani svým dětem a ty zase svým dětem. Takže dnes tu máme pomalu dvě další generace, které často přistupují k penězům s – jemně řečeno – jakousi naivitou. Nechají si často nakukat finančním poradcem cokoliv. Stát a Evropská unie v tom, bohužel, moc dobrou roli také nehraje. Na jedné straně máme třeba stoprocentní pojištění bankovních vkladů. To je typický příklad morálního hazardu: člověk se cítí při výběru banky zcela bezpečný, vždyť se mu nic stát nemůže, když jeho vklad je plně pojištěný! Ale na druhou stranu lidé pak nerozlišují a se stejnou důvěrou jako do banky jdou třeba do penzijního či podílového fondu nebo se baví s finančním poradcem. A tady zase není ochrana žádná. Jenomže to už klientům nedojde, protože od bank jsou uchlácholeni oním stoprocentním pojištěním vkladů.

Zmínila jste dvě generace, které k penězům přistupují s jistou naivitou. U těch mladších už to nehrozí?

Ale kdepak, s finanční gramotností dětí jsme teprve na štíru! Shodou okolností není to ještě ani měsíc, co jsme s Vladimírem Pikorou vydali knihu pohádek Zlatý poklad vzdělávající děti ve finanční gramotnosti. Ovšem ten proces uvedení knihy na trh – to byla panečku trnitá cesta! Od některých finančních a úvěrových společností, kterým jsme nabídli participaci na knize, jsme se dozvěděli „zajímavé“ věci: „Děti v dětských domovech? To nás nezajímá, to není naše cílová skupina“. Přeloženo: Těm se nedá prodat žádný finanční produkt. Nebo: „Není v našem zájmu, aby finanční vzdělanost byla nějak extrémně vysoká“. Opět přeloženo: Hloupý klient, dobrý klient. A tak dál. Ale popravdě – nemá smysl se zlobit na tyto instituce za jejich postoj. Je to totiž jenom na nás, abychom se my sami naučili přijímat finanční odpovědnost a přemýšlet nad svými penězi …