Pane poslanče, Tachov je ještě český, nebo už německý, ptal se zástupce ANO zemědělec. Je tu velký problém, o němž se mlčí

26. 9. 2015 11:34

ROZHOVOR „Začalo to kolektivizací v 50. letech spojenou s rozoráním mezí, které kromě drobného zvířectva a ptáků zadržovaly vodu v krajině a částečně vyrovnávaly šikmá pole. I drobné potoky tvořily meandry a zákruty v krajině, voda se vylévala do okolí.“ To mimo jiné pro ParlamentníListy.cz řekl poslanec hnutí ANO Pavel Šrámek, který se suchem, potravinami a samozřejmě i potravinovou soběstačností České republiky zabývá.

Pane poslanče, Tachov je ještě český, nebo už německý, ptal se zástupce ANO zemědělec. Je tu velký problém, o němž se mlčí
Foto: archiv red
Popisek: Ing. Pavel Šrámek, MBA, poslanec Parlamentu ČR

V současné době je diskutovaným tématem sucho a s tím související problém se zemědělskou půdou. V čem vy spatřujete hlavní problém?

Řeknu vám to asi takto. Staří sedláci říkali: „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“ Nebo: „Na jeden hektar jedna kráva.“ Je to vlastně totéž. Na poli pěstujeme plodiny, které půdu vyčerpávají, ale zpět organické hmoty vracíme velmi málo. Není totiž dostatek hospodářských zvířat. Už dvacet pět let likvidujeme živočišnou výrobu, tedy zvířata, a pak nejsou statková hnojiva jako kejda a hnůj, klíčová organická hmota, kterou musíme půdě s pokorou vracet.

Můžete nám říci konkrétní čísla?

Ano. V České republice máme jednu krávu na pět hektarů. V Rakousku a Německu mají jednu krávu na dva hektary, v Nizozemsku pak dvě krávy na jeden hektar. Kráva produkuje asi 50 kilogramů organické hmoty denně. Takže oni vědí, proč to dělají. Podporují živočišnou výrobu, vyvážejí kejdu na pole, kde ji zaorají, a půda jim pak zpět dává plody. My jsme na tuto „zemědělskou povinnost“ rezignovali. V roce 1990 jsme měli asi 1,3 milionu dojných krav, dnes je to asi jen 370 tisíc a jejich počet neustále klesá, i když stoupá užitkovost mléka. V Německu však stoupá jak počet krav, tak užitkovost mléka. Půda je tedy náš poklad a měli bychom s ní i tak nakládat. Liberálně tržní přístup, který by se dal parafrázovat jako „vydrancovat, zpeněžit a po nás potopa“, zde bohužel neobstojí.

Co tím myslíte? Můžete to vysvětlit konkrétně?

Kejda, hnůj, chlévská mrva, organická hmota, lidově řekněme lejno, dělá pole úrodným, kyprým, udržuje a tvoří humus, zadržuje vodu, která se do ní vsakuje, třeba díky žížalám, jež tvoří cestičky, kde voda zůstává. Víte o tom, že na jeden hektar bývá až tuna žížal? Půda bez organiky vodu nezadrží, při dešti steče jako po cestě hned do potoků a řek a je nenávratně pryč. Nedoplňuje spodní vody, jejichž hladiny klesají, a my se všichni divíme proč. Já ne. Stejně tak odcházejí živiny, dusík, fosfor, draslík a další, nemají na co navázat, a tím půda ztrácí přirozenou úrodnost.

Co podle vás k tomuto nepříznivému stavu vedlo?

Začalo to kolektivizací v 50. letech spojenou s rozoráním mezí, které kromě drobného zvířectva a ptáků, zadržovaly vodu v krajině a částečně vyrovnávaly šikmá pole. I drobné potoky tvořily meandry a zákruty v krajině, voda se vylévala do okolí. Dnes je často vybetonujeme jako tzv. protipovodňová opatření, aby v případě záplav voda rychle odtekla pryč. Jenže ta voda odtéká rychle i při suchu, když přijde prudký déšť, tak po vyschlém poli bez organiky rychle odteče. Snad poslední ránou pro půdu je nadměrné pěstování širokořádkových plodin jako např. kukuřice, která se seje daleko od sebe a nechrání půdu proti erozím. Při dešti pak voda s sebou vezme i vrchní ornici do potoků a řek a s nadsázkou se dá říci, že „vyvážíme ornici zadarmo do Německa“.

A co majitelé polí? Ty by měla zajímat kvalita a úrodnost jejich půdy, nebo ne?

V České republice si zemědělci pronajímají asi 80 procent zemědělské půdy. Vlastníci této půdy, kteří nejsou zemědělci, k ní často přistupují jako k dobré investici do nemovitosti. Kvalitu často téměř neřeší a jejich cílem je co nejvyšší nájem za hektar. Dochází pak k takovým zvrhlostem jako například v západních Čechách, že půdu pronajímají společnostem za 8 000 za hektar, kde se pěstuje kukuřice, která se následně exportuje do německých bioplynek. Tím prakticky vyhání klasické zemědělce z půdy, protože za tyto nájmy se na poli klasické zemědělství provádět nedá. Tento přístup bych parafrázoval asi takto: „Vytěžit, vydrancovat a co bude za pět deset let s těmito poli, mě vůbec nezajímá.“ Půdními erozemi, nevracením organické hmoty do půdy nám zde postupně vznikají budoucí pouště. Na závěr si neodpustím jednu poznámku. Nedávno se mě jeden zemědělec z Tachovska ptal: „Pane poslanče, Tachov je ještě český, nebo německý?“ Skupování české půdy zahraničními investory, podpořené bohatým zahraničním kapitálem, je určitě dalším problémem, kterému naše země bude čelit. To už je ale otázka potravinové soběstačnosti jako národní bezpečnosti. Ale o tom snad někdy příště.

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Tomáš A. Nový

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rusové by se měli omluvit Němcům za druhou světovou válku? Tak to mě šokovalo! Ruská podnikatelka a exnovinářka žijící v Česku otevřeně promluvila

16:25 Rusové by se měli omluvit Němcům za druhou světovou válku? Tak to mě šokovalo! Ruská podnikatelka a exnovinářka žijící v Česku otevřeně promluvila

ROZHOVOR Rusko jako největší ďábel ve světě. Překrucování událostí za druhé světové války. Štvanice …