ODS vyloučila Václava Klause mladšího. Zeptám se vás jako psychologa, proč dle vás? Tedy zda tu hrají roli důvody nejen politické, ale i psychologické. Je to i tím, že se příliš odlišuje? Že je málo loajální? Nebo že je příliš populární? Není v tom i závist či žárlivost?
Každá strana má svoji ideologii, svůj program. Když nějaký člověk má program či filozofii výrazně odlišnou, tak se k tomu strana musí nějak postavit. Teď jde o to, jak chytře a moudře. Jedno řešení je toho člověka se zbavit. Podle mě lepším řešením by bylo zkusit ho využít ho k tomu nejlepšímu, co z něj můžeme dostat ve prospěch vlastní strany, potažmo občanů. Ale takové mechanismy, mám obavy, ve většině současných parlamentních stran nefungují. Napadá mě příměr: Když je dobrý šéf, má kolem sebe šikovné lidi a on sám je zdatný odborně a manažersky, tak se těch šikovných lidí nebojí. Ba naopak. Využívá je k tomu, aby celý jeho tým podával co nejlepší výsledky. Špatný šéf se cítí ohrožený a toho šikovného se snaží zbavit. Samozřejmě, že tím se utvrdí v tom, že jenom on je ten nejlepší, i když opak bývá pravdou. Závist a žárlivost s tím souvisí. Myslím si ale, že ODS v tomto není výjimkou, že je rigidní a nepoučitelná. Jedou ve svém tunelovitém vidění, tím pádem nejsou schopní využít potenciál, který jim Václav Klaus mladší nabízel.
Pro koho byste hlasovali ve 2. kole prezidentských voleb na Slovensku?Anketa
Jak velkou roli hraje určitá stádovitost? Že v určitě skupině lidí s podobnými názory nemají rádi narušitele zavedených pořádků, ale současně i kritiků vlastní myšlenkové pohodlnosti? Nedoplatí na to pak ale oni sami? Viz blog Veroniky Valíkové.
Když použijeme obyčejnou volební aritmetiku, tak Václav Klaus mladší přinesl velké množství preferenčních hlasů, myslím, že dvojnásobek než ctěný pan předseda ODS. O tyto hlasy tím vyloučením přijdou. Těžko mohou předpokládat, že stejný nebo větší počet hlasů se jim vrátí tím, že se k nim přikloní voliči, kteří Václava Klause mladšího bytostně nenáviděli. To si asi nemyslí ani oni sami. V tomto smyslu budou poškozeni. Ale budou poškozeni i v jisté nástavbě. Že opravdu nejsou schopni ukázat, že jsou strana, která je schopna nějakého smysluplného vývoje. A toto právě dnešní volič chce. Nechce skupinu pantátů, kteří si tam vyseděli nějaké místo svými zásluhami a myslí si, že budou proto voleni.
Klaus mladší i starší byli obviněni předsedou ODS Petrem Fialou, že mají proruské názory. To není ojedinělé, že když má někdo nějaký nepohodlný názor a kritizuje třeba EU, je hned hanlivě zaškatulkován jako proruský a podobně. O čem tohle z psychologického hlediska svědčí?
Svědčí to jednoznačně o silné argumentační nouzi. Když někdo řekne: mám výhrady vůči tomu a tomu, druhý má říci: dobře, tvoje výhrady nejsou správné proto a proto. Dnes je módní ze strany celého Západu brojit proti Rusku. Moudřejší a výhodnější bude – a ono to tak dopadne – že nejen pro Česko ve středu Evropy, ale pro celou Evropu, když bude spolupracovat s více stranami. Myslím tím obchodně, vědecky. Nikdy se nedosáhne ničeho, když se na jednu stranu bude plivat a myslet si, že se mu to z druhé strany vrátí v nějaké vynikající podobě. Toto je opět takový krátkozraký výrok, a pro mě je to až úsměvné, když někdo někoho začne obviňovat, že je proruský.
A čím to je, že takový Václav Klaus mladší, nebo třeba Andrej Babiš zaujmou tolik voličů? Hraje roli i způsob jejich vystupování a komunikace?
Andreje Babiše nechci moc hodnotit, na můj vkus někdy zbytečně hrál na nižší pudy voličů, na závist a tak dál, že všichni kradou. Možná, že to část voličstva zaujalo. Ale u lidí typu Václava Klause jak mladšího, tak staršího to nemusí být ani tak silou osobnosti, ale tím, že tito lidé dokáží vystihnout racionálně podstatu současného světa, pojmenovat, komentovat, klást otázky. Proč to má ohlas? Protože v dnešní době se děje jeden velký zázrak – lidé mají informace. Tudíž už to není stádo, které musí věřit tomu, co se někde napíše nebo řekne v televizi. Lidé získávají informace z mnoha dalších stran. Učí se je vyhodnocovat. Samozřejmě některé informace můžou být mylné, nebo těžko rozlišitelné. Ale lidé se to učí a naučí. Oni proto ocení člověka, který hovoří řečí racionální, a ne hloupou. Když někdy posloucháte výroky některých politiků, tak to se nedá nazvat ničím jiným než hloupými řečmi. A toto už lidé nechtějí. Právě když poslouchá Václava Klause a srovná ho s někým jiným, tak vidí jasné výhody. Tento člověk většinou ví, o čem mluví.
Psali jsme:
Dá se říci, že dnes chtějí lidé hlavně silného lídra? Jak je to důležité pro politickou stranu?
Dnes už to není o tom, že už je to lídr, který má charisma, fascinuje, lidi zmagnetizuje a ovlivní. Na to už dneska lidi neslyší. Otázka samozřejmě je, jak kde. Ve Francii například dali na nějaký mladistvý vzhled, charisma, a jak dopadli... Ale dnes je to spíše o člověku, který dokáže něco říci a je jasné, že to má hlavu a patu. Že je schopen kriticky myslet. To je důležité. Tento člověk upoutá lidi, kteří jsou schopni a ochotni o tom přemýšlet. Není to už tupé stádo, které jde za svým lídrem, jak to bylo třeba při nástupu nacismu. Teď je to jiné.
Jak je důležitý vzhled politika? Na Slovensku vyhrála první kolo prezidentských voleb a dá se předpokládat, že vyhraje i celkově Zuzana Čaputová, která je hezká žena. Četl jsem názor politologa, který tvrdil, že pro Slováky je důležité, aby prezident vypadal reprezentativně a byl takzvaně slušný...
Je důležité, co daná populace, která si volí hlavu státu, od toho člověka očekává. Jestli jim opravdu stačí, že je slušný, je to takzvaný kladeč věnců, člověk, který takzvaně sjednocuje. Takového jsem mimochodem ještě neviděl. Pokud toto očekávají od prezidenta, budou volit samozřejmě podle těchto kritérií a mezi ně patří i vzhled. Ona nebo on se mi líbí, a proto ho volím. Je to podle mě ale velmi ošidné, je to příznak nevyzrálosti daných voličů, kteří takto uvažují. Takto by to nemělo fungovat v politice.
Je to u nás jiné? Dvakrát jsme si zvolili prezidentem Miloše Zemana, který není hezkou ženou a je někdy prostořeký. Volí lidé v Česku více podle názorů?
Nelze říci, že by Slováci byli nevyzrálejší, ale ta část populace, která volí podle vzhledu, tak ta nevyzrálejší je. Ti by si měli popřemýšlet, co od toho politika chtějí.
Jak jste zmínil prezidenta Macrona, tak se to týká i Francouzů…
Ano. I určité části Francouzů, protože vyhrál volby. Najednou vidíte, že přestože je vyhrál, jeho popularita raketové klesla a jsou tam velké nepokoje. O čem to svědčí. Ví tato společnost, co chce? Podle mě to alespoň v období voleb nevěděla. Jestli to ví teď, nevím.
O to je asi to zklamání větší, že si do něj vpasovali nějaké naděje, které on nesplnil, nebo ani nemohl?
Ano. Proto je lepší, když si jako volič ujasním, co od toho politika chci. Ne jak vypadá a co slibuje.
U toho Macrona je to o to více udivující, že má údajně nejnižší popularitu, přitom už jeho předchůdce Hollande ji měl rekordně nízkou. To už je výkon toto překonat?
Vidíme opravdu, že francouzská populace má v mnohém co dohánět. Doporučoval bych, abychom si z takovýchto populací vzor nebrali.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
