Zaujalo mě, když jste na adresu Svobodných, u nichž jste byl dokonce krajským předsedou, prohlásil, že jejich postoj k islámu je impotentní. Jaký postoj tedy měli podle vás zaujmout?

Předně, lidé se ve Svobodných mění a aktuálně je více zajímavějších ex-Svobodných osobností než těch, co nyní ve Svobodných zůstali. Ti mají zpravidla svým myšlením blízko ke stavovským Soukromníkům a nedivím se jejich logickému předvolebnímu propojení, včetně marketingově zvoleného elektorátu, aby dosáhli nad pět procent. Esence svobody a snaha zamezování žití na úkor jiného se ale již u Svobodných vytratila, a poukáži na dvě zásadní témata.

Za prvé, letos je pro Českou republiku den daňové svobody 20. června, přičemž zaměstnanci jej díky nepoměrně vyšším platbám mohou oslavit až 7. července a OSVČ jej už naopak mohly slavit 30. března.

A za druhé, přístup k islámu, který je opakem svobody. Obhájce svobodného západního světa má stejně blízko ke konstitucionalismu, jako má obhájce nesvobodného islámského světa k sunně. Takzvaný islamismus Saúdské Arábie, Islámského státu, Hammásu, Erdoganovy strany v Turecku či Muslimského bratrstva je čistějším a méně neznečištěným islámem dle Mohammedova vzoru – a Svobodní deklarováním svého ne-proti-islámského postoje opustili hodnoty, díky nimž mě, ale i jiné, oslovovali.

Václav Klaus nyní také Svobodné kritizoval s tím, že jejich předseda Petr Mach zkazil, co mohl. Jakého myšlení a názorů jsou lidé, kteří ve Svobodných zůstali?

Až na čestné výjimky je to mix myšlení živnostenského, studentsky teoreticko-nepraktického a takového, kterému v Izraeli říkají „roš katan“ – malá hlava. To znamená nežádoucí chování, kdy si člověk vykládá, jak vyřešit problémy, v tomto případě veřejných služeb a majetku, co nejomezeněji, konkrétně libertariánskými frázemi. Doplním, že opakem je „roš gadol“ – velká hlava, znamenající odpovědný přístup a řešení problémů co nejlépe s vlastním úsudkem a vyvinutím veškerého potřebného úsilí. Přičemž největší poklonou je označit někoho za „bitzu´istu“ neboli pragmatika s důrazem na výkonnost a někoho, kdo dokáže věci zdárně řídit. Svobodné lze dnes brát jako „konstruktivní nezdar“ či „inteligentní selhání“, z něhož je třeba se poučit při organizaci pravicových sil – a to na půdorysu podobnému německé AfD.