V současné době je diskutovaným tématem sucho a s tím související problém se zemědělskou půdou. V čem vy spatřujete hlavní problém?
Řeknu vám to asi takto. Staří sedláci říkali: „Když z půdy bereš, musíš jí vracet.“ Nebo: „Na jeden hektar jedna kráva.“ Je to vlastně totéž. Na poli pěstujeme plodiny, které půdu vyčerpávají, ale zpět organické hmoty vracíme velmi málo. Není totiž dostatek hospodářských zvířat. Už dvacet pět let likvidujeme živočišnou výrobu, tedy zvířata, a pak nejsou statková hnojiva jako kejda a hnůj, klíčová organická hmota, kterou musíme půdě s pokorou vracet.
Můžete nám říci konkrétní čísla?
Ano. V České republice máme jednu krávu na pět hektarů. V Rakousku a Německu mají jednu krávu na dva hektary, v Nizozemsku pak dvě krávy na jeden hektar. Kráva produkuje asi 50 kilogramů organické hmoty denně. Takže oni vědí, proč to dělají. Podporují živočišnou výrobu, vyvážejí kejdu na pole, kde ji zaorají, a půda jim pak zpět dává plody. My jsme na tuto „zemědělskou povinnost“ rezignovali. V roce 1990 jsme měli asi 1,3 milionu dojných krav, dnes je to asi jen 370 tisíc a jejich počet neustále klesá, i když stoupá užitkovost mléka. V Německu však stoupá jak počet krav, tak užitkovost mléka. Půda je tedy náš poklad a měli bychom s ní i tak nakládat. Liberálně tržní přístup, který by se dal parafrázovat jako „vydrancovat, zpeněžit a po nás potopa“, zde bohužel neobstojí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový