Bývalý středočeský hejtman David Rath byl za manipulace s veřejnými zakázkami nepravomocně odsouzen k osmi a půl roku vězení. Přijde vám tento trest adekvátní v kontextu všech trestů, které české soudnictví uděluje?

Očekával jsem vyšší trest. Nejen vzhledem ke skutkům kladeným Davidu Rathovi za vinu a k tomu, že byl úřední osobou (po staru veřejným činitelem), ale také proto, že David Rath měl aktivní obhajobu namířenou i na osobu soudce (foto soudce z hospody), jíž zřejmě soudce naštval. Ani odsouzenec vedený na popravu si nemá naštvat svého kata.

Jak přísně jsou v kontextu celého systému trestány trestné činy související s výkonem funkcí úředních osob (veřejných činitelů) v České republice, a jak je tomu v jiných zemích?

Zákonná úprava je obdobná jako jinde v Evropě. Vždy jsou nejpřísněji trestány úmyslné činy proti životu a zdraví – násilná kriminalita. Úřední osoby se dopouští většinou hospodářské kriminality, které se říká kriminalita bílých límečků. U nás je v takových případech většinou sazba do 12 let, což je v Evropě obvyklé. Zvláštní tresty jsou určeny pro úřední osoby sloužící cizí moci v době války, které byly ukládány především po druhé světové válce. Zde byly přísné tresty – smrt nebo doživotí. Například doživotí bylo uloženo členům protektorátní vlády (Jaroslav Krejčí, Adolf Hrubý) a představitelé první Slovenské republiky dostali i tresty smrti (Jozef Tiso, Vojtech Tuka).

Postup státních zástupců proti veřejným činitelům už kritizoval například i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle kterého je někdy kriminalizováno i jednání mající povahu běžného rozhodování veřejného činitele. Vnímáte vy nebezpečí, že by zde mohlo vzniknout cosi jako hon na zastupitele a radní?