Řada ředitelů základních a středních škol si stěžuje na ponížení financí na výukové pomůcky i další činnosti spojené s výukou u tzv. ONIV (prostředků na ostatní neinvestiční výdaje). Někteří musí proto tento deficit zacelovat ponížením některých platových složek pedagogů, jiní škrtají výuku plavání, výlety a podobně. Nicméně ministerstvo školství i někteří zaměstnanci krajských úřadů jsou přesvědčeni, že školy jsou v naprosté pohodě, argumentují navýšením financí oproti roku 2020 o 0,5 miliardy a vyšší podporou digitální výuky. Kdo tedy má, dle vás, vlastně pravdu?
Chcete, aby Andrej Babiš osobně kandidoval na prezidenta republiky?Anketa
Letošní problém s ONIV ovšem vznikl kvůli něčemu jinému. Vláda vzala skoro miliardu korun veřejným mateřským, základním a středním školám a přesunula tyto peníze do rozpočtů soukromých a církevních škol. Podporu výuky nové informatiky bych s tím nespojoval, protože na tu dosáhne jen 57 procent základních škol a navíc jde o účelově vázané dotace z Národního plánu obnovy, které lze použít jen na nákup počítačové techniky nebo výukových programů. Učebnice nebo pomůcky pro žáky z nich školy pořídit nemohou.
Ředitelé také kritizují způsob financování svých škol, zejména fakt, že v kolonce ONIV jsou jak peníze na školní pomůcky, tak i finance na náhrady za nemocenské nebo povinné pojištění zaměstnanců, což zvláště v covidové době dělá problémy. To je opravdu tak těžké tyto výdaje rozdělit jiným, vhodnějším způsobem?
Hlavním problémem zůstává, že je v této kolonce celkově málo peněz, a to minimálně třikrát méně, než by bylo zapotřebí. Je pravda, že kvůli kovidovým karanténám školy spotřebovaly většinu ONIV na náhrady za prvních 14 dní nemocenské. Ale poslanci schvalovali rozpočet na rok 2022 až v březnu, kdy už všichni věděli, že peněz nebude dost. Už tehdy to mohli napravit. Nyní v říjnu byla druhá šance na dorovnání ONIV alespoň na úroveň roku 2021. Ale poslanci pětikoalice příslušný pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera nepodpořili. Asi hlavně proto, že je to opoziční poslanec za SPD. Paradoxní je, že v roce 2019 navrhovali navýšit ONIV lidovci, ale teď obdobný návrh KDU-ČSL nepodpořila… Ředitelé škol jsou kvůli tomu nuceni převádět finance původně určené na odměny pro kvalitní učitele do kolonky ONIV. Jde zhruba o 11 tisíc korun, o které učitelé přijdou. Vrátím se k vaší původní otázce – tím, že stejný koláč nakrájíte jiným způsobem, se víc nenajíte. Rozdělovat jinak stejný objem peněz nepomůže, je třeba rozpočty škol navýšit.
Pravdou je, že žijeme opravdu v těžké době za horentní inflace i energetické krize. Jak by se tedy dalo v současné době ulevit školám, aby však ještě více nekrvácel státní rozpočet? A je to vůbec možné?
Výdaje ze státního rozpočtu jsou otázkou priorit. Máme astronomický deficit. Ale kam tyto peníze navíc jdou? Zadlužit se má smysl, jen pokud danou částku investujete do budoucnosti. To je právě vzdělávání, zdraví nebo infrastruktura. Obávám se, že na těchto věcech se nesmyslně šetří a schodek státního rozpočtu z velké části projídáme. Proč máme inflaci vyšší než ostatní státy Evropské unie? Protože opatření současné vlády jsou neefektivní a inflaci nesnižují. Inflace se počítá na základě cen ve spotřebním koši. Lze s ní bojovat zastropováním cen nebo snížením sazby DPH, ale to Fialova vláda neudělala.
Nynější pětikoalice má ve svém programovém prohlášení klauzuli, že pedagogům zajistí za své vlády platy ve výši 130 procent průměrné české mzdy. Domníváte se, že to bude do konce jejich funkčního období vůbec reálné?
V roce 2021 činily platy učitelů 150 procent vůči stavu roku 2017. Takto to slíbila Babišova vláda ve svém programovém prohlášení, které jako jediná vláda v historii České republiky opravdu splnila. Současná vláda slíbila pedagogickým pracovníkům 130 procent průměrné mzdy v ČR, ale už v tomto roce se vydala opačnou cestou a pro rok 2023 plánuje, že platy pedagogů budou činit pouhých 110 procent průměrné mzdy. Takové byly v roce 2019. Vrátíme se tudíž o 4 roky zpět. Proto nevěřím, že tato vláda svůj slib do konce volebního období splní.
Psali jsme:
Bavíme se tady o prostředcích na výuku a platech pedagogů, ale jak to bude ve stavební a investiční oblasti v nejbližších letech? Některé školy například v Moravskoslezském kraji fungují nyní i v pěkných barabiznách, kde se žáci i učitelé musí obávat, aby je nezranila padající omítka z havarijní fasády. Rozumějte, kdysi to byly honosné objekty, ale nikdo je řadu let neopravoval... Domníváte se, že jejich zřizovatelé – města a krajské úřady budou schopné vyčlenit v této složité době potřebné finance na renovaci nebo novou výstavbu takových objektů?
Oprava školních budov je jistě důležitá, ale my teď potřebujeme hlavně postavit nové třídy a školy pro děti ve Středočeském kraji. Výstavba se hradí především z evropských fondů prostřednictvím programu IROP. V něm se do roku 2027 počítá s investicemi do tzv. vzdělávací infrastruktury se 14 miliardami korun. Ovšem v minulém rozpočtovém období šlo o skoro 22 miliard korun, takže budeme mít o 8 miliard méně. Z toho bohužel příliš nových tříd pro žáky nepořídíme…
Jak byste zhodnotil činnost ministerstva školství oproti období, kdy byl jejím „šéfem“ Robert Plaga v minulém období. A funguje tato instituce lépe či hůře, než když byl na postu ministra Petr Gazdík, který musel za půl roku ze své funkce odejít?
Působení Roberta Plagy na MŠMT bylo naprosto devastační. Zrušil odborné pracovní skupiny. Rozhodování o změnách ve školství se stalo netransparentním. Vzniklo toxické prostředí, které je rájem pro různé lobbisty. Petr Gazdík na to navázal. Podle mě šlo o dva nejhorší ministry školství v historii České republiky. Vladimír Balaš je ministrem jen krátce, takže ještě nestihl reálně nic udělat. Ale opravdu mě vyděsilo, když jsem zjistil, že na ministerstvu zaměstnal Petra Gazdíka. Podle mě jeho předchůdce morálně selhal (viz kauza Dozimetr a jeho šifrovaná komunikace s mafiánem Redlem) a na MŠMT nepatří.
Lidé i vedení různých institucí se nyní nepotýkají jen s energetickou krizí, ale i s horentní inflací. Dotkne se zdražení potravin nějakým zásadním způsobem i oblasti školství? A pokud ano, jak byste to navrhoval řešit?
Inflace se školství samozřejmě dotkne. Zdraží se obědy ve školních jídelnách. Zdraží se všechny energie, takže především provoz škol. Nejhorší scénář je, že se kvůli tomu v zimě školy zavřou. Zdražení obědů lze kompenzovat tak, že bude mít více rodin nárok na zapojení do programu bezplatného stravování. V případě energií by pomohlo zastropování cen u výrobců i distributorů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
