Jak si podle vás vede pětikoaliční vláda ve snižování dopadů vysoké inflace a zdražování na Čechy?
Počínání pětikoalice je velmi mírně řečeno tristní. Zatím nevidíme žádné kloudné kroky, kterými by se snažila zmírnit dopady inflace, která již dnes na obyvatele České republiky tvrdě dopadá. Namísto rozumných kroků, které by měly smysl a lidem by pomohly, jako jsou úlevy na DPH, vláda zatím jen představila nedostatečný příspěvek na děti, což však doprovázelo jen zmatky v tom, pro koho vlastně budou určeny. Není potřeba objevovat Ameriku, kroky na zmírnění dopadu inflace přijímají i ostatní země Evropské unie a v Poslanecké sněmovně je opakovaně navrhuje hnutí ANO. Vláda je však k našim návrhům hluchá. Například dočasné snížení DPH na základní potraviny považuji za vhodné řešení, jak zmírnit růst cen potravin, a tím lidem pomoci.
Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?Anketa
Ukazuje současná krize a válečný stav na Ukrajině na to, že je třeba se více zaměřit na potravinovou soběstačnost?
Samozřejmě. Otázka potravinové soběstačnosti nebyla za třicet let tolik aktuální jako právě nyní. Válka na Ukrajině nám ukazuje, jak je světový trh se zemědělskými komoditami zranitelný. Pokud nebude moci Ukrajina dodat pšenici nebo slunečnicová semena na světový trh, vyvolá to nedostatek a zásadně zvýší ceny. Pokud budeme dbát na potravinovou soběstačnost, měli bychom být schopni se vyhnout situaci, aby byl některých potravin nedostatek. Je strategický zájem zajistit si soběstačnost a nespoléhat se jen na dovoz.
Na co bychom se měli zaměřit především?
Ani zvýšení potravinové soběstačnosti by asi bohužel nemělo velký vliv na cenu, protože jsme otevřená ekonomika a ceny komodit kopírují světové trhy. Vláda má ale nástroje, jak situaci zlepšit. Pomocí dotací a subvencí může podpořit strategické sektory, ve kterých je nutné soběstačnost zvýšit nebo udržet. Dále má vláda důležitý nástroj v podobě intervenčních nákupů do Správy státních hmotných rezerv. Chytrými nákupy a prodeji může stát trh určitých komodit ovlivnit nebo stabilizovat a zabránit například nekontrolovatelnému vývoji cen. Takovéto kroky bohužel stát nečiní, což je velká chyba, a tady vidím velikou rezervu.
Bojíte se Vladimira Putina?Anketa
Působil jste v minulosti také jako náměstek ministra zemědělství. Agrární komora České republiky a Zemědělský svaz České republiky požadují změny právě v zemědělských dotacích. Diskuse vyvolává navýšení procenta redistributivní platby. Mělo by se něco ohledně dotací pro zemědělce změnit?
Zásahem do Strategického plánu společné zemědělské politiky a změnou redistributivní platby vládní koalice zasáhla velmi nešťastně do českého zemědělství. Už jen způsob, jakým byl zahozen rok pracně připravovaný kompromis, který byl se všemi prodiskutován. Namísto původně připravovaných deseti procent byla bez jakýchkoliv analýz stanovena výše 23 procent. Koalice se na výsledné sazbě domlouvala jako na arabském trhu, KDU-ČSL chtěla sazbu 15 procent, zatímco ODS 30 procent. Výsledkem je tedy střed 23 procent. Tato sazba výrazně poškodí střední a velké farmáře, kteří jsou však rozhodující pro produkci potravin a mají významnou živočišnou výrobu. Tento přístup zvýhodňování malých farmářů je nebezpečný hlavně pro naši potravinovou soběstačnost a bezpečnost.
S tím souvisí i má další otázka. V konfliktu jsou tvrzení, zda je podstatnější podporovat velké, nebo malé zemědělce a jakou měrou. Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství České republiky uvedlo, že je vytvářen falešný obraz o tom, jak jsou důležité pouze velké podniky, a proto má smysl se u nich zabývat státní pomocí. „Nejenže je to urážlivé a nevkusné vůči tisícům menších i středních zemědělců, které by naopak měly tyto organizace zastupovat a hájit, ale především to není pravda. Stačí se podívat kamkoli do Evropy – páteří zemědělství a zabezpečení potravin jsou běžné zemědělské podniky a klasické rodinné farmy, kde je i ukrytý další potřebný produkční a jiný potenciál,“ uvedla na svých webových stránkách. Vidíte to stejně?
S tím souhlasit rozhodně nemohu. Můžeme se podívat kamkoliv do Evropy, ale všichni jistě chápou, že my máme odlišnou historickou zkušenost, ze které vychází i struktura našeho zemědělství. Nově nastavená pravidla nepoškodí jen velké, ale také ty střední farmáře, o které se uvedené tvrzení opírá. Problém vidím právě v tom produkčním potenciálu. Nové podmínky, které přichystala vládní koalice, jdou zcela proti možnosti využít produkční potenciál našeho zemědělství. Dotace a zvýhodněný režim pro malé farmáře není navázán na produkci. Proto se obávám, že velká část malých farmářů si spočítá, že bude výhodnější neprodukovat nic a sklízet pouze dotace. Navíc pro malé farmáře není z hlediska dotací výhodné si držet živočišnou výrobu, což se může projevit na jejím dalším poklesu v České republice.
Fotogalerie: - Ukrajinští Romové na Hlaváku
Politické členění na malé, střední a velké farmáře, tedy na ty malé dobré a na ty špatné velké jezeďáky, je velice nebezpečné. Takováto politizace zemědělství proběhla již v devadesátých letech, kdy byl plán, že budeme mít hlavně malé rodinné farmy. Ale tento plán přinesl pouze destabilizaci a samo Ministerstvo zemědělství pod vedením KDU-ČSL a Josefa Luxe bylo nuceno tento plán korigovat. Tento experiment ale bezpochyby zemědělství poškodil a oslabil. Navíc pokud chceme mít malé rodinné farmy, potřebovali bychom 300 až 400 tisíc lidí pracujících v zemědělství. V současnosti v zemědělství pracuje jen asi 100 tisíc lidí a nejsem si jist, že by bylo reálné při dnešním stavu nezaměstnanosti jejich počet výrazně navýšit.
Slyšela jsem také názor, že mezi velkými a malými zemědělci panuje kvůli nerovným podmínkám nevraživost. Je to tak? Pokud ano, kde je příčina?
Nevím, jestli je to správné označení situace, ale je pochopitelné, že střední a velcí farmáři jsou z dané situace rozladění a zklamaní. Nemyslím si ale, že by to nutně vyvolalo třenice mezi zemědělci samotnými, ale na koho jsou střední a velcí farmáři právem naštvaní, je vláda.
Jak tedy nejlépe podpořit české zemědělce a ulehčit jim práci v této době?
Je nezbytné v této době zemědělce podporovat, protože jsou naší hlavní zárukou dodávek potravin. Mělo by se přistoupit k co největší podpoře, vláda musí využít v této době všech možností, jak podpory v zemědělství zajistit. Z Evropské unie bylo získáno dodatečných 270 milionů korun pro zemědělství, a navíc to poskytlo možnost spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši dvojnásobku, tedy dalších 540 milionů korun pro zemědělce z národních zdrojů. Ke spolufinancování se vláda nějakou dobu vůbec neměla, až po naléhání opozice a také po mé interpelaci na premiéra došlo k posunu, kdy vláda postoj přehodnotila a se spolufinancováním ze státního rozpočtu pro zemědělce souhlasila. Další možností, jak podpořit zemědělství, je odsunout kroky vyplývající ze zelené dohody, myslím si, že vzhledem k situaci jsou důležitější priority než třeba právě New Green Deal.
Kvůli praktikám některých obchodníků a přemrštěným maržím jste uvedl, že by vláda měla dopracovat zákon o významné tržní síle, který navrhuje hnutí ANO. Ten by měl omezovat přemrštěné zisky, diskriminační jednání a podobně. Jak přesně si jeho fungování představujete? A sdílíte obavy o přílišný zásah do trhu?
Návrh novely zákona o významné tržní síle, který vláda předkládá v Poslanecké sněmovně, není připraven tak, aby něco řešil. Jedná se čistě o implementační novelu. My navrhujeme, aby byl zákon dopracován zavedením legislativních opatření, která by umožnila například kontrolu marží. Záměr na kontrolu marží prezentovaný ministrem Nekulou (Zdeněk, ministr zemědělství, pozn. red.) byl jen mediální mlhou, protože žádný nástroj na kontrolu marží u potravin neexistuje. Ostatně o tom se přesvědčil i ministr Nekula. My chceme tento stav napravit. Je však potřeba si uvědomit, že kontrola marží je jen jedním z mnoha opatření, jak udržet růst cen potravin na uzdě.
Jaké omezení, zásahy či podmínky byste stanovil supermarketům fungujícím v Česku, aby nezneužívaly potravináře a zemědělce?
Byl bych velmi nerad, aby to vyznělo, že existuje nějaká válka mezi supermarkety na jedné straně a potravináři a zemědělci na straně druhé. Je třeba si uvědomit, že jsou to partneři, kteří se navzájem potřebují. Samozřejmě je třeba dbát na to, aby nedocházelo k nějakým excesům, jako je zneužití silného postavení jedné ze stran, ale zákon o významné tržní síle nemůže být chápán jen jako bič na obchodní řetězce. Stejně tak musí být chápána i možnost kontroly marží supermarketů, která by měla být jen jedním z opatření na stabilizaci cen potravin. Zvážit by se například také měla možnost cenové regulace u základních potravin, dalo by se to udělat podobně, jako je regulováno vodné a stočné.
Bylo by vhodným řešením, aby se čeští zemědělci spojili, a měli tak větší vyjednávací sílu při obchodování právě se supermarkety nebo dodavateli?
Sdružování zemědělců, aby vytvořili protiváhu proti obchodním řetězcům, by mohlo být cestou, ale je nutné si uvědomit, že obchodní řetězce budou v tomto vztahu vždy tahat za delší konec. Je nutné totiž vzít v úvahu biologický charakter zemědělství, kdy se úroda liší podle klimatických podmínek, a také to, že zemědělci mnohdy musejí prodat rychle a nemohou své produkty držet na skladě příliš dlouho. To poskytuje řetězcům vyjednávací výhodu. Vytváření odbytových družstev na dobrovolné bázi by jistě bylo přínosem, ale sdružování do velkých celků není v dnešní době asi politicky preferováno, což můžeme vidět na přístupu vlády k velkým zemědělcům.
Zemědělcům každoročně pomáhala i takzvaná zelená nafta – tedy levnější nafta, kterou ke svému fungování a práci nutně potřebují, a to ve velkém množství. Vláda ji však letos zatím zemědělcům nedovolila. Co si o tom myslíte?
Na jednání zemědělského výboru 5. dubna bylo hlasy koaličních poslanců přijato usnesení, které žádá ministra zemědělství, aby navrhl vládě dočasné rozšíření vratky ze spotřební daně – tedy takzvaná zelená nafta – ve výši 90 procent i na rostlinnou výrobu. Ministr zemědělství Nekula sám nic nenavrhl a vláda se postavila i proti vůli vlastních poslanců a tuto možnost de facto zamítla. Postoj vlády je nepochopitelný, protože v rámci zemědělského výboru panovala shoda napříč politickým spektrem a všichni vědí, že by to zemědělcům pomohlo. Zemědělce trápí nejen nárůst cen elektrické energie, plynu a pohonných hmot, ale také například hnojiv. Ceny těchto vstupů narostly o 50 až 200 procent. V této situaci by pomocná ruka od státu směrem k zemědělcům byla velmi důležitá. Vláda Petra Fialy ale bohužel jde zcela opačným směrem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
