Jaké nejdůležitější dopady lze očekávat od výsledku nedělního referenda, v němž o tři procenta zvítězili zastánci ústavních změn v Turecku?
Dojde k ještě většímu posílení autoritářského charakteru současného Turecka, k výraznému snížení demokratizačních tendencí, k odklonu erdoganovské politiky od evropských hodnot a k faktickému konci přístupových rozhovorů Turecka s Evropskou unií.
Hrozí, že kromě koncentrace moci v rukách jednoho člověka bude dalším důsledkem i konec sekulárního politického systému, který, byť v současnosti již jen formálně, přetrvával z dob prvního prezidenta Turecké republiky Kemala Atatürka?
To je velmi pravděpodobné. Nicméně turecký nacionalismus, na kterém Atatürk postavil moderní Turecko, se bude nadále rozvíjet. Čím více bude nacionalistická rétorika pro Erdogana a jeho druhy výhodná, tím více se bude turecký nacionalismus radikalizovat.
Čím se dá vysvětlit, že ve prospěch „ano“ výrazně promluvily hlasy Turků žijících v Evropské unii (v Německu 63 procent, v Rakousku 73, v Belgii 75 a ve Francii 65 procent), kteří by teoreticky měli být více nakloněni demokratickému než absolutistickému způsobu vládnutí?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník