V řadě měst se včera večer konaly protesty proti zvolení Zdeňka Ondráčka šéfem komise pro kontrolu GIPS. ODS chce dnes navrhnout jeho odvolání. Věříte, že Babiš dodrží své slovo a přesvědčí poslance hnutí, aby volbu Ondráčka znovu nepodpořili? Přeci jen byl zvolen již podruhé, byť první volba byla prohlášena za neplatnou. O čem to podle vás vypovídá?
Není jednoduché rozumět krokům Andreje Babiše. Naučil jsem se jim ale rozumět tak, že všechny, které dělá, mu mají přinést nějaký zisk. Babiš se nezdržuje s nějakou ideologií. Je to absolutní pragmatik. Pokud se z nějakého důvodu rozhodl k odvolání Ondráčka z funkce, sleduje tím nějaký sobě prospěšný cíl. Nepochybuji o tom, že poslanci ANO budou hlasovat podle jeho pokynu. Nechci však spekulovat o důvodech, které k tomu Andrej Babiš má.
Psali jsme:
S výjimkou roku 1918 osmičkové roky, které si letos připomínáme, dopadly dost tragicky. Jak ale ukazují například různé reportáže, které se osudovým rokům věnují, mladí lidé často nemají o naší nedávné historii příliš znalostí a někteří dokonce hodnotí dobu před rokem 1989 pozitivně. Čím to podle vás je? A co s tím?
Podle mého názoru za tím stojí nerozumná politika v oblasti školství, kterou jsme po roce 1989 přijali. Prvorepublikové školství v dětech prohlubovalo legionářský a masarykovský mýtus. Něco takového nám schází, i když rozumím důvodům, proč jsme se tomu snažili vyhnout. Měli jsme čerstvou zkušenost s vymýváním mozků. Každá propaganda nutně něco vylepšuje a něco haní. Příběhy našich moderních dějin, řekněme od roku 1948, ale spíše už od druhé světové války, nejsou vyprávěny zcela jednoznačně. A čím více se blížíme současnosti, tím více se pohled na ně rozchází. Žádnou oficiální historii nemáme, takže nemůže být ani součástí učebních osnov. Nedivím se proto, že mají mladí lidé v našich, abych tak řekl, osmičkových dějinách, zmatek.
Vy jste se v době socialismu narodil a vyrůstal. Co byste vzkázal dnešní mladé generaci, která dobu nezažila? Oč vás jako dítě, potažmo dospívajícího režim připravil? Nebo jste to tehdy nevnímal?
Nemyslím si, že bych měl mladé generaci vzkazovat nějaká poselství. Generační zážitky jsou nesdělitelné, protože současnost není opakovaná minulost. Samozřejmě jsme jako děti měli spoustu často nenaplněných přání. Ale žili jsme jinak, takže je dost možné, že jsme si ten nedostatek ani moc neuvědomovali. Je to naprosto nesrovnatelné.
Psali jsme:
Již téměř půl roku usedáte do poslaneckých lavic. Jak na vás atmosféra ve Sněmovně působí? Je něco, co vás jako nováčka ve Sněmovně překvapilo či šokovalo?
Já jsem sice nováčkem v parlamentních lavicích, ale na různých patrech zastupitelské demokracie se pohybuji už dlouho. Měl jsem poměrně jasnou představu o svém působení v Poslanecké sněmovně. Samozřejmě, že různé procedurální záležitosti jsou složité, ale máme zkušený poslanecký klub, ve kterém působí řada parlamentních matadorů, od kterých se rychle učím. Politická atmosféra odpovídá výsledku voleb.
ODS trvá na svém odchodu opozice, kde jsou ale vaše možnosti dosti omezené. Přesto, co byste chtěl jako poslanec prosadit?
My jsme do opozice neodešli, my v ní pouze setrváváme, protože naše vládní angažmá jednoduše není reálné. Jednak jsme před volbami dali voličům nějaký slib, jednak nechceme legitimizovat nesystémové vládnutí. Jako poslanec se chci věnovat hlavně fiskálním vztahům mezi státem a obcemi.
Psali jsme:
Aktuálním tématem, kterým se politici zabývají, je uzákonění referenda. Podle ODS takový zákon nepotřebujeme. Sdílíte tento postoj? Proč?
Referendum je procedura, kterou lze rozhodnout o předem naformulované otázce. To rozhodnutí je buď přijetí, nebo odmítnutí. Neexistuje žádná možnost hledání kompromisu. Otázka musí být maximálně jednoduchá, aby byla srozumitelná všem oprávněným voličům. To znamená, že politický obsah se zjednoduší do několika slov. Existují témata, u kterých je možné tímto způsobem rozhodovat. Například rozdělovat či slučovat obce lze pouze na základě referenda. V tom žádný problém nespatřuji. Kolize nastane okamžitě, pokud nelze nějaký problém zjednodušit na několik krátkých vět. Někdo bude muset ty věty zformulovat. Z dobře míněného nástroje přímé demokracie se může snadno stát prostředek diktatury většiny nad menšinou.
Jste místopředsedou petičního výboru. Neuvažujete uzákonit možnost lidové iniciativy? Ta možnost tu totiž již nyní je, ale Sněmovna nemá zákonnou povinnost petici projednat.
Nejsem si tím jistý. Myslím si, že existují dobré důvody k tomu, aby se projednávání lidových iniciativ nestalo povinností. Mohl by se z toho stát nástroj, jak paralyzovat Poslaneckou sněmovnu. Jsem ze Zlínského kraje, kde se dlouhodobě nedaří výstavba důležité dálnice D49 mezi Hulínem a Fryštákem. Důvodem jsou stále nové a nové iniciativy. Náš křeček je legendární. Totéž by se mohlo stát na parlamentní úrovni. Nelze připustit sněmovní kolaps tohoto typu.
Psali jsme:
Jste nejen poslanec, ale také starosta a zároveň zastupitel kraje. Jak náročné je časově všechny funkce zvládnout? Přeci jen z Prahy do Zlínského kraje je to pěkný kus cesty.
Poslancem jsem již několik měsíců. I když nepopírám, že skloubení funkcí je časově náročné, vím, že se to zvládat dá. Pokud bych měl někdy pocit, že některou práci zanedbávám, okamžitě bych to řešil. Nicméně faktem je, že jako poslanec mohu pro region mnoho věcí udělat. A toho bych rád využil.
Budete na podzim mandát starosty obhajovat?
Jsem členem politické strany, ve které se rozhoduje v tajném hlasování. V ODS v Uherském Hradišti je několik kandidátů, kteří budou soupeřit o pozici lídra kandidátky. Jak to dopadne, to nevím, ale pokusím se své spolustraníky přesvědčit o tom, že spojení starosty a poslance je dobrá a prospěšná varianta. Pokud bych o tom své kolegy nepřesvědčil, budu kandidovat do zastupitelstva bez ambicí na zisk starostenského postu.
Ing. Stanislav Blaha
Co považujete za dobu svého starostování za největší úspěch, a s čím naopak příliš spokojený nejste?
Těch věcí je hned několik. Například se podařilo zrevitalizovat bývalé vojenského cvičiště na přírodní park Rochus se skanzenem lidových staveb, který byl slavnostně otevřen v květnu roku 2016. Těší mně také důstojná úprava a využívání národní kulturní památky Výšina sv. Metoděje. Nového vzhledu se dočkala také sídliště Pod Svahy a Na Rybníku. A konečně i revitalizace části centra města Uherského Hradiště (Komenského náměstí a Jezuitská zahrada) získala čestné uznání jako Stavba roku 2015 ve Zlínském kraji. Daří se nám také investovat do oprav škol ve městě. V posledních letech do nich investujeme v podstatě kontinuálně – aktuálně je v běhu dlouho odkládaná rekonstrukce Základní umělecké školy, dále školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami na Šafaříkově ulici, k realizaci v následujících měsících je připravena ZŠ Unesco a v plánu je i modernizace učeben hned několika dalších škol.
S čím naopak spokojený nejsem, je dopravní situace ve městě. Dlouhodobě usilujeme o napojení města přes ulici Průmyslovou na obchvat, o vybudování dalšího mostu přes řeku Moravu v Jaktářích či se zasazujeme o výstavbu dálnice D55, která by odvedla tranzitní dopravu mimo město. Avšak i její realizace je stále odkládána kvůli různým iniciativám, kdy zájmy jedinců blokují veřejný zájem.
Po volbách jste sliboval nezvyšovat dluhovou zátěž města. O kolik se ale vám ale podařilo snížit zadluženost města?
Na začátku mého volebního období, tj. k 31. 12. 2014, činila dluhová služba města 263.428 tis. Kč. Ke konci období, tj. 31. 12. 2018, by dluhová služba měla klesnout na 224.807,6 tis. Kč. Tzn., že dojde k poklesu i přesto, že v roce 2017 město zvažovalo způsob financování svých investic buď z vlastních zdrojů, nebo přijetím úvěru. Vzhledem k tomu, že dokážeme své peněžní prostředky zhodnocovat mnohonásobně lépe (cca 4-5 % p.a.), než činila nabídka na pětiletý úvěr (pevná sazba 0,49 % p.a.), bylo pro město výhodnější vzít si úvěr ve výši 100 mil. Kč, splácený po dobu pěti let (a na úrocích bance zaplatit 1,3 mil. Kč), a své takto uspořené prostředky za dané období zhodnotit o cca 10 mil. Kč. Pro dokreslení správnosti hospodaření svědčí i to, že aktuální zůstatek nesplacených jistin úvěrů činí 215,7 mil. Kč, ale peněžní zůstatky města (vč. již zmiňovaného portfolia) činí 398,2 mil. Kč. Město by tedy mohlo své závazky kdykoliv zaplatit (což by však s ohledem na výše uvedené informace nebylo z ekonomického pohledu výhodné).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
