Už minule pro ParlamentníListy.cz Joch řekl, že svoboda projevu znamená toleranci názorů, se kterými zásadně nesouhlasíme. Jakékoliv snahy státu a státní moci je omezit vnímal jako „presumpci nedůvěry proti státním zásahům“. Vyjádřil se tak k blokaci některých internetových serverů poskytovatelem české domény, a to na popud bezpečnostních složek a vlády – s odůvodněním, že jsou proruské či dezinformační. Ty mimochodem, ač bylo ohlášeno, že už jsou odblokovány, stále nefungují. „Chtěl bych upřesnit, že presumpce tolerance k názorům, se kterými nesouhlasím, má být maximální možná, ale ne stoprocentní. V podstatě osobně souhlasím se zákazem projevů, které obhajují zločiny anebo navádějí ke zločinu, jako je obhajoba genocidy a podobně. Jiné názory, se kterými nesouhlasíme - politické či morální, které toto nečiní – by měly být tolerovány,“ řekl redakci.

Co tedy krok blokace české společnosti přinesl? „Bavíme se o stavu v mírové situaci. V době války existuje podřízení práv a svobod občanů válečnému úsilí. V době války je v principu možné zavést něco jako cenzuru nebo cenzurovat vůči nepříteli přátelské projevy. Česká republika je v takovém polostavu, není sama válčící mocností, ale vyloženě pomáhá napadené zemi. Zpětně si říkám, že zablokování oněch webů jako jednorázové opatření bylo jakýmsi zdviženým prstem, ukazováčkem, který ukazuje, že státní moc tohle může udělat. Opatření bylo správné, ale rozhodně si také myslím, že by se v tom nemělo pokračovat, a taková blokace by už neměla nastat,“ shrnul Roman Joch s tím, že blokace toho moc nepřinesla, ale vyslala signál do společnosti, že vládní moc může tento krok za určitých okolností udělat. Ačkoliv ředitel Občanského institutu nepředpokládá, že by k něčemu podobnému mělo znovu dojít, podotkl, že by tomu mělo předcházet oficiální stanovisko na základě soudu.

Obava, že trend výchovy bude aktivisty používán k indoktrinaci studentů