Podnikatel, narcis a pytel blech. Urban z ČSSD začíná mít obavy

20.10.2013 15:58

NA HRANĚ S XAVEREM Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz přiblížil, jak v ČSSD vypadají přípravy na nadcházející volby, čeho se strana obává a v čem má naopak jistotu. I když dobře zvládnuté marketingové kampaně některých nových stran není záhodno podceňovat, o premiérském křesle pro šéfa ČSSD Urban nepochybuje.

Podnikatel, narcis a pytel blech. Urban z ČSSD začíná mít obavy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Milan Urban
reklama

Máte před volbami trému?

Nemám. Vycházím z předpokladu, že všechno, co se v politice plánuje, nakonec dopadne úplně jinak.

To myslíte vážně?

Vážně, to je moje zkušenost. Všechny politické projekty většinou mají nějaké zatáčky a výsledek je trochu jiný než, různí náčelníci předpokládali.

Neříkejte, že když jste reálným kandidátem, takřka zvoleným, že si neděláte poznámky, jak by koalice mohla vypadat.

Dřív jsem to dělal, teď už ne, protože vycházím právě z té zkušenosti, že všechno je trochu jinak. Teď se obávám jiné věci. Že národ je do určité míry rozdělen mezi podporu takzvané levice nebo pravice. A obávám se opět nějaké remízy nebo patu, zápasu o jeden dva hlasy, kdo bude mít většinu. To považuji za docela velkou tragédii. Myslím si, že politika by měla mít po dlouhé době znovu nějaký zásadnější obsah, nějaké vize, a to se nedá řešit, když se vzájemně pereme o přeběhlíky.

A jste jako člověk hráč?

Hráč jsem, ale nesázím.

Takže jste takový ten člověk, který je schopen tu a tam zariskovat?

To určitě, to k tomu patří. Já bych řekl, že politika není moc stabilní řemeslo, a když ji chcete dělat, tak musíte počítat s tím, že může přijít okamžik, který způsobí, že se člověk místo vyklusání na hřiště posadí na lavičku náhradníků. Je to o určité hráčské odvaze.

Co by podle Milana Urbana, nikoliv sociální demokracie, byla prohra a jaké procento by byla naopak fatální výhra?

Já vám neřeknu číslo, ale pokusím se k tomu vymezit jinak. Fatální problém by byl, kdybychom neměli na výběr v různých alternativách koaličních nebo tichých podpor. Zůstali jaksi osamoceni a velmi obtížně dávali dohromady tu potřebnou sněmovní stovku hlasů. Abychom uspěli, potřebujeme k tomu podle mého názoru víc možností povolebního vyjednávání. A kdybychom nedosáhli takového čísla, které by nám umožňovalo jednat s více stranami o budoucí podobě vlády, tak by to zřejmě byl špatný výsledek.

Co říkáte na předvolební kampaň?

Mně se zdá, že kampaně některých stran jsou trochu mimo mísu, mám teď na mysli zejména ODS. Když se dívám na její billboardy, tak si nejsem jistý, zda jsou s tím schopní oslovit dokonce i své bývalé kmenové voliče. Ale sociální demokracie taky zřejmě nedělá všechno perfektně. Myslím, že letošní kampaň zase tak moc zajímavá není.

A máte jako zkušený politický hráč obavu z té obrovské síly kampaně Andreje Babiše?

Na jedné straně ano, protože se zdá, že to je dobře marketingově zvládnutá kampaň. Na druhé straně mám obavy i z toho, že celý ten jeho projekt může dopadnout úplně stejně, jako dopadly Věci Veřejné.

Včetně toho, že by se dostaly na začátku do vlády?

Já je nechci nijak kriminalizovat, ale myslím, že je to všechno postaveno na marketingu a síle jednoho podnikatele. Lidé pravděpodobně příliš neznají ty kandidátky, natož aby znali, co by ta strana chtěla v budoucnu dělat. Já slyším často kritiku současných stran, leckdy oprávněnou, tomu rozumím. Na druhou stranu tato strana, pardon ten spolek, protože nazývat to stranou se mi zdá příliš silné, ten spolek ani sám neví, co bude vlastně dělat. Mám nepříjemný pocit, že to bude takový pytel blech.

Stále se ptám Milana Urbana, nikoliv sociální demokracie, co soudíte o člověku jménem Andrej Babiš?

Je to úspěšný podnikatel. Představa, že tady budou o politickou pozici zápasit jednotliví podnikatelé, že tady bude zápasit Babiš s Jančurou nebo další významná podnikatelská jména, a že tomu budeme říkat demokracie, je pro mne ale představa velmi smutná.

Co soudíte o člověku jménem Tomio Okamura? Totéž?

To bych řekl, že je něco jiného. To je projekt postavený na určitém – omlouvám se za to slovo – narcismu člověka, který má rád sám sebe a pokouší se pochytat v té společnosti vrstvu těch nejnaštvanějších drsnými hesly. Ale nevidím tam žádné řešení problémů, které bezpochyby řešit musíme.

Několikrát jsem z Vašich úst slyšel sousloví „ekonomická diplomacie“. Co to vlastně je ekonomická diplomacie?

Ekonomická diplomacie v praxi znamená několik institucí: máme Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo zahraničních věcí, Czech Trade, Czech Invest, kulturní centra, Czech Turism. Ale v současné době si každý z nich v zahraničí dělá, co chce. Jako by tam jezdila samostatně Slavia, Sparta, Bohemka, Žižkov, a ne tým České republiky. Jenže my potřebujeme, abychom v cizině vystupovali za „nároďák“ se lvíčkem na prsou, aby všichni věděli, co tam mají dělat, a aby ta jejich práce měla měřitelné efekty. Abychom nevynakládali peníze z veřejných rozpočtů zbytečně.

Jak se to dá poskládat, jak se to dá sdružit?

Dá se to sdružit tak, že někdo začne všem těm institucím velet. Já si myslím, že to musí být na základě vládního dokumentu, který musí připravit MPO a MZV společně. Ta ministerstva ale tady bohužel posledních 23 let válčí, jsme malá země a přitom si nejsme schopní srovnat v hlavě, že nejdůležitější je uplatňovat hospodářský zájem České republiky v zahraničí.

Myslíte, že lidé jako je pan Remek nebo paní Klausová mají šanci ty teze ekonomické diplomacie naplnit?

V zásadě ano. Zdá se mi, že je to dobrý výběr, zvláště do těch konkrétních zemí. Nedovedu si představit, že by pan Remek dělal velvyslance někde jinde a paní Klausová by asi také nebyla tak úspěšná v jiné zemi. Ale na těch pozicích, kde jsou, mohou být podle mě pro Českou republiku přínosem.

Projekt rychlodráhy Praha - Kladno, který je možná Vaším nápadem nebo projektem. Mě tedy zaujala ta fotografie parní lokomotivy. Kde jste na to přišel?

To vychází z mého přesvědčení a určité hrdosti na dávnou minulost. My jsme kdysi patřili technicky a technologicky mezi deset nejvyspělejších zemí světa, bohužel je to tak 80 let zpátky. Všechno dobré z průmyslu bývalo ve světě velmi často z České republiky. Třeba ta lokomotiva, to je pěkný symbol. Tam je vidět ta chytrost, um a šikovné ruce českých lidí.

Zkuste v jednom souvětí tu vizi nějak představit. Aby čtenář měl představu, o čem tady mluvíme.

Nejlepší bude příklad. Když se bavíme o parních lokomotivách, tak ty, které jsme vyráběli za první republiky, patří k těm nejlepším na světě. A byli to čeští projektanti, čeští inženýři, čeští konstruktéři, čeští řemeslníci, kteří prostě ukázali světu, jak jsme dobří. My se musíme vydat stejnou cestou, což znamená znovu být chytrým národem.

Představme si, že jste jmenován v nové vládě ministrem hospodářství. Co pro to lze udělat?

Začnu u řemesel. Dneska je systém učňovského školství úplně rozpadlý. Částečně jsou kompetence na krajích, částečně na ministerstvu školství. Myslím, že musíme znovu propojit konkrétní podnik s konkrétním učňákem, tak aby ty děti, které chodí do školy, chodily i na praxi do fabriky. Jedině ta jim může nabídnout výuku na nejmodernějších technologiích.

Dále jde o výzkum, vývoj a inovace. Viděl jsem u jedné velmi úspěšné české firmy heslo, které se mi moc líbilo. To heslo bylo – Inovace pocitů, inovace myšlení, inovace produktů. To je přesně o tom, co říkám. Uvědomme si, kdo jsme a co jsme znamenali v historii, vyvolejme pozitivní pocity a zdravé sebevědomí a nebojme se jít do velkých věcí. To je inovace pocitů.

Zavírá se Důl Paskov, je tu velká nezaměstnanost a tak bych mohl pokračovat. Umíte si v této situaci představit, že řeknete: pojďme vymýšlet něco inovativního, něco nového?

Musíme každý den dělat naprosto konkrétní kroky. A to ať je to běžná agenda, nebo ať je to řešení problémů, které se nakumulovaly. Například Paskov – to je problém řešitelný, i když složitý.

Samozřejmě musíme řešit aktuální stav nezaměstnanosti. A jsou tu další problémy - otázky veřejných investicí, jak nastartovat projekty, které stejně do budoucna budeme potřebovat, jak je urychlit tak, aby to byla příležitost pro české firmy a tím pádem pro jejich zaměstnance.

Problém Paskov se dá vyřešit? Jak prosím vás?

Má to několik variant. Já jsem teď dost často v kontaktu s odboráři, třeba minulý týden jsem s nimi seděl. Jedna věc je, abychom znali skutečná čísla, o kterých se spekuluje. Pan Bakala nebo jeho zástupci uvádějí často číslo 1,5 miliardy ztráty ročně, takže ta těžba je neekonomická. Já nevím, jestli je to pravda. Protože uhlí, které se těžilo v Paskově zhruba v roce 2007, se prodávalo za stejné ceny jako teď. A tehdy OKD, respektive ten důl, byly v zisku.

Ten problém je tedy možná někde jinde. Musíme se podívat na ta čísla, jestli jsou pravdivá, a na základě toho hledat nějaké řešení. Jestli to přesto bude znamenat, že je těžba v Paskově neperspektivní, tak to znamená domluvit se s těmi horníky na nějakém řízeném útlumu, který bude trvat tři, čtyři, pět let, a postupně by se těžba zakonzervovala. Což neznamená, že bychom ty zásoby odepsali.

To nerostné bohatství, těch 23 milionů tun, které tam je, to nemůže jen tak někdo zasypat a říci, že tam není. Dělat, jako že tam žádné zásoby nejsou. Myslím, že klíč k nerostnému bohatství musí mít vláda a Parlament.

Na druhou stranu, je to dneska soukromá firma. Kdyby ten důl byl váš a přestal být ekonomicky zajímavý, tak ho zavřete zrovna tak, ne?

Není to tak jednoduché. Když říkám, že tam musí zůstat takzvané bilanční zásoby, tedy nerostné bohatství, vytěžitelné do budoucna, znamená to, že i kdybych byl privátní osobou, tak jako je pan Bakala, tak mám nějaké povinnosti dané licencí. Musel bych do budoucna vynakládat finanční prostředky na udržování dolu v pohotovosti. A to budou určitě stovky milionů korun ročně. Nemůže se rozhodovat pouze sám, i když je to privátní firma. Využívá veřejný majetek uhlí na základě těžební licence, a proto musí rozhodovat společně s vládou České republiky.

Jaký jste měl pocit, když padl rozsudek v kauze MUS? A že padl tolik kilometrů od Prahy?

Je opravdu s podivem, že české problémy musí řešit švýcarské soudy. Doufám, že se ta kauza vrátí zase přes hranice ze Švýcarska do České republiky a bude dotažena do konce. Aby se do České republiky vrátily peníze, o které byli pravděpodobně připraveni čeští občané.

Jak si vysvětlujete ten fakt, že byli Švýcaři rychlejší než my, než naše soudy, než naše policie?

Bez důkazů nelze říci, že šlo o něčí záměr. Možná to byla nedbalost nebo nekompetentnost státních orgánů, ať se jedná o státního zástupce nebo o Ministerstvo financí, které jakoby zapomnělo požádat o náhradu škody. Situace je bohužel taková, jaká je. Řeší se důsledky divokých privatizací a je vidět, že Švýcaři na to mají zřejmě lepší manuál.

Jako člověk, který seděl v několika vládách, si určitě říkáte – neudělali jsme někde chybu?

Kdo nic nedělá, nic nezkazí, určitě i sociálnědemokratické vlády nějaké chyby udělaly. Ale nemyslím si, že se to týká zrovna privatizací, protože tenhle problém byl založen v devadesátých letech. Tehdy byly vytvořeny investiční fondy, dravé finanční subjekty, jejichž cílem bylo sbírat akcie tak, aby ovládly konkrétní firmy. A když je řídili lidé, kteří chtěli vydělat rychlé peníze, tak vznikly situace, nahrávající v důsledku podobným kauzám, jako je MUS.

Fotogalerie: - Mítink ČSSD ve Zlíně

Ve zlínském hotelu Moskva se konal mítink ČSSD
Do sálu dorazila řada občanů
Bohuslav Sobotka
Zlínský hejtman Stanislav Mišák
Hostesky rozdávaly propagační materiály
Kdo chtěl, mohl se s politiky vyfotit

Jaká je atmosféra pár dnů před volbami uvnitř sociální demokracie?

Já bych řekl, že teď je klidná, všichni se snažíme ve svých krajích, tam kde jsme nominováni, docílit co nejlepší výsledek.  Samozřejmě čekáme, jak obstojí sociální demokracie, jak obstojí ostatní strany, tedy jak voliči rozdají karty. Doufám, že sociální demokracie bude hlavním proudem v budoucí vládě.

Kdybyste měl vsadit dolar proti fazoli, kdo bude budoucím českým premiérem třeba za měsíc. Jaké jméno byste řekl?

Myslím, že to bude předseda sociální demokracie.

Váš názor na hanlivé billboardy směrem k panu Haškovi a k panu Sobotkovi?

Neberu to vážně a myslím, že voliči to taky vážně neberou. Myslím, že proč ne hanlivé billboardy, ale někdo by se měl umět pod ně podepsat. Ke kampani to patří, nejenom v České republice, ale nemělo by to být anonymní.

A co se říká v zákulisí soc. dem o autorství těch billboardů?

Já jsem nic ze zákulisí nezaznamenal.

To jste dlouho nebyl v zákulisí.

Já jsem teď ve středočeském zákulisí a tam jsme velmi harmonický tým.

Takže nemáte třeba obavu, že by mohla stopa vést dovnitř sociální demokracie?

To si nemyslím. To by bylo dost hloupé a hlavně by se na to přišlo, u nás se přece vše vykecá... Kdo by používal takovéhle metody, tak by dlouhodobě nemohl dělat sociálnědemokratickou politiku.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Luboš Xaver Veselý
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Konec hry na demokracii. Petr Hampl o ustupující iluzi v USA. A pozor, Evropa...

18:28 Konec hry na demokracii. Petr Hampl o ustupující iluzi v USA. A pozor, Evropa...

ROZHOVOR „Studenti a někteří další si mysleli, že žijí v politickém systému, který respektuje určito…