Bude aktuální problém znamenat konec Andreje Babiše? A měl by skončit?
Tento problém není aktuální, proto nemusí znamenat konec Babiše. Problémem Babiše je, že do politiky nikdy neměl jít. Je to tvrdý businessman, jehož dotované agroimpérium je do značné míry závislé na lobbingu a na vůli politiků.
Co soudíte o Miroslavu Kalouskovi?Anketa
Jedná se, jak říká opozice, o pád politické kultury na mafiánskou úroveň?
Česká politická scéna postrádá kulturu dlouhodobě… Od afér s mrtvými sponzory. Tehdy se nastavila „politika dotování stranických pokladen“. Babiš se uvnitř politiky nechová jinak, než se choval vně politické scény. Chování Andreje Babiše je jeho přirozeným stylem, který voliči bohužel akceptují a omylem jej považují za systémového rebela, aniž by si uvědomili, že právě na tomto systému vyrostl. Odpověď bych tedy hledal na straně voličů, čeho chtějí volením AB vůči ostatní společnosti dosáhnout.
Prozatím je v plánu hlasování o nedůvěře vládě. Vyjde to? Měla by vláda pokračovat s jiným premiérem, nebo jsou lepší nové volby? Spekuluje se, že by Babiš případné volby stejně vyhrál…
Pokud by ovšem vláda padla a prezident Zeman jmenoval dočasnou vládu, bude to opět klientelisticko-kamarádský pelmel (netvrdím, že zcela nefunkční); no a příští volby by ANO jistě vyhrálo, ne-li dokonce s větším náskokem. Koho by v takovém případě prezident Zeman pověřil sestavením nové vlády, je všem asi jasné.
Je společnost už tak rezistentní, že Andreji Babišovi důvěřuje, nebo si říká, že stejně kradou všichni a víc? Nebo se v tomto případě jedná o tak průlomovou věc, že to lidé neskousnou?
Reportáž Slonkové a Kubíka je podprahovou „reportáží o natáčení reportáže“, tedy více o akci a emocích než o faktech. Soudný člověk se ptá „proč?“ a „proč zrovna teď?“… Až třetí případnou otázkou může být: „Čeho všeho je Babiš schopen?“
Policie se už postavila na stranu Babiše, když tvrdí, že výslech svědka v zahraničí není snadný. „Lid“ se štěpí na dvě skupiny, a to pod vlajkou „co je to za otce?“ vs. „novináři jsou hyeny“.
Že je to reportáž na objednávku ne nepodobná nesmyslům s kabelkami Jany Nagyové-Nečasové, je téměř jisté.
Psali jsme:
Na Slonkovou s Kubíkem se snáší chvála za kvalitní a dlouhodobou investigativní práci. Analytik Václav Štětka mluví o tom, že tajně nahrávat duševně nemocného člověka je eticky diskutabilní, a vicepremiér Brabec uvedl, že tohle někdo udělat jeho dítěti, vyřídil by si to s takovým člověkem „chlapsky“? Co říci na toto?
Slonková a Kubík šli za hranu etiky, protože věděli, že jim to projde. AB ml. nevypovídal proti své vůli, pouze nevěděl, že je pořizován záznam. Nenutili jej, pouze se mu vetřeli do soukromí a on se svou matkou jim to v dobré víře umožnil. Pokud tedy reportáž má nějakou hodnotu, pak pro orgány činné v trestním řízení, nikoliv pro politickou opozici.
Byl-li ovšem materiál pořízen s cílem destabilizace vlády, nelze na Slonkovou a Kubíka pohlížet jako na reportéry, ale jsou to autentičtí agenturní zpravodajci. Ostatně Sabina Slonková se takto profiluje už od aféry Kavan a Srba.
Kolují též spekulace a teorie, že jde o spiknutí novinářské žumpy a kavárny s cílem zneužít oslavy 17. listopadu k převzetí moci. Nakolik je taková teorie divoká?
To politické zadání se nabízí a detailní rozbor reportáže by zřejmě potvrdil, v jakém předstihu byl materiál pořízený. Načasování je ovšem nešťastné. 17. listopad je za 5 dní, to se nedá žádná davová hysterie vystupňovat. Pár černých kapucí instruovaných levicovými mládežnickými vůdci nenaplní náměstí v celé republice.
Babišovi příznivci šíří i divokou teorii, že premiéra chtějí zničit mezinárodní kruhy, protože nechtějí, aby česká vláda odmítla globální pakt o migraci. Jenže vláda už ho odmítla. Do jaké míry je tento argument absurdní?
Protimigrační téma a na to navázaný populismus je morem dnešní doby. Opakuji, že Babiš je businessman, ne politik. Má jakýsi „svůj cíl“, kterého dosáhne, a k tomu využije všechny nástroje, mj. i velice sofistikovaný tým politických marketérů. Jeho měření odezvy veřejného mínění se zpožděním 12–48 hodin a následná prohlášení, která kopírují většinový názor, mají svůj efekt. Babiš se politicky chová dle přání většiny, což mu umožňuje setrvávat v úřadu a realizovat cestu ke svému cíli. Samozřejmě tuto situaci si utrhnou jako téma různé migrační „hysterky“, a to na straně PRO i PROTI. Očekávám, že nedoceněný Okamura po tématu skočí jako první.
Objevují se hlasy odpůrců Babiše, že by Miloš Zeman mohl sestavit svou vládu a následně dát Rusům jadernou zakázku, jak si údajně přeje. Politický lobbista z Evropských hodnot Jakub Janda tvrdí, že Babiš na rozdíl od Zemana Rusku nepodléhá a je namístě opatrnost. Jak to vidíte?
Zeman nepodléhá nikomu. On je skutečně autentický vlastenec, ovšem je do jisté míry manipulován svým okolím, které má z minulosti užší vazby na Východ než na Západ. Tak náročná zakázka, jakou je dostavba jaderné elektrárny, není věcí pouze rozhodnutí premiéra, ale musí kopírovat i dlouhodobou energetickou koncepci státu. Ta je neměnná a generální ředitel ČEZ Beneš je jediným ředitelem státního gigantu, kterého Babiš nevyměnil, což znamená, že je ve shodě se Zemanem i s Babišem. Tlaky z Francie nebo z USA na získání zakázky stamiliardového objemu mohou být velké, ostatně to položilo i Nečasovu vládu, ale ukázalo se, že „kabelkova aféra“ nic nezměnila.
ČSSD se dle zákulisních informací obává, že kdyby došlo na předčasné volby, smete ji to. Okamura zase čelí kritice svých voličů, že se přidal k tažení opozice proti Babišovi. TOP 09 a STAN jsou na hranici volitelnosti. Jak tato kauza může zamíchat se všemi stranami? Kdo si v této věci vede důstojně a kdo za to zaslouží „zaplatit“?
Volby jsou pro partaje s prázdnou pokladnou noční můrou. Okamura bude strašit, TOP 09 a STAN budou navrhovat duhové varianty a ČSSD se bude modlit, aby volby nebyly. Silní politici uvnitř ČSSD ustoupili do pozadí a vyčkávají na březnový sněm. Hamáček má poslední čtyři měsíce a v těch riskovat nebude, proto se bude držet Babiše.
Psali jsme:
Aktuálně se zdá, že Tomio Okamura hodlá využít situace a dostat se do vlády. Po jednání šéfa SPD s premiérem Babišem ČT uvedla, že Okamura je ochoten tolerovat vládu odborníků. Na TV Barrandov Okamura už v úterý večer řekl, že chce vystřídat ve vládě ČSSD a prosazovat program. Překvapilo vás to? Může se to povést?
Okamuru čeká ještě kus vnitřní práce na jednotě strany. Politická strana postavená na jednom či dvou tématech má zpravidla životnost stejně dlouhou jako samotná témata. Těch variant koalice ANO–SPD–KSČM už bylo tolik, ovšem pan Okamura se nikdy nejevil jako stabilní politický partner s realistickým pohledem na věc. Takto svéhlavý a do jisté míry agresivní politik je velkým rizikem pro ostatní, kompromisy svázané politiky. Ostatně pan Okamura může chtít cokoliv, ale následně musí pouze vyčkávat, jestli jej někdo bude akceptovat a přizve jej k jednacímu stolu.
Tomio Okamura
Chystají se oslavy výročí listopadu 1989. Jaký průběh těchto oslav si přejete a jaký je namístě? Pouze připomínka tehdejších událostí, nebo je namístě to spojit s protestem vůči Babišovi, jak plánují aktivisté?
Lze očekávat, že den výročí 17. listopadu 1939 bude opět zneužitý jako v roce 1989. Tehdy se podařilo cosi vyprovokovat a tím probudit národ. Tehdy jsme závistivě pohlíželi za naši západní hranici a chtěli se mít jako oni.
Geopolitická mapa se změnila. Západu není co závidět, spíše je nutné pečovat o jakési zbylé pseudojistoty v této zemi. Nezaměstnanost nízká, životní úroveň vysoká, školství, zdravotnictví i infrastruktura dostačující. Navíc většina občanů je svázána svými finančními závazky. Nenapadá mne, kdo by masově demonstroval, mimo Sorosův kočovný cirkus a maximálně pár stovek úplatných aktivistů s jednotnými transparenty. V roce 1939 i 1989 šlo o protest proti ideové totalitě. Dnes by mohli demonstrovat leda ti, kteří po totalitě naopak touží, a to pod vlajkou EU nebo různých iniciativ OSN řízených z Washingtonu. Osobně se ničeho nehodlám zúčastnit, maximálně pietně zapálím svíčku coby vyjádření úcty k odvaze studentů v roce 1939.
Psali jsme:
autor: Jaroslav Polanský
