Z Vysočiny údajně zaznívají hlasy, že může být problém s ošetřováním a profilaxí křesťanských utečenců z Iráku, protože prý příslušní obvodní lékaři již nyní bohatě "jedou" nad průměrem počtu ošetřovaných osob a neradi přijímají další nové lidi. Vidíte to jako vážný nebo spíše zástupný problém? Jak bychom se potom "popasovali" se stovkami azylantů?
Problém je to jen zástupný. Ani se stovkami azylantů by nebyl problém, kdybychom je uměli zaměstnat a nevypláceli jen sociální dávky. Zaměstnaný pracující člověk z jiné země bude odvádět u nás zdravotní pojištění, které by podle mého názoru mělo být i pro všechny ostatní občany vyšší než je dnes, a lékaře najde. Opakuji, že se nejedná o skupinu s většími zdravotními problémy, než je naše populace, naopak. Migranti jsou ve většině mladí a zdraví lidé. Najit dobrého praktického lékaře, který vás vezme do své péče, je problém i pro mnoho českých občanů.
WHO má zpracované číselné kódy nemocí i zranění a je to dostupné velké většině lékařů. Není toto cesta k lepší informovanosti o zdravotním stavu uprchlíků?
To není jednoduché. Problémem uprchlíků je, že my u nich nemáme zcela žádnou zdravotnickou dokumentaci a získávat ji ze zemí, odkud pocházejí, je zhola nemožné. Pomohla by opět registrace běženců a jejich jakási "vstupní" screeningová zdravotní prohlídka hned na evropské hranici. Zdá se, že Evropa konečně dochází k poznání, že první kontakt - bezpečnostní, pracovní i zdravotní - s běženci musí být na společné evropské hranici, kterou má spravovat EU. Problémem je, že malých řeckých ostrůvků je mnoho. Zvolme tedy jinou hranici, ale Evropa musí v řešení tohoto problému daleko víc spolupracovat.
V Německu jsou prý dokonce kartičky, kde jsou na čipu nahrány životně důležité informace - vážné nemoci, kterými daný člověk trpí, krevní skupina, léky... Proč toto podle vás není v České republice? Nebyla by již zmíněná kartička nebo papírový průkaz ideální i pro "našince", kteří cestují za hranice republiky, třeba i "jen" do jiných evropských zemí?
O Německu nevím, já mam zkušenosti z Francie, kde jsem byl na stáži. Ano, každý Francouz má takzvanou carte vitale, kde jsou nahrány veškeré zdravotní údaje o jejím majiteli. Takže žádné lékař, ke kterému se pacient dostaví, nemá problém s rychlým zjištěním veškerých údajů o pacientovi, což je v případe bezvědomí, mozkové příhody atd. zcela zásadní věc. Proč to není u nás? Myslím, že snaha byla v podobě tzv. elektronické zdravotní knížky, ale jako mnoho věcí u nás, nedotáhlo se to zatím. Samozřejmě, že ideální by byla podobná karta pro pacienty v celé EU, jako to máme s kartou zdravotního pojištění.
Syrští i iráčtí uprchlíci přicházejí z relativně zdravotně bezpečných míst. Horší je to asi například z Pákistánu nebo střední Afriky, že?
Ano, obecně lze říci, že ve srovnáni se Sýrií a Irákem jsou zdravotně rizikovější oblasti, jako je kupříkladu Pákistán. Týká se to zejména rezistence mikroorganizmů, kterými mohou být občané těchto zemí kolonizováni, na antibiotika - a v to můžeme počítat i mykobakterium tuberkulózy.
Co říkáte tomu, jak se z nemocnic a zařízení Lékařů bez hranic stávají - nyní v Sýrii a na konci loňského roku v Afghánistánu - pomalu terče pro bombardování či raketové ostřelování?
To je smutné, samozřejmě. I lékaři - stejně tak jako novináři - musí bohužel počítat s tím, ze se stanou chtěnými i nechtěnými terči konfliktu. A smutné je to o to víc, že lékaři a lékařské organizace musí být za každých okolností neutrální a poskytovat pomoc všem bez rozdílu, ať už jsou jejich sympatie jakékoli.
A ještě k fenoménu posledních týdnů - viru Zika. Příznivci konspiračních teorii mluví o genetické mutaci komárů, o nových kšeftech silných farmaceutických lobby a dokonce i o tom, že nejlepší by bylo se nenechat očkovat úplně na nic. Co říkáte těmto názorům a jak predikujete vývoj nemoci - dostane se do Evropy v masivnějším množství, kupříkladu v létě?
Konspirativním teoriím bych rád oponoval. Souvisí to s tím, ze spolu s lidmi se i viry a komáři, kteří je přenáší, jsou takzvaným vektorem, v 21. století dostanou z jednoho kouta planety na druhý daleko rychleji než v minulosti. O viru Zika víme dlouho, teprve teď ale ve velké míře působí infekce v Jižní Americe a teprve teď se dal do souvislosti s poškozením plodu. Vliv mají i teplotní změny na naší planetě. A nechám na jiných, jestli to působí člověk, nebo se jedná o další teplotní fázi, kterou Země prochazí. Komár zvaný Aedes albopictus, který je vedle hlavního přenašeče - jihoamerického komára Aedes aegypti též schopen přenosu viru Zika, se vyskytuje i ve Středomoří. Tedy ne v masivním množství, ale výskyt viru Zika v jižní Evropě v létě proto vůbec vyloučit nemůžeme.
| MUDr. Petr Smejkal (nar.1972). Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK Praha a Diplomatickou Akademii. Atestace na Columbia University a UK Praha. Pracuje v oboru infekčních nemocí od roku 1999, praxe v USA, Francii a České republice. Od 2013 primářem infekční kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha. Odborný asistent UK Praha, kde vyučuje obor infekční lékařství. |
Psali jsme:
autor: Václav Fiala
