Nová předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová chce svou stranu opět dovést do vlády. O minulém víkendu na volebním sněmu prohlásila, že Česko potřebuje další metu a tou je připojení k eurozóně, abychom se stali plnohodnotným členem elitního klubu Evropské unie, nejsilnější ekonomiky na zemi a nejlepšího místa na světě. Přijetí eura bude podle ní dovršením hesla z listopadu 1989 „Zpátky do Evropy“. Lze s ní souhlasit v tom, že je třeba se vymanit ze společnosti zlotého a forintu, protože to je trochu symbolika, kam se posouvají Polsko a Maďarsko, kde se těmito měnami platí?
To jsou jen emoce. Já neuznávám činy vedené emocemi, já uznávám činy řízené rozumem.
Povídačky o euru jsou u nás motivovány pouze emocemi a nedostatkem informací. Z letošního průzkumu plyne, že 75 procent lidí si euro nepřeje. Přechod na euro si přeje jen 20 procent lidí. Neboli této hlučné menšině se podařilo své téma opět vrátit do diskuse, ačkoli v demokratické společnosti bez přívlastků by takové téma bylo vzhledem k nízké podpoře tak okrajové, že by se o něm mluvilo… také jen okrajově.
O tom, jak je euro pro Česko nevhodné, jsme tu mluvili už opakovaně, tak abychom se neopakovali, vypíchnu jeden aspekt, kterému porozumí každý: jednou – z mnohých – obětí eura jsou v eurozóně penzijní fondy. Ty mají se zápornými úrokovými sazbami hodně těžký život. Se zápornými výnosy, jak se dnes pěkně říká – natvrdo přeloženo: se ztrátami – totiž jejich zakladatelé nepočítali. Záporné výnosy jaksi nejsou slučitelné s logikou investování.
Tyhle záporné výnosy jsou umožněné jen špatnou politikou ECB. Zahraniční média na rozdíl od českých proto intenzivně rozebírají zprávu, že nizozemské penzijní fondy budou nejspíš snižovat vyplácené důchody, a to přesto, že jsou považovány za jedny z nejlepších na světě. Nizozemské úřady proto zvažují změnu regulace fondů: tedy vymění bezpečnost fondů za velmi riskantní a aspoň nějaké výnosy. Navíc úřady zvýší odchodový věk do důchodu, aby byl první pilíř důchodového systému s těmito ztrátami fondů ufinancovatelný.
Uvědomují si čeští milovníci eura z TOP 09, že euro tedy kupříkladu vedlo ke zvýšení věku pro odchod do důchodu a ke snížení důchodů? A to je jen jeden příklad za všechny, tak bychom mohli pokračovat.
Když se nedohodli zaměstnavatelé a odbory, rozhodla vláda, že od ledna příštího roku stoupne minimální mzda na 14 600 korun. Je po chystaném zvýšení o 1 250 korun cena nekvalifikované práce zcela mimo reálnou tržní hodnotu, jak v reakci uvedla Hospodářská komora?
Ano, cena nekvalifikované práce se tímto dostane mimo reálnou tržní hodnotu. Mnoho lidí to odsune do kategorie nezaměstnatelnosti. Tedy ne že by se ocitli mezi nezaměstnanými – oni se prostě už ani nebudou o zaměstnání pokoušet a stanou se jednoduše ekonomicky neaktivní. Pro takové nekvalifikované lidi to rozhodně žádné „sociální opatření“ není. Těm by nejvíc pomohlo minimální mzdu úplně zrušit.
Psali jsme:
V říjnu schválila Sněmovna v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, tuto středu se poslanci ve druhém čtení předháněli v návrzích na přesuny v celkovém objemu přibližně 177 miliard korun. Poslanci navrhují přidat mimo jiné menším obcím na investice do škol a bytů, na platy učitelů, na školství, na opravy silnic, sociální služby nebo na pozemkové úpravy. Ubrat chtějí třeba z plánovaných výdajů na státní dluh, z rozpočtové rezervy, ze slev na jízdné nebo z peněz na podporu agropotravinářského komplexu. Který z přesunů, ať tím či oním směrem, by se vám zamlouval?
Je špatně cokoliv, co směřuje k posílení lokálních drobných úliteb v rámci té které konkrétní obce nebo k vyššímu přerozdělování, a je dobře, co směřuje k posílení makroekonomických priorit. Těmi prioritami by mělo být zbavení se veřejného dluhu a posílení rozpočtové rezervy „pro všechny případy“. Pokud tedy ze zmiňovaných věcí mám vybrat nějakou pozitivní, podepsala bych ubrání peněz ze slev na jízdném i z podpory agropotravinářského komplexu.
Evropský parlament ve čtvrtek vyhlásil klimatickou nouzi v celé Evropské unii. Stručný text vyhlašující „klimatickou a environmentální nouzi“ vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů. Vypadá to, že jde o nahrávku na smeč nové předsedkyni komise Ursule von der Leyenové, která chce už dříve přijatý závazek unijních zemí, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o čtyřicet procent proti hodnotám z roku 1990, zvýšit na padesát procent. Máme čekat další dirigování toho, jak máme žít? Nesnaží se ale EU dostat z klimatické nouze za cenu, že spadne do nouze jiné?
Ano, máme čekat další dirigování toho, jak máme žít, a ano, Evropská unie tím spadne do nouze nové, aniž jakoukoliv klimatickou nouzi vyřeší. Klimatickou nouzi nelze vyřešit, protože žádná není. Fakt, že se otepluje a mění se klima, ještě nelze označit za nouzi. Prostě se otepluje a my se tomu musíme přizpůsobit – nic víc, nic míň. Všechny další povídačky kolem toho jsou jen novým náboženstvím. Kdo na nové náboženství nenaskočí, je označován za klima-kacíře, pardon, chtěla jsem říct klima-skeptika. A jako na kacíře se na něj taky hledí.
A v rámci úlitby tomuto novému klima-náboženství EU velice systematicky likviduje svou vlastní prosperitu i svobodu. Počítání CO2 i v sodovce je vlastně podobné podplácení svého svědomí, jako bylo prodávání odpustků v církvi. Najděte tři rozdíly!
Bohužel tohle nové náboženství je extrémně likvidační pro jakoukoliv společenskou prosperitu, takže doufám, že se z něj Evropa brzy vzpamatuje. Nejkomičtější na tom je, že tahle evropská honba za CO2 vede ve svém důsledku k tomu, že se prudce zvyšuje produkce CO2 jinde na planetě, protože z evropského pohledu „nečistý“ průmysl i „nečistá auta“ jsou jako vedlejší efekt masově přesouvány do méně rozvinutých oblastí, které si s tím samozřejmě nelámou hlavu. A pokud jde o elektromobilitu – docela jsem škodolibě zvědavá, co bude, až Evropa najednou zjistí, že likvidace použitých baterií je mnohem větší ekologický problém než provoz starých dobrých dieselů s NOx či celá produkce CO2. Že by se pak najednou od elektromobility potichu a nenápadně ustupovalo, jako se ustupovalo od biopaliv, když se zjistilo, že jsou „překvapivě“ neekologická? Bohužel sotva, protože už do elektromobility bylo investováno příliš mnoho kapitálu…
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Ekonomu a bývalému politikovi Berndu Luckemu se až napotřetí, a to ještě jen díky přítomnosti stovek policistů, podařilo vystoupit na univerzitě v Hamburku se svou přednáškou o makroekonomice, když předchozí dva pokusy zmařily protesty ze strany aktivistů z Antify. Těm vadilo, že jde o zakladatele a bývalého člena Alternativy pro Německo. Jsme na tom v Česku ve srovnání se západními sousedy tak dobře, že nám se stát nemůže, aby třeba právě o ekonomice mohl veřejně promlouvat jen ten, kdo má tzv. čistý politický štít?
„Čistý“ politický štít? Tahle formulace podsouvá představu, že zakladatel AfD, který se navíc později od AfD ještě distancoval, čistý štít nemá, což už samo o sobě mi připadá jako neúnosné tvrzení. Akademická půda by měla být právě tím místem, které se stává kolbištěm názorů. Vědecká činnost je založena na tom, že se o vědeckých poznatcích musí neustále pochybovat, aby se nacházely cesty nové. Jakmile se o výstupu vědy přestává pochybovat, věda přestává být vědou a stává se aktivismem a náboženstvím, o kterých se nepochybuje. Navíc mě zaráží, že někdo vůbec může zrovna Antifu brát vážně. Máme přece paragrafy na propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Tak jak je možné, že ji jednoduše policie nerozprášila a nezjednala pořádek a klid pro přednášku hned napoprvé?
U nás na tom sice jsme trochu líp, ale současně i na českých univerzitách začíná přituhovat, napadají mě minimálně dva příklady z poslední doby, kdy se to ukázalo.
V pátek se uskutečnila dny a týdny dopředu ohlašovaná slevová akce black friday, při níž Češi utratili v internetových obchodech 800 milionů Kč, což je o 250 procent více proti běžnému pátku. Oproti loňskému black friday se tržby obchodníků zvýšily zhruba o čtvrtinu. Vnímáte to tak, že si prodejci pročišťují zásoby a zákazníci na tom vydělávají, nebo se to dá brát spíše jako trik a snahu lidi nachytat, protože se často inzerují slevy, které jimi nejsou a od původní ceny se mnohdy příliš neliší?
Je to něco mezi. Prostě se tento „nákupní svátek“ ustálil a obchodníci s ním dopředu ve svých kalkulacích počítají, mají marže nastavené tak, aby se jim i tento výprodej se snížením marží vyplatil. Je potřeba to vnímat jako druh konkurenčního boje. Prostě kdo nedokáže snížit marže a black friday se neúčastní, ten nemá tržby a třeba i končí. Vlastně se to dá říct i tak, že fakt, že se tohoto „svátku“ účastní prakticky všichni maloobchodníci od jisté velikostní kategorie výš, svědčí o vysoké konkurenci mezi nimi. Což je dobře pro spotřebitele.
Psali jsme:
S androidkou v posteli
autoři: Markéta Šichtařová & Vladimír Pikora
Kniha nekorektně pojmenovává stav dnešní společnosti: Od toho, jak nás politici zadlužují, přes cenzuru na sociálních sítích, zneužití médií, manipulovatelnost davu nebo vlnu aktivismu – a docházejí k optimistickému rozuzlení! Nečekejte však žádný suchý, odborný text pro vědátory – kniha je psána s takovým nadhledem, že ji zhltnete jedním dechem, a ještě se u toho zasmějete.
– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE
|
autor: Jiří Hroník
