Který politik se nejvíc zasloužil o dobré věci v České republice?Anketa
Václav Klaus uvedl, že krizi na Ukrajině vyvolaly Spojené státy americké a západní Evropa, které chtěly vyvolat nesmyslný konflikt s Ruskem, a ruský prezident Vladimir Putin je v celé věci nevinně. A Ukrajinci jsou obětí celého konfliktu. Co si o tom myslíte? Jak hodnotíte úlohu USA a EU? Nepřilévaly zbytečně oleje do ohně?
Nikdy jsem nebyl příznivcem konspiračních teorií, tudíž si ani nyní nemyslím, že by západní země měly primárně zájem vyvolat konflikt na Ukrajině. Stejně tak si myslím, že revoluce na Majdanu vznikla zpočátku spontánně na základě nespokojenosti lidí s ekonomickou situací v zemi. Ostatně na Majdanu 90 procent demonstrujících byli pokojní demonstranti. Je však pravdou, že západní země se na Majdanu posléze hojně angažovaly a svými prohlášeními a jednostranným viděním problému do jisté míry zasahovaly do ukrajinské suverenity tak, že nakonec vyprovokovaly zbylých 10 procent pochybných existencí k tomu, že revoluce měla násilný charakter, a navíc nedošlo ani k dodržení dohody, na které se shodly všechny zúčastněné strany. Západ, respektive Evropská unie, měl být garantem této dohody, ale velmi rychle od ní dal ruce pryč.
Nesouhlasíte s Petrem Jurčíkem, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody, Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Pehe, Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové či Džamily Stehlíkové.
Někteří politici či komentátoři říkají, že kdyby Janukovyč podepsal asociační dohodu s EU, spáchal by faktickou vlastizradu, protože byla pro Ukrajinu jasně nevýhodná, zatímco Rusové nabízeli více...
Asociační dohodu jsem měl možnost číst už jako návrh na podzim roku 2013 a je pravdou, že ve svém znění byla pro Ukrajinu ekonomicky nevýhodná, čemuž jsem se věnoval taktéž ve svém blogu. Jestli Rusové nabízeli více, to nedokážu posoudit, nicméně je pravdou, že asociační dohoda představovala přímé ohrožení ruské ekonomiky.
Můžete to nějak více specifikovat?
Mezi Ukrajinou a Ruskem již dlouhou dobu platí vzájemná dohoda o bezcelním pohybu některých komodit z Ukrajiny do Ruska a naopak. Rusové mají poměrně přísné celní předpisy sloužící k ochraně vnitřního trhu a pro řadu evropských dodavatelů, zejména v oblasti potravinářského průmyslu, je velmi složité se na ruský trh vůbec dostat. Některé firmy to řešily tak, že si založily pobočku na Ukrajině, která zboží nakoupila od své matky a toto zboží následně již jako ukrajinské s ukrajinskou etiketou prakticky bezcelně a bez větších omezení prodala do Ruska. Ukrajinské celní předpisy totiž byly oproti těm ruským ne tak striktní. No a nyní by se podepsala asociační dohoda, která prakticky veškeré stávající celní omezení ve směru na Ukrajinu zruší. Ukrajina by se stala tranzitní zemí a evropské zboží by zaplavilo ruský trh, tudíž je pochopitelné, že Rusko na to nějak zareagovat muselo, jelikož kvalita ruských výrobků v oblasti potravin je v porovnání s těmi našimi velmi špatná.
Psali jsme:
A jaké postavení má podle vás asociační dohoda ve vztahu k Ukrajině?
Asociační dohoda se tváří jako rovnocenný svazek dvou subjektů – EU a Ukrajiny. Když odhlédneme od řady pozitiv, jako je například podmínka reforem veřejné správy na Ukrajině, protikorupčních opatření a podobně, z hlediska ekonomiky se porovnávají dva naprosto nerovné případy. Ukrajinské hospodářství je prakticky ve všech oblastech dotováno státem, technologie je zaostalá a kvalita ukrajinských výrobků je oproti těm evropským neporovnatelně nižší. Takové Polsko je schopno vyrábět v některých oblastech až o jednu třetinu levněji než Ukrajinci, což by v případě zániku celních omezení mohlo být pro některé oblasti ukrajinské ekonomiky likvidační. Je však také potřeba rozlišit asociační dohodu z října 2013 a návrh, který byl podepsán před nedávnem a kde si Ukrajina vyjednala řadu výjimek, na které se bude i nadále clo uplatňovat, tudíž by to pro Ukrajinu v delším časovém horizontu mohlo být nakonec i výhodné.
Co si myslíte o Majdanu? Nebylo to svrhnutí legitimně zvoleného prezidenta, ačkoli si o něm můžeme myslet své?
Nejsem příznivcem násilných revolucí, byť chápu naštvanost Ukrajinců. Ta země se od pádu Sovětského svazu nikam neposunula, HDP na obyvatele se sice o něco zvýšil, ale ten růst nebyl nijak zásadní. Bohužel prozatím jediným konkrétním výsledkem z hlediska pohledu běžných lidí je to, že jednu velkou mocenskou skupinu kolem Janukovyče vystřídalo množství menších, regionálních oligarchů. Korupce je pořád stejná, navíc Ukrajina ztratila Krym a na východě je občanská válka. Hřivna oproti začátku roku 2014 spadla o 35 procent a lidé mají ještě větší existenční problémy.
Co si myslíte o úloze Pravého sektoru? Nemá obrovský vliv v ozbrojených silách a Národní gardě?
Pravý sektor je takový hodně přeceňovaný mýtus, který šíří ruská propaganda, která lže stejně jako ta ukrajinská. Pravý sektor sehrál svoji úlohu při ozbrojených konfliktech na Majdanu, dělal špinavou práci, avšak mezi lidmi nemá reálnou podporu. Nejde ale ani tak o Pravý sektor, ale spíše o množství menších bojůvek, fotbalových chuligánů, kriminálníků a podobných zkrachovalců, kteří se najednou dostali ke zbraním, jsou nadšení pro věc, jelikož prakticky nemají co ztratit, a bojují nyní v Národní gardě po boku bezpečnostních složek, které na Majdanu stály proti demonstrantům. Nyní všechny spojuje myšlenka zachování celistvosti Ukrajiny, ale tak nějak se bojím toho, co nastane, až konflikt na východě skončí.
Psali jsme:
Má kyjevská vláda pod kontrolou tyto různé bojůvky či oligarchy? Není zvláštní, že ti, co u nás hovoří o boji proti kmotrům, fakticky podporují ukrajinské kmotry-oligarchy?
Nemá a ani je pod kontrolou mít nemůže. Například v Charkově, který vždycky byl silně proruský, proruští separatisté obsadili budovu místní administrativy. Místní oligarcha Ghenadiy Kernes, který na Majdanu platil pro-Janukovyčovy provokatéry, se jich zeptal, jak vysoký žold dostávají a nabídnul jim jednou tolik výměnou za to, že bude v Charkově klid. A nedělám si iluze, že za to nyní od vlády nebude chtít něco na oplátku.
Na druhou část otázky nemám odpověď, ale hlavním problémem je, že lidé u nás, politici, kteří se k Ukrajině vyjadřují, nemají dostatečné informace a vidí věci černobíle – buď proevropsky, nebo prorusky, a to je největší chyba. Konflikt na Ukrajině není ani tak o EU nebo o Rusku, ale především o lidech, kteří tam žijí. A přijde mi, že jich se nikdy nikdo na nic neptal.
Nehrozí i západu Ukrajiny občanská válka či protivládní protesty? I s ohledem na silné a pravděpodobně ještě rostoucí ekonomické problémy?
Lidé na západní Ukrajině, zejména z Lvovské, Volyňské, Rovenské, Ternopolské, Ivano-Frankovské a Černovské oblasti jsou oproti těm na východě povahově dost odlišní. Na západě je více cítit revoluční duch, kdežto na východě chtějí lidé především klid a stabilitu. Jak jsem již ale zmínil v předchozích odstavcích, v průběhu chaosu, který na Ukrajině panuje od počátku roku, se mezi lidi rozšířilo velké množství zbraní, což vidím z hlediska vývoje do budoucnosti jako největší problém. Na Ukrajině je totiž hodně lidí, kteří nežijí, ale prakticky přežívají ze dne na den. A když se to umocní raketovou inflací, kterou země zažívá nyní, a možným bankrotem, který může přijít zanedlouho, to nejsou moc dobré vyhlídky.
Václav Klaus uvedl, že řešením situace na Ukrajině je, aby spolu jednaly znesvářené skupiny a že výsledná dohoda nemůže být nikdy 10:0, ale spíš 5:5 či 6:4. Nebylo by například řešením, že by se Ukrajina federalizovala a zůstala by neutrálním státem s tím, že by zde mělo ekonomický i politický vliv jak Rusko, tak Západ?
Za stávající situace z hlediska pohledu lidí u nás se jeví federalizace – především v kontextu rozdělení Československa – jako vhodné řešení. Je však potřeba říci, že Ukrajinci nejsou Češi a jejich uvažování není na základě reality a racionálních argumentů, ale spíše na základě různých impulzů, pohnutek a především vlivem různých forem propagandy, tudíž lidé na západě s federalizací nebudou nikdy souhlasit, jelikož si budou myslet, že to bude předstupeň rozdělení země, což je také do jisté míry pravda.
Navíc už nyní, byť je Ukrajina formálně centralizovaný stát, nese velké množství regionálních prvků, zejména pak co se týče vlivu různých zájmových skupin v té či oné oblasti. Federalizací by se to pak jen umocnilo a na Ukrajině by následně vyrostlo 24 (podle počtu oblastí na Ukrajině – pozn. red.) „malých Janukovyčů“.
V kontextu války v Doněcké a Luhanské oblasti je však jasné, že i pokud se podaří ukrajinské armádě povstalce porazit, tyto oblasti by v zájmu zachování stability určitou míru autonomie měly obdržet. Federalizovat celou zemi mi ale nepřijde, vzhledem k místnímu kontextu, jako šťastné řešení.
Psali jsme:
Obě dvě strany se navzájem obviňují z propagandy. Mluví se o Hitlerovi-Putinovi, pak zase o neonacistech z Kyjeva...
Největším problémem celého konfliktu je absence jakékoliv pravdy či nestrannosti. Stejně tak, jako lže ukrajinská propaganda o teroristech na východě, lžou Rusové o fašistech na západní Ukrajině. Na východě bojují převážně místní lidé, často dezertéři z armády, kteří však za to dostávají zaplaceno. Jestli je to od Ruska, od klanu bývalého prezidenta Janukovyče nebo od někoho jiného, to opravdu nevím, ale není pravdou, že by na východě bojovali jen Rusové.
Stejně tak lidé na západní Ukrajině, zejména v Lvovské, Volyňské a Rovenské oblasti mají rádi Stepana Banderu a berou ho jako národního hrdinu, jsou především silní nacionalisté a rozhodně se nejedná o lidi, kteří by nějakým způsobem sympatizovali s fašismem. Nejsem historik, ale Stepan Bandera do roku 1944, než se dohodl s Němci, byl zavřený v koncentračním táboře. Spojování nové ukrajinské vlády s fašismem je jen účelová proruská propaganda.
A jak hodnotíte objektivitu informování českých médií?
Zpočátku to byla dost velká bída, zejména co se týče revoluce na Majdanu. To mi přišlo, že najednou byli všichni experty na Ukrajinu, ale jediné, co věděli, bylo, kde se Ukrajina nachází, možná tam někdo jednou v životě byl, a to ještě v západní části, která je blízko, nebo v Kyjevě, který je srovnatelný s vyspělými městy západní Evropy. S postupem času se to trochu zlepšilo, zpravodajství je více vyvážené a více v obraze. Například některé reportáže Petry Procházkové přímo z východní Ukrajiny jsou velmi dobré a potvrzují jen to, co jsem na Ukrajině viděl, zažil a s čím se 5 let pravidelně setkávám.
Je pravda, že ukrajinské ozbrojené složky na východě vraždí civilisty?
Každá občanská válka má své civilní oběti a právo ukrajinské armády hájit celistvost území je naprosto v pořádku. Spíše je problémem, že ukrajinská armáda je ve velmi špatném stavu, a pokud by se vojáci omezili na pozemní operace, výsledek by nemusel být pro armádu tak dobrý, a navíc za cenu velkých ztrát na životech vojáků. Ukrajinská armáda se ale chová jako slon v porcelánu, protože většinu útoků omezuje na bombardování základen separatistů v městské zástavbě, při kterých umře velký počet místních nevinných lidí, jejichž hněv na centrální vládu je pak obrovský, protože tam umřel někdo z jejich příbuzných. A separatisté pak získávají další ovečky do svých řad.
Jsou separatisté na východě opravdu separatistém nebo spíš federalisté či autonomisté?
Velká většina z nich tvrdí, že bojují proti fašistické vládě z Kyjeva, což je samozřejmě naprostá hloupost, protože, ještě jednou to zdůrazním, vláda v Kyjevě není fašistická. Obecně však separatistům jde o připojení k Rusku, to je jejich prvotní myšlenka.
Petr Hájek napsal: „Ozbrojený odpor, či lépe řečeno lidové povstání, je stejně legitimní, či nelegitimní, jako byla legitimní, či nelegitimní kyjevská vláda po státním převratu, který svrhl demokraticky zvoleného prezidenta a vládu. Pučisté navíc instalovali na významné exekutivní posty představitele extrémně nacionalistických a fašistických skupin, které svrhly ústavní instituce státu. Tito ´vítězové Majdanu´ dali okamžitě najevo, že jejich hlavním protivníkem je východ, pokus o nový jazykový zákon, který měl zakázat používat ruštinu, byl pouze vrcholkem ledovce.“ Co si o tom myslíte?
Respektuji názory Petra Hájka, nicméně toto je jeden z dalších příkladů černobílého vidění ukrajinské problematiky. Je pravdou, že dvě třetiny Ukrajinců mluví primárně rusky, převážně v jihovýchodní části a v hlavním městě Kyjevě. Stejně tak většina lidí v jihovýchodní Ukrajině nesouhlasí s proevropským směřováním země. Pokud však pomineme Doněckou, Luhanskou a částečně také Charkovskou oblast, lidí, kteří by byli vysloveně pro připojení k Rusku, je opravdu menšina. V Doněcké a Luhanské oblasti se navíc nedá určitě mluvit o lidovém povstání, ale o ozbrojeném odporu financovanému zvenčí, byť nutně neříkám, že za ním stojí výhradně a jenom Rusko.
To, co se odehrálo na Majdanu, nebylo šťastné a určitě to zemi nijak neprospělo, ba právě naopak. Ale aby se kvůli tomu měla trhat země jako taková, to je vytloukání klínu klínem. V každém případě by měla Ukrajina s Ruskem navázat smysluplný dialog, protože bez dohody s Ruskem na Ukrajině klid nikdy nebude. Bohužel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lukáš Petřík
