V té době jsem byl z nových možností nadšený a naivně věřil v ideály svobodného trhu. Aktivně jsem kapitalismus „budoval“. Teprve později jsem pochopil, že kapitalismus je jen o penězích a zisku a že kdo má více peněz, má větší moc. Dnes už u nás většinu zisků generují nadnárodní korporace, běžní podnikatelé jen paběrkují.

Privatizace přinesla i negativní jevy. Privatizační tunely typu OKD či Mostecké uhelné se řeší dodnes. Poměrně divoké to bylo i v případě některých vydavatelství jako například Mladá fronta či Rudé právo. Mělo se postupovat nějak jinak, řekněme, opatrněji?

Po bitvě je každý generál. Myslím si, že by to při jiném postupu dopadlo podobně.

Fotogalerie: - Piráti na magistrátu

Na druhé straně tento proces stvořil naše ekonomické „super elity“: miliardáře. Ti jsou dnes pohádkově bohatí, ovládají média, a jeden je v současnosti dokonce naším premiérem. Můžeme být rádi, že je tu dnes máme?

Žádný z nich nic nevytvořil ani nedodal žádnou přidanou hodnotu. Podařilo se jim pouze pomocí spekulací a intrik přerozdělit existující majetky do vlastních rukou.

Klasická privatizace byla o přesunech majetku. Řekl byste ovšem, že v Česku během uplynulých dekád postupně docházelo i ke skryté privatizaci veřejné a demokratické moci a institucí ve státě? Tedy že tyto dnes již slouží mocným a vlivným, případně pak soukromým firmám?

K tomu docházelo a dochází na celém světě. Demokracie je hlavně o marketingu, a ten stojí peníze. Ostatně lidé jako Babiš či Trump nám názorně ukazují, jak to funguje.

Fotogalerie: - Piráti na Vltavě

Často se říká, že se Češi mají nejlépe v historii, že mzdy rostou a lidé bohatnou. Na druhé straně se raketovým tempem zvýšily ceny nájmů a nemovitostí, rostou ceny jídla a přitom naše potravinová soběstačnost od roku 1989 dramaticky poklesla. Do jaké míry je viníkem tohoto stavu globalizace jako objektivní proces a do jaké míry samotní čeští politici, kteří se od roku 1990 střídali u „kormidla“?

Nemyslím si, že by politici u nás měli na tyto základní jevy vliv. Děje se to, na čem mohou ti, co mají nejvíce peněz, vydělat. Většinou jsou to rozhodnutí manažerů bank a investičních skupin. Naše ekonomika je malinká a naši podnikatelé se mohou globální situaci pouze přizpůsobovat.

Ivo Vašíček

• Piráti
• Právo na informace a ochranu soukromí

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Podle francouzského ekonoma Thomase Pikettyho jsou Češi třicet let po revoluci „poraženým národem“. Ekonom spočítal, že na dividendách odchází každoročně z republiky stovky miliard korun. Mluví se o tom, že jsme „krmelcem Evropy“, zemí levné práce a montoven. Ekonomka Ilona Švihlíková zase tvrdí, že se Česko po roce 1989 stalo kolonií. Jak to vidíte vy? Ztotožnil byste se s touto interpretací reality, nebo máte odlišný názor?

Vidím to podobně, ale nejsme v tom sami, Německu se podařilo „zkolonizovat“ i další země. Británii se to nepovedlo, a tak už je přestalo bavit dotovat „kolonie“, ze kterých profitují jiní.

Když jsem si procházel váš medailonek u Pirátů, narazil jsem na informaci, že jste krátce působil v Občanském fóru. Proč jste se tehdy nevrhl do politiky?

Protože jsem se tehdy vrhl do byznysu. Bral jsem to tak, že už jsou komunisti pryč a politiku už není třeba řešit.

To se ale zřejmě časem ukázalo být mylným předpokladem, jelikož se již nějaký ten pátek angažujete v Pirátské straně. Ostatně, kdesi jsem slyšel, že Piráti jsou de facto takovým novým Občanským fórem, kde se střetávají různé politické názory, více než konsolidovanou stranou. Souhlasil byste?

Do značné míry ano. V poslední době však na nás dopadají i tlaky zvenčí – současný tlak mainstreamu včetně veřejnoprávních médií na prezentaci „jediného správného názoru“ je obrovský.

Proti „jedinému správnému názoru“ jste ovšem již rebeloval a také na něj doplatil, když vás kvůli kritice členství České republiky v NATO pirátské referendum odvolalo z pozice místopředsedy strany. Dá se to chápat tak, že některé názory jsou i mezi Piráty tabu? Že se je nesluší zastávat?

Zpochybňování členství v NATO je dnes podobné tabu, jako bylo před rokem 1989 zpochybňování vedoucí úlohy KSČ. Myslím si však, že je to jen otázka času, stačí pár let počkat.