Jak hodnotíte současnou bezpečnostní situaci v Evropě? Nejprve šílený teroristický útok v Nice, brutální vražda francouzského kněze a potom teroristické útoky v nedalekém Bavorsku. Lze se vůbec proti takovým činům nějak úspěšně bránit, když přece policie nemůže být všude? Někteří političtí komentátoři vidí jako vhodný recept likvidaci Islámského státu a naprosto razantní zastavení migrace z arabských států a Afriky. Dá se s tím souhlasit? Nebo byste doporučila jiná opatření?
Situace v Evropě je složitá a občané v zemích EU a zejména ve státech, které mají početné muslimské komunity, jsou ohroženi. Přispívá k tomu sociální situace, nižší vzdělání a nesplněná očekávání uprchlíků. Ve Francii je to také důsledek dlouhé koloniální historie, v Německu neuváženého pozvání. Ve většině případů se jedná v migrační krizi o transfer ekonomických uprchlíků do Evropy.
Politika lídrů EU v posledních letech bohužel také přispěla ke zmíněnému zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Zákeřné a podlé útoky jsou následky, které dopadají na občany a přinášejí strach, nenávist a paniku, což je jedním z cílů teroristů. Nelze proto bezhlavě přijímat neomezený počet uprchlíků, jelikož nelze všem zajistit vzdělání, zaměstnání a bezstarostný život v Evropě, jak si mnozí představují. Efektivní pomoc je vhodná v místě konfliktu a jednalo by se o podporu humanitární v rozvojových či válkou postižených zemích. Souhlasím s tím, že proti skupinám, které ohrožují životy občanů, se musí postupovat jasně a nekompromisně. Důležité pro zastavení migrace je samozřejmě i ukončení konfliktů v zemích, jako je Sýrie a Irák.
Na hranice bych v souvislosti s migranty poslal/a nebo postavil/aAnketa
Bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v kontextu teroru v Nice uvedl: „Kořeny netkví v Islámském státu. Za smrtí těchto lidí stojí desetiletí prosazovaná krátkozraká politika multikulturalismu, hloupé korektnosti a zavírání očí před objektivní nemožností soužití evropské, na křesťanství založené civilizace a islámského živlu, zahrnujícího dnes už více než 1,5 miliardy lidí po celém světě. A samozřejmě také arogantní snahy Západu o ovlivňování vývoje v muslimských zemích.“ Do jaké míry si podle vás můžeme za teror v Evropě vlastně sami?
Bohužel souhlasím s tím, že ve většině zemí se multikulturalismus neosvědčil. Není to ovšem ani tak věc náboženství, jako spíše tradic. Podívejme se například na vztahy Čechů a Němců, pokud žili v jedné zemi. Oba národy byly křesťanské, a přesto jejich soužití bylo problémové a skončilo hned po 2. světové válce. Soužití Slováků a Čechů naopak problémové nebylo a přesto skončilo také. Když se ohlédneme do historie, měli bychom v ní hledat poučení k nalezení nového, „lepšího“ směru. Nelze vynutit jakékoliv soužití a nikdy nebude fungovat žádné povinné přerozdělení. Tyto kroky naopak vedou k narušování přirozené rovnováhy, zhoršení sociální atmosféry ve společnosti a bezpečnostní situace v zemi, potažmo pak ve světě.
Kancléřka Merkelová prohlásila ve svém posledním projevu k teroristickým útokům v Německu a ve Francii, že Němci i tuto situaci opět zvládnou, stejně jako loňskou migrační krizi, a neopomněla znovu kritizovat některé státy za to, že k řešení uprchlické krize nepřistupují správným způsobem. Jinými slovy, že odmítají běžence přijímat. Co si o tomto prohlášení myslíte a vůbec o působení německé premiérky v posledních letech?
Politika paní kancléřky je v tomto směru pro mne velkým zklamáním. Myslím si, že je to i hlavní důvod, proč většina českých občanů ztratila důvěru v EU. Vážím si vlád, které mají při svém rozhodování vždy na paměti své občany a svou zemi. ČR a země V4 se mnohokrát ohradily vůči nařčení politiků EU. Vzhledem k tomu, že v těchto zemích, kvůli přirozené migraci, žije řada národnostních menšin různého náboženského vyznání, nelze jim nic vyčítat. Opatrnost a obezřetnost, jak se ukazuje, byla určitě na místě.
Poslankyně za ČSSD Dana Váhalová
Donald Trump znovu šokoval veřejnost. Uvedl, že by uznal ruskou anexi Krymu. Naopak Hillary Clintonová je přesvědčena, že americké prezidentské volby začaly už ovlivňovat ruské tajné služby ve prospěch Trumpa, který se netají sympatiemi k Putinovi a chce také omezit aktivity NATO ve světě. Jak lze na tyto informace vůbec pohlížet?
Tyto výroky beru jako volební rétoriku zaměřenou na americké voliče. Po volbách bývá situace zcela jiná.
Miloš Zeman je také často obviňován z přílišné sympatie k Rusku a i z toho, že je jeho snahou vyvést Česko ze západních struktur a přiblížit ho daleko víc Kremlu i Pekingu. V tomto ohledu se objevují plány na „mobilizaci“ proti Zemanovi. Naproti tomu někteří významní čeští podnikatelé i politici, přestože nejsou zrovna Zemanovými příznivci, hodnotí zmíněné prezidentovy aktivity jako vhodná diplomatická jednání, kterými se snaží rozumně vycházet s vlivnými velmocemi. Který z těchto názorů je vám bližší?
Oceňuji prezidentovy aktivity otevírající další cesty české ekonomické diplomacii a možnosti rozvoje našemu zahraničnímu obchodu. Zatím jsem nezaznamenala žádné jeho aktivity na vyvedení ČR ze západních struktur.
Psali jsme:
Václav Klaus je součástí rady institutu Dialog civilizací, který v Berlíně zprovoznil prokremelský podnikatel Vladimir Jakunin. Miloš Zeman je pro pořádání referenda o setrvání Česka v EU i NATO. Lze za těmito dvěma událostmi vidět podlézání českých prezidentů Kremlu, nebo snahu o autonomní vedení zahraniční politiky?
Václav Klaus jako soukromá osoba vyjadřuje svoje osobní názory a vyvíjí svoje osobní aktivity. Snaha o dialog a porozumění mezi národy je cílem mnoha mezinárodních institucí a organizací. Stejně jako se občané vyjadřovali ke vstupu do EU, mají právo na vyjádření i v opačném případě. Osobně ale nyní nepodporuji unáhlená referenda o vystoupení z NATO či EU. Každému kroku, který zásadně ovlivní směřování a zařazení naší země, by mělo nejprve předcházet seznámení se se všemi klady, zápory a následky. Měla by proběhnout konstruktivní diskuse.
Podle nových návrhů Evropské komise by samy státy mohly určit, kolik běženců mohou přijmout. Za každého migranta by získaly deset tisíc eur. V některých členských zemích, například v Maďarsku, na Slovensku a v Rakousku, plán na přesídlování migrantů narazil – v Česku je předseda vlády pro. „ČSSD dlouhodobě považuje přesidlování za lepší nástroj než relokace, a to jak z pohledu lepší možnosti kontrolovat, kdo přichází do Evropy, tak i proto, že přesidlování přímo z třetích zemí rozbíjí pašerákům jejich výnosný byznys,“ uvedl nedávno premiér. To se však nelíbí například ministru Babišovi, který poukazuje na to, že Brusel by nám do migrační politiky neměl mluvit: „Za rok a půl ten problém nezvládl, a Turecko, které to má za Brusel vyřešit, se pro nás stává spíš hrozbou než spojencem,“ řekl Babiš. Který názor je vám bližší?
S politikou EU ve věci povinného přesidlování nebo relokace nesouhlasím. Je pouze na našem rozhodnutí, zda jsme připraveni, a jaká případná kritéria nastavíme, protože tím na sebe bereme veškerou odpovědnost s tímto spojenou vůči migrantům i vůči občanům ČR.
Přestože Evropská unie Turecko varovala, aby neprovádělo stalinské čistky a nezavádělo trest smrti, neděje se tak. Jak by k němu měla tedy přistupovat, když jinak podobné praktiky ve světě v jiných zemích tvrdě kritizuje a zavádí proti nim sankce? Navíc nyní turecký ministr zahraničí EU upozornil, že pokud vízovou povinnost do října pro Turky nezruší, opět začne pouštět uprchlíky do Evropy. Co k tomu říci? Může se „starý kontinent“ vůči tomu nějak bránit? Zůstává Turecko dále naším důležitým partnerem?
Evropa se může bránit, ale z důvodu podivné politiky lídrů EU to nečiní. Důsledek této nečinnosti je i Brexit. Buď se země EU poučí a změní svou politiku, nebo se může stát, že se nám EU před očima rozpadne. Samozřejmě, že je na místě tvrdý postup při jednání s Tureckem se stejnými nároky jako vůči kterékoliv zemi, která porušuje mezinárodní dohody a právo.
_profil_top.jpg)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
