Jak vidíte současnou úlohu odborů v obraze moderní politiky? Je v dnešní společnosti ještě vůbec místo pro odbory?
Odbory budou plnit svou úlohu tak dlouho, dokud budou zaměstnanci. Je ale pravdou, že zvláště krátce po roce 1989 - a hlavně ze strany pravicových politiků - docházelo k ideologickým nálepkám, že u nás už jsou odbory vlastně k ničemu, protože to je jakási spojitost na minulý režim. Je třeba ale mít na paměti, že odbory mají nyní jinou úlohu, než jak tomu bývalo v dobách socialistického státu a co se týče stavebnictví, tak tam navíc převážnou část trhu tvoří soukromé firmy. A tam, když zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci minimální mzdu, tak vlastně zákon ani neporušuje, když všechno ostatní spočívá na tom, co si zaměstnanec domluví sám. Ovšem musím upozornit na to, že je velký rozdíl mezi tím, co bere zaměstnanec tam, kde my nepůsobíme. Tam jsou totiž často mzdy o třetinu nižší a lidé zůstávají i bez jakýchkoliv benefitů a příspěvků na stravování, či důchodového pojištění. Proto je vždy lepší, když se zaměstnanci spojí a dohodnou se v kolektivní smlouvě. Ač se to nezdá, tak úloha odborů v posledních letech stoupá. Dokládají to i průzkumy. První pravicový politik, který chápe, že to bez odborů nejde, je podle mne Andrej Babiš. Ideologická předpojatost jiných pravicových politiků vůči nám je ale velká. Když třeba někdy vidím tiskovky ODS, tak si říkám, zda se ti politici tam už nezbláznili. I Václav Klaus coby premiér bývával vůči odborům ideologicky předpojatý. Názor změnil až ve chvíli, kdy se jednalo o tzv. Klausových úsporných balíčkách a tehdy nás, všechny předsedy jednotlivých svazů, pozval k sobě.
Kdy jste se na vládě naposledy o něco pohádali?
Největší problémy byly za vlády Kalouska a Nečase. Nečas byl sice zkušený harcovník a Kalousek jakbysmet, ale oni dělali tripartitu snad jen proto, že to Evropa chtěla a oni potřebovali čárky. Až s novou sestavou se postoj změnil. Hlavně Babiš pochopil, že odbory patří nejen do Evropy, ale že je toto spojení s odbory dobré i pro zaměstnavatele, neboť domluva je pak na všech stranách snazší. I když je momentálně čím dál více jasné, že ANO je spíše na straně byznysu, přesto se ČSSD daří své programové věcí naplňovat.
Co si vlastně myslíte o Andreji Babišovi? Prý své ministry drží na uzdě až příliš a je to údajně znát i na samotném jednání vlády.
Andrej Babiš je úspěšný podnikatel a z jeho chování je zřejmé, že umí dobře chodit kolem platů zaměstnanců. Tady v tom je velký rozdíl mezi severní Evropou, která to zatím drží, neboť tam z vysokých daní funguje sociální stát ještě dobře, a mezi kontinentální západní Evropou (Francie a Německo), která nám ale byla kdysi vzorem. Právě Francie a Německo nyní prožívají jakousi korozitost sociálního státu, je tam neustálé ustupování bankám, a nadnárodnímu kapitálu. Řecko je jenom příkladem, kam se dá v tomto dojít. Babiš je sice podle mne chytrý, ale je zřejmé, že sociální stát až tak moc nebude chtít ani on podporovat. Ovšem nebude to podle mne dělat tak hloupě, jako Kalouskové, nebo Nečasové, či Klausové. Podle mého soudu se bude chtít vždy se zaměstnavateli domluvit. Vždyť už teď říká: v soukromé sféře se dohodněte v kolektivních smlouvách! Já mu ale musím na tripartitě připomenout, aby také existovaly kolektivní smlouvy vyššího stupně, které fungují třeba ve Francii a v Německu. Co bych mohl dalšího o Babišovi říci? Třeba že za ním zatím žádné kauzy nejsou a musíme mu přiznat i to, že se snaží problémy řešit, i když ze svého pohledu. Navíc svůj střet zájmů v politice nahlásil vždy. Dříve totiž nikdo neohlašoval střet zájmů a přitom malá domů existovala všude. V tomto to podle mne Babiš dělá čitelně. A protože mu to lidi rádi odpustí, tak pro levici bude do budoucna těžké se s ním utkat.
Jak se díváte na jeho časté slovní potyčky s Miroslavem Kalouskem ve sněmovně?
Od Kalouska to je jen demagogie. Podle mne si užívá toho, že má kvůli těmto hádkám s Babišem velký prostor v médiích a přitom když poukazuje na to, jaké všechny zákony Babiš zneužívá, tak by se mu mělo k tomu připomenout, že to byl především on sám, kdo je ve sněmovně navrhoval a schvaloval. V té době mu asi vůbec nevadilo, že existuje nějaký Agrofert a další jiné firmy. Aby ale bylo jasno - mne se sice také nelíbí střet zájmů Andreje Babiše, ale pořád to je lepší, nežli ten gauner Kalousek! On je sice politicky obratný a šikovný, ale kdyby zůstal s dalšími ve vládě, tak by byli všichni dohromady snad schopní náš stát úplně zlikvidovat.
Vy asi zřejmě nemáte rád pravici...
Lidé, co byli v roce 1989 v ulicích, tak podle mne nechtěli to, co potom přišlo. Vždyť jim Václav Havel říkal, ať se nebojí, že by byla nějaká nezaměstnanost a nakonec přišla! Havel také sliboval, že nebude žádné velké privatizování. Ale i to nakonec přišlo. Nadto si tehdy nikdo nedovolil nahlas říci, že se budou vracet církvi a šlechtě miliardy, a že se přitom půjde ještě před Masaryka. Kdyby to byli lidi tehdy slyšeli, tak by se určitě chovali jinak. Podle mne to byl obrovský podvod na lidi. V roce 1994 zorganizovaly odbory první velkou demonstraci, kde jsme kromě jiného upozorňovali na řadu věcí kolem privatizace. Ovšem stejně nakonec vyhrál Dyba a Klaus a další a koncepce prodeje majetku po vzoru Poldi Kladno. Proto teď už nemáme skoro nic. Třeba ve stavebnictví nám vykládali, jak je důležité zrušit ministerstvo stavebnictví a jak je důležité rozbít velké firmy...
Před lety jsem k tomuto tématu viděl v České televizi dokument, v němž velcí průmyslníci přiznávali, jak museli v devadesátých letech rozprodávat po částech velké fabriky. Prý jim to bylo proti srsti. Ten dokument se natočil ve druhé půlce devadesátých let a byl pak na hodně dlouho v trezoru.
Ano, přesně taková se tehdy razila politika. Dokonce i poslední ministr stavebnictví Motyčka (Ludvík Motyčka byl po sametové revoluci český ministr stavebnictví a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za KDU-ČSL, v 90. letech poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny – pozn. red.) vykládal, že to takto musí být, že to je na západě běžné. Ovšem až později jsme zjistili, že je to jinak, že i stát na západě běžně vlastní stavební firmy. Kdyby je vlastnil u nás dodneška, tak třeba nemá problémy s veřejnými zakázkami. Můj osobní názor ale je, že to byla politika, která měla mimo jiné vést k tomu, aby se dostalo i na šlechtu a na církve. Proto bylo potřeba do toho zatáhnout v takovémto rozsahu i malou a velkou privatizaci. Samozřejmě, že kdo byl šikovný a měl informace, tak na privatizacích vydělal, ale zase to bylo na účet všech lidí. Vždyť se tehdy privatizovalo za hubičku, ale ti, co „privatizovali“, tak mnohdy ani úvěry nesplácali a za ně jsme je nakonec museli zaplatit my, daňový poplatníci. A odnesli to nakonec i zaměstnanci, kteří ve zprivatizovaných podnicích přišli o práci. Kdo v tom uměl chodit a byl také včas na správných místech, tak takováto politika byla pro něj ideální. To bylo eldorádo! Teď jsme ale jinde a není pomalu už ani co privatizovat.
Teď stavební firmy vlastní kdo?
Co se týká stavebnictví, stavebních hmot, tak to je z devadesáti procent vlastněno nadnárodními společnostmi, tedy matkami. Co se týče velkých stavebních firem, tak jediný Metrostav je český, přesněji česko-slovenský a ještě PSJ Jihlava je česká. Všechny ostatní firmy jsou už v cizích rukách. Třeba Eurovia je francouzská. Teď už se k nám dostali ve stavebních hmotách dokonce i Mexičani.
Je to ku prospěchu věci?
Jak kde. My jsme měli oproti jiným odborovým svazům kliku. Když totiž probíhala privatizace a vstoupil k nám nadnárodní kapitál, tak už v té době byl náš svaz členem mezinárodních organizací a protože jsme měli tuto výhodu, že k nám vstupovali z Německa, z Francie, z Itálie a Švýcarska, tak tam byla i velice dobrá komunikace se sesterskými odborovými svazy. Proto jsme nenechali náš management zvlčet, měli jsme jej pod kontrolou. No a protože zdejší management věděl, že máme kontakty na matku, tak se také dalo daleko více vyjednat. Třeba ve stavebních hmotách. Tam třebaže následkem privatizace došlo k prudkému snížení stavu zaměstnanců, na straně druhé zase došlo ke zlepšení pracovního a životního prostředí, neboť přišly nové technologie. V kolektivních smlouvách jsme navíc zaměstnancům dohodli velice dobré sociální doprovodné programy: třeba až patnáctinásobné odstupné, nebo možnost rekvalifikací.
Ale hodně lidí si přitom stěžuje na práci některých našich stavebních firem, viz Eurovia a stavba dálnice D 47 v Ostravě.
Já si myslím, že naše firmy - alespoň co se týče šikovnosti personálu - na tom nejsou tak špatně. Za vše hovoří už to, jak rádi zaměstnávají naše pracovníky na západě. Že jsou tady stížnosti na drahé dálnice, tak v tom se pletou hrušky s jablky. To je totiž vždy otázka investora, co on naplánuje. A v případě Eurovie jde třeba o to, jaký byl stavební dozor. Co se týče stížností na předražené dálnice, tak se mnohdy musí brát v úvahu i to, co vše se započítává do ceny stavby dálnic. Třeba sjezdy z dálnic jsou u nás častější, nežli v Německu. To ale dálnice prodražuje.
Je známo, že některé stavby v Česku se bez gastarbeiterů neobejdou. Třeba prý Ukrajinců na stavbách v Česku pracovalo před lety až 60 procent. Jak si vedou právě oni v porovnání s Čechy?
Je pravda, že na našich stavbách pracují po Slovácích nejvíce Ukrajinci. Najímají si je ale převážně subdodavatelé jako živnostníky. Oni patří k těm lepším pracovníkům, kteří se umějí rychle zaučit, umí se adaptovat. Ale samozřejmě, že je pracovní agentury zneužívají, proto jsme se snažili je oslovit přímo, což se nám moc nepovedlo. Tak se alespoň snažíme, aby v těch nejkřiklavějších případech zasahovala inspekce...
Myslíte si, že se mezi imigranty, kteří nyní do Evropy proudí, dostanou i tací, co budou chtít pracovat na stavbách? Máte v tomto směru nějaké informace o umu muslimských přistěhovalců?
Když Spojené státy „vyvezly svou demokracii“ na Střední východ, kde rozvrátily Libyi, Sýrii, či Irák, tak se hodně mluví o imigrantech, co mohou přijít i do ČR. Ovšem nemáme zkušenosti z těchto zemí, nevíme, zda u nás budou chtít pracovat. Ale je pravda, že právě stavebnictví je jeden z oborů, v němž by se případně mohli uchytit.
Nebudou se ale Ukrajinci bát toho, že jim jejich „džob“ u nás seberou právě ti noví přistěhovalci, kteří budou ochotni pracovat za ještě menší mzdy?
My se budeme snažit vždy o jednu věc - a je jedno, zda to bude Ukrajinec, nebo Syřan - aby všichni měli stejné podmínky jako Češi. I imigrant by měl být stejně placen, a rozhodně by neměl být u nás nikým zneužíván. Přesto se domnívám, že ti „noví“ příchozí uprchlíci to budou mít u nás těžší, a to nejenom z důvodu jazykové a kulturní bariéry.
A myslíte si, že imigranti by byli ochotní pracovat za menší peníze, nežli Ukrajinci?
Kdyby se nakonec stalo, že by pracovali na našich stavbách, tak bychom byli rozhodně proti tomu, aby byli jakkoliv zneužíváni oproti našim lidem. I proto je u nás tlak na minimální mzdu. Sociální dumping by byl v tomto velice nebezpečný. Nemyslím si ale, že by tihle uprchlíci - čímž je nechci dávat do jednoho pytle, neboť mezi nimi opravdu mohou být lidé, co prchají ze svých zemí před nebezpečím - vůbec měli lehkou šanci u nás získat práci. Proto souhlasím v tomto s názorem prezidenta Miloše Zemana, že by se jim mělo pomáhat u nich doma, a na území jim bližším by se pro ně měly stavět uprchlické tábory. Ať jim pomáhá Saúdská Arábie a další státy, které jsou dost a dost bohaté, ale určitě bychom je ve velkém neměli přijímat my, neboť pak by u nás byli kulturně a jazykově zcela odcizeni. Nebudeme si ale nalhávat, že většina z nich do Evropy proudí proto, že na nich různé mafie, které se živí převáděním lidí, vydělávají. Jenže ti imigranti spíše podle mne sní o Francii, nebo o Německu...
Nebojíte se ale toho, že je nejrůznější pracovní agentury budou chtít vytěžit ve svůj prospěch?
Samozřejmě, že by se to stát mohlo. Ale jak jsem již řekl, budeme se snažit zabraňovat tomu, aby k sociálnímu dumpingu zneužíváni nebyli. Naše odborová organizace podle stanov zastupuje i cizince, tedy třeba i Ukrajince, či Syřany, ale musí být kryti pracovními smlouvami. Každého cizího zaměstnance přivítáme a ochráníme. V této souvislosti si vzpomínám na nápady pravicových vlád, že by se třeba k nám dováželi Číňané. Proti tomu jsme ostře protestovali. I na Západě si přece chrání svůj trh! Ale když už cizince zaměstnáme, tak by měly i pro ně fungovat minimální pracovní standardy, třeba za práci by měli dostávat stejné peníze bez ohledu na to, z jaké země pocházejí. O to se ale snažíme v kolektivní smlouvě vyššího stupně. Je ale jasné, že třeba imigranti mnohdy vezmou jakoukoliv práci a to i za malé peníze, neboť i to je pro ně hodně. Oni jsou prostě ochotní pro svého zaměstnavatele dělat za pár šupů od nevidím do nevidím! Agentury toto mnohdy vědí, takže je často navíc ještě ubytovávají v hrozivých podmínkách. Je to prostě novodobé otroctví. Kde ale není žalobce, tak není ani soudce. Proto se bojím, že ti různí vykukové a šmejdi, které hájí Kalouskové a Stanjurové a jim podobní, této situace zneužijí. Bude to pro ně prostě sen, aby pro ně někdo dělal skoro 18 hodin denně a navíc ještě skoro zadarmo.
Hovoří se ale o tom, že imigranti nakonec mohou být i ziskem pro ekonomiku státu, neboť zalepí díry na pracovním trhu.
Ano, to nevylučuji, neboť je pravdou, že když se startuje růst ekonomiky, tak se mnohdy projevuje nedostatek některých profesí, které naši lidé dělat nechtějí. Právě ve stavebnictví je jich hodně. Ale zase - nesmí to být novodobí otroci, nesmí být vydíráni, měli by pracovat na pracovní smlouvy, abychom s nimi mohli komunikovat a hájit je a mělo by být za ně řádně placeno zdravotní a sociální pojištění. Správně by nám v tomto měli být nápomocni naši sociální partneři, tedy Svaz podnikatelů ve stavebnictví, který tvrdí, že sdružuje jenom ty slušné. Tím, že se nebudou tito lidé zneužívat, tak to může nakonec státu pomoci, ovšem já osobně pochybuji, že to ti šmejdi s nimi budou dobře zamýšlet. Podle mne už nyní přemýšlí o tom, jak by se to dalo zařídít, aby se jim nemuselo nic platit a zisky přitom zbyly jenom na nich.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajinci
Informace pro ukrajinské občany na území ČR v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině na leznete na oficiálních stránkách MV ČR. MV ČR také pro tento účel zřídilo samostatný portál. Základní informace o ukrajinské diaspoře v České republice naleznete na těchto stránkách.
autor: Olga Böhmová
