Média přinesla vyjádření, že jako koaliční poslanec ještě před hlasováním o důvěře vládě požadujete informace o dalším osudu české muniční iniciativy pro Ukrajinu. Jaké informace konkrétně máte na mysli a jak případně mohou ovlivnit vaše hlasování?
Budu chtít vědět, kolik tato iniciativa stojí české daňové poplatníky celkově. Protože nejde jen o samotné náklady na munici, ale i (nebo hlavně) o další náklady – zejména o ty personální a mzdové, které se týkají zaměstnanců resortu obrany a armády, kteří na této iniciativě pracují, a nemohou tudíž plnit úkoly a povinnosti, pro které v resortu primárně jsou.
Zajímá mě, kolik je to lidí, jaké je jejich pracovní zařazení, jakou část pracovní doby věnují muniční iniciativě, co je jejich standardní náplní práce apod.
Dále mě zajímá, zda není personální delegací těchto lidí na koordinaci muniční iniciativy narušena a ohrožena standardní činnost resortu obrany, protože tito lidé se – logicky – nemohou na sto procent věnovat činnostem, které jsou primární náplní jejich práce.
A v neposlední řadě budu chtít vědět, zda je zapojení státních orgánů ČR do této iniciativy zcela v pořádku po právní stránce – protože ministerstva a další státní instituce mají z povahy věci a v intencích právního řádu dělat pouze to, co je zákonem povoleno – a v mezích zákona. A obávám se, že role servisu (jakéhosi „back office“) pro zbrojní firmy včetně zahraničních do tohoto vymezení tak úplně nespadá.
Na základě odpovědí na tyto otázky se pak finálně rozhodnu – s tím, že budu samozřejmě brát zásadně v úvahu většinové stanovisko našeho poslaneckého klubu.
Jak celkově hodnotíte dosavadní průběh české muniční iniciativy?
Pro autoritativní soudy nemám dost relevantních informací. I z toho důvodu, že část aktivit okolo této iniciativy probíhá v utajeném režimu. Ale lze říci, že jde o poměrně netransparentní projekt, u kterého existují důvodné pochybnosti v tom smyslu, zda má být provozován a koordinován složkami státního aparátu ČR.
Další koaliční politici tvrdí, že iniciativu nelze ukončit vzhledem k tomu, že jde o mezinárodní projekt, do kterého je zapojeno několik evropských zemí, ale že do ní už nepůjdou žádné peníze českých daňových poplatníků, jako to bylo za Fialovy vlády. To je pro vás nedostatečné?
Ano. Protože peníze českých daňových poplatníků do této iniciativy – pokud bude pokračovat ve stejném režimu – dále půjdou. Minimálně na platy těch státních zaměstnanců, kteří jsou do ní zapojeni, a na s tím související provozní náklady.
Co říkáte na zahraniční politiku Babišovy vlády, zejména na její politiku k Ukrajině, kde ministr Macinka mluvil o tom, že je třeba mít s Kyjevem intenzivní vztahy už kvůli tomu, kolik Ukrajinců u nás žije?
Souhlasím s tím, že česká zahraniční politika má směřovat na všechny světové strany a komunikovat se všemi relevantními zahraničními partnery.
A ano, přítomnost stovek tisíc Ukrajinců na našem území je zásadním důvodem pro udržování kontaktů s Ukrajinou na mezivládní úrovni.

Ale nesouhlasím s jakousi privilegizací česko-ukrajinských vztahů. Mnohem důležitější jsou pro nás vztahy se sousedními státy a zejména pak vztahy se státy širší střední Evropy (Slovensko, Maďarsko, Polsko, Rakousko, západní Balkán).
Stejně tak nemohu souhlasit s označením Ukrajiny jako našeho spojence. Nemáme vůči Ukrajině (na rozdíl od jiných států) žádné smluvní a spojenecké závazky. Pomáháme jí dobrovolně a v mnoha ohledech velice nadstandardně. Nic Ukrajině nedlužíme, spíše naopak. V tomto smyslu považuji poslední výroky ukrajinského velvyslance v ČR za nehorázné a velice drzé.
Politolog Lukáš Valeš mi řekl, že z jeho pohledu pro voliče SPD jsou agenda Ukrajiny a ukončení války důležité, ale pro voliče ANO mnohem méně. Nemáte obavy, že ze strany největšího vládního hnutí bude tlak na tuto věc, pro voliče SPD fundamentální, mnohem menší?
Ano, to je velice pravděpodobné. Respektuji koaliční realitu – ale zároveň je naprosto evidentní, že my v SPD musíme pevně stát za klíčovými principy a pilíři našeho programu, naší tematické agendy a našich slibů voličům. A bojovat za ně.
Vidíte během tří týdnů Babišovy vlády ještě nějaké jiné problémy nebo agendy, které vás znepokojují?
Nic zásadního. To, že agenda zahraniční politiky bude z hlediska koaličního formátu ožehavá, se dalo očekávat. Naopak v ostatních oblastech vidím mnoho pozitivních kroků nové vlády.
Zaměřujete se na agendu sociálních věcí, o které se hodně mluví v souvislosti se státním rozpočtem. Co říkáte na stav, v jakém vám Fialovi ministři předali veřejné finance?
Je to velice smutné. Jednak musíme zmínit až dětinskou umíněnost Fialovy vlády předložit návrh rozpočtu nové Sněmovně včas – a pak je tu (opakované) selhání bývalé vlády v oblasti transparentnosti a pravdivosti podoby státního rozpočtu.
A nejen na rok 2026, ale i na předchozí rok, což nedávno potvrdily informace o finální podobě jeho plnění, kde byl rozdíl 50 miliard minus oproti plánovanému schodku.
A samozřejmě musíme zmínit odfláknutou přípravu rozpočtu na letošní rok, kde v kapitole dopravy chybějí desítky miliard korun – a obdobné je to právě i v oblasti mandatorních výdajů spadajících primárně do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.






