Bude na Ukrajině mír?Anketa
Jak vnímáte současný stav ukrajinského konfliktu? Je šance na udržení příměří?
Ukrajinské vládní síly opouštějí město Debalceve, jak potvrdila i státní televize. Debalceve je klíčová dopravní křižovatka mezi Doněckem a Luhanskem a v posledních týdnech se stalo centrem tvrdých bojů. Věřím, že skutečně v posledních týdnech. Věřím ve zdravý rozum a odpovědnost všech politiků, kteří budou dělat maximum pro udržení příměří a ukončení konfliktu.
Server idnes.cz přišel s informací, že české firmy dovážely zbraně na Ukrajinu. Může vzniknout mezinárodní problém?
V Poslanecké sněmovně byl při ústních interpelacích vznesen i dotaz v tomto duchu a ministr obrany tyto informace nepotvrdil.
Jak vnímáte aktuální rozšíření jmen na sankčním seznamu Evropské unie, sankce a politiku evropských špiček vůči Rusku?
Patřím k politikům, kteří podporují v první řadě politický a diplomatický dialog, následně politické a diplomatické sankce. Ekonomické sankce nepostihnou pouze toho, komu jsou určeny. K zavedeným sankcím zastávám pružný přístup, a pokud Rusko zajistí, že minské dohody budou plněny, měly by se sankce zmírnit.
Armádní generál Petr Pavel, náčelník Generálního štábu Armády ČR na konferenci o bezpečnosti vyzval: „Jsme pod čarou ponoru a na palubě se pořád ještě tancuje. Promiňte mi tu narážku, říká se, že bude líp, místo abychom přiznali, že nebude. Měli bychom vidět dál než za horizont dalších voleb a překonat hranici politikaření.“ Jak situaci vidíte Vy?
Generál Petr Pavel je bezpochyby osobností naší armády, ale není politik a nenese politickou odpovědnost. Českou republiku dnes ohrožují konflikty v zahraničí. Jedná se především o konflikt na Ukrajině a terorismus. To si naši polici plně uvědomují a dělají vše pro zajištění bezpečnosti České republiky a jejích občanů.
Na téže konferenci upozornil Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy: „Společnost je ukolébána. Zažíváme nejdelší období na kontinentu, kdy nebyla válka. Chybí hodnoty nejen ryzí bezpečnosti, ale i demokratické principy, na nichž by společnost měla stát. Demokracii si mnozí vykládají tak, že si mohou dělat to, co se právě jim líbí, bez ohledu na ostatní.“ Co si o tom myslíte?
Demokracie je především odpovědnost za sebe, a u politika navíc ještě i za občany. Na demokracii se musí stále a tvrdě pracovat. Nejenom v naší zemi chybí hodnoty a společnost je rozpolcena. Evropa si užívá privilegia míru, ale také prožila jednu z největších ekonomických a finančních krizí a prožívá nárůst teroru a extremismu. Ale toto všechno může Evropu stmelit a posílit.
Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, zároveň je kritizována česká politická praxe za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je dle Vás pravda? Které osobnosti a proudy zanechaly v tomto smyslu kladnou stopu a které zápornou?
Jak správně při debatě v Poslanecké sněmovně zaznělo: ,,Myslím si, že bychom se měli podívat do historie. Protože stačí se jenom podívat na naše stoly, na to, jak píšeme. Tam, kde se píše latinkou, tam je prostě Západ. My jsme součástí Západu tisíc let. Souvisí to s naší polohou. Vezmu jenom velmi krátce dva základní roky. Rok 845, kdy v řezenské katedrále přijímá křest prvních 14 českých lechů. A rok 863, kdy velkomoravský kníže Rastislav pozval byzantské věrozvěsty Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. To jasně poznačilo identitu této země. Země, která patří k Západu, ale je velmi blízká také kultuře Východu, a je tedy schopná vytvářet jakousi krajinu mostů. A to je myslím velká přidaná hodnota.“
Psali jsme:
Je na místě se důvodně obávat nějakých výrazných ruských zájmů v naší zemi? Co by u nás mohlo Rusy zajímat? Vyhrotím-li otázku, mají nějaký zájem nás „vykrást“ a politicky ovládnout? Nebo jim jde jen o ekonomické partnerství?
Nemám obavu z nějakého výrazného nebo nekalého zájmu Ruska vůči naší zemi. Myslím, že si můžeme být důstojnými partnery, znalými obou prostředí.
Někdejší vládní zmocněnec pro americký radar v Česku Tomáš Klvaňa píše dokonce o výrazném vlivu ruské propagandy u nás a tvrdí, že jí dávají prostor i „bojácná“ veřejnoprávní média a celá země se odchyluje od západní orientace, což je prý politikům buď jedno, anebo se na tom přímo podílí. Pokud podle Klvani česká občanská společnost postupnou rusifikaci nezvrátí, pak amen s námi… Co o tom soudíte? Je nutné omezit svobodu slova v zájmu „obrany před ruskou propagandou?“
Nesouhlasím s tímto názorem v žádném směru.
Pokud jde o naše vztahy k USA, levicoví aktivisté často upozorňují na údajně ,,lokajskou" politiku ČR vůči USA či na údajný nekalý vliv americké ambasády i nevládních organizací z USA na český veřejný život. Co říci k těmto nařčením? A jak zformulovat správnou českou pozici vůči nejmocnější zemi světa?
Jak zaznělo v předchozí otázce, jsme tedy lokajové Ruska, nebo, jak se ptáte v této otázce, lokajové USA? Především jsme země s tradicemi, zkušenostmi a bohatou historií. Pak jsme také plnohodnotnými členy EU.
Je třeba nějak revidovat český postoj k další integraci EU? Je dobré usilovat o čím dál těsnější unii i o přijetí eura?
Česká republika je malá země uprostřed Evropy a se svou otevřenou ekonomikou musí být co nejtěsněji spojena s EU. EU je projekt, který má smysl v mnoha směrech, je však potřeba, aby o jeho vývoji a významu byli objektivně informování i občané členských zemí.
Václav Havel stavěl svou politiku na ochraně lidských práv, přičemž tento pojem chápal v západním, americkém výkladu. Náměstek českého ministra zahraničí Petr Drulák oproti politickým právům zdůrazňuje i práva sociální či ekologická. Co bychom měli prioritně hájit? Měli bychom nadále sledovat kategorie jako svoboda slova či politická svoboda, a to v zemích velkých i malých, blízkých i vzdálených? Nebo jsou tématy spíše rozvojová pomoc chudým zemím, sledování podmínek práce, životní úroveň či zavádění sociálních vymožeností?
Demokratická společnost stojí na demokratických principech, kam patří svoboda, svoboda slova, politická svoboda, rozvojová pomoc i sledování podmínek práce či životní úrovně jako rovnocenných priorit. Není západní či východní, pravicová či levicová demokracie, je jedna demokracie. To, jak si ji lidé vykládají, je věc výchovy, osvěty, ale i politiků.
Pokud má Vaše otázka souvislost s diskutovanou pomocí uprchlíkům a zemím s válečnými konflikty, tak přijímání uprchlíků nevyřeší uprchlictví, řešením je pomoc při zajištění míru a života v jejich domovských zemích. Uprchlictví vyřeší pouze mír a lepší životní podmínky. Je potřeba říci si, zda bychom už neměli brát skutečně vážně odzbrojování a tlak na mírová jednání a podmínit tím jakoukoliv humanitární i rozvojovou činnost. Je potřeba zamyslet se nad tím, komu slouží zbrojení, válečné konflikty a kdo na ně doplácí.
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
