Jak hodnotíte své dosavadní působení v Senátu?

Přestože se ne vždy podaří prosadit, či usměrnit zákony v optimálním znění pro občany, tak své skoro dvanáctileté působení v Senátu hodnotím převážně pozitivně. Senát je nejen díky věku senátorek a senátorů poměrně odlišný sbor přímo volených zástupců občanů než Poslanecká sněmovna. Zákony předkládané do Senátu Poslaneckou sněmovnou mnohdy postrádají svou logiku a kolikrát jdou proti občanské společnosti i podnikatelskému prostředí. Senát se u takovýchto zákonů ve velmi krátké zákonné lhůtě třiceti dnů snaží zjednat nápravu, byť bývá někdy poslanci přehlasován, což je nakonec ke škodě všech. Přesto všechno jsem spokojen s mnohými věcmi, které se nám v Senátu bez ohledu na partijní příslušenství podařilo prosadit a jsem rád, že jsem v těchto procesech mohl být nápomocen a mohl být u toho, s ohledem na zájmy mého volebního obvodu č. 1 Karlovy Vary.

Co považujete za váš největší úspěch, který jste během svého dvanáctiletého působení v Horní komoře dosáhl?

Nemyslím si, že práce senátora se dá měřit na nějaké imaginární stupnici jeho dílčích úspěchů. Osobně se snažím u projednávaných zákonů udržet pohled na společnost z pozice zachování si elementární slušnosti a pokory, za což jsem ochoten zasazovat se do posledního dechu. Pokud to někteří politici takto nemají a pasují se do role jakéhosi politického boha či poloboha, často se pak přiklánějí k silovému prosazování zákonů, což pro konečné znění pak nebývá z pohledu celé společnosti většinou dobře. Takže mým největším úspěchem v Senátu, viděno mýma očima je, že jsem se při tvorbě zákonů snad zatím nezpronevěřil svým vlastním zásadám a zásadám občanů, kteří mne svou volbou do Senátu vyslali.   

Čeho byste chtěl naopak dosáhnout v příštích šesti letech?