Proces s Rathem prý ukázal temnou budoucnost našeho právního státu. Právník Koudelka nabízí srovnání se stalinským, ale i nacistickým systémem

25.07.2015 8:00

Právník Zdeněk Koudelka se zkušeností z advokacie, akademické půdy, státního zastupitelství a dokonce i Poslanecké sněmovy patřil odpočátku k ostrým kritikům postupu vyšetřovatelů v kauze Davida Ratha. Množství podivností v procesu je podle něj ukázkou současného stavu, kdy se „korupce“ stala podobně jako kdysi „třídní boj“ nástrojem likvidace oponentů.

Proces s Rathem prý ukázal temnou budoucnost našeho právního státu. Právník Koudelka nabízí srovnání se stalinským, ale i nacistickým systémem
Foto: Tomáš A. Nový
Popisek: David Rath je převážen do litoměřické vazební věznice

Bývalý středočeský hejtman David Rath byl za manipulace s veřejnými zakázkami nepravomocně odsouzen k osmi a půl roku vězení. Přijde vám tento trest adekvátní v kontextu všech trestů, které české soudnictví uděluje?

Očekával jsem vyšší trest. Nejen vzhledem ke skutkům kladeným Davidu Rathovi za vinu a k tomu, že byl úřední osobou (po staru veřejným činitelem), ale také proto, že David Rath měl aktivní obhajobu namířenou i na osobu soudce (foto soudce z hospody), jíž zřejmě soudce naštval. Ani odsouzenec vedený na popravu si nemá naštvat svého kata.

Jak přísně jsou v kontextu celého systému trestány trestné činy související s výkonem funkcí úředních osob (veřejných činitelů) v České republice, a jak je tomu v jiných zemích?

Zákonná úprava je obdobná jako jinde v Evropě. Vždy jsou nejpřísněji trestány úmyslné činy proti životu a zdraví – násilná kriminalita. Úřední osoby se dopouští většinou hospodářské kriminality, které se říká kriminalita bílých límečků. U nás je v takových případech většinou sazba do 12 let, což je v Evropě obvyklé. Zvláštní tresty jsou určeny pro úřední osoby sloužící cizí moci v době války, které byly ukládány především po druhé světové válce. Zde byly přísné tresty – smrt nebo doživotí. Například doživotí bylo uloženo členům protektorátní vlády (Jaroslav Krejčí, Adolf Hrubý) a představitelé první Slovenské republiky dostali i tresty smrti (Jozef Tiso, Vojtech Tuka).

Postup státních zástupců proti veřejným činitelům už kritizoval například i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle kterého je někdy kriminalizováno i jednání mající povahu běžného rozhodování veřejného činitele. Vnímáte vy nebezpečí, že by zde mohlo vzniknout cosi jako hon na zastupitele a radní?

Petr Hájek v knize Smrt v sametu uvedl: „Slovo KORUPCE se stalo tímtéž základním pojmem jako v minulém režimu TŘÍDNÍ BOJ. Má také podobné důsledky.“ Hájek upozorňuje: „Ty, kdo se radují, že konečně se ‚zkorumpovaná třída politiků‘ začíná bát, je nutno upozornit, že brzy se budou bát všichni a každý. Rozkrádání veřejných peněz je bezpochyby zločinem... Politicky se však využívá jen tehdy, je-li třeba převzít moc.“ Kampaň boje proti určitým činům se spojuje s voláním po zvláštních soudech a orgánech veřejné žaloby.

Dříve sloužily třídnímu boji po únoru 1948 zvláštní Státní prokuratura a Státní soud, který 8. 6. 1950 odsoudil Miladu Horákovou, a ochraně nacistického státu zvláštní Lidový soudní dvůr od roku 1934 do roku 1945, kterému předsedal v letech 1942 – 45 Roland Freisler. Nyní se ozývá volání po zřízení zvláštního korupčního státního zastupitelství a snad i soudu. Snahou je pomocí argumentu, že je nutný zvláštní přístup, dosáhnout legalizace určitých zvláštních postupů v trestním právu. Volá se po nezávislosti státního zastupitelství, tedy jeho nekontrolovatelnosti, neodpovědnosti a celkové nezávislosti na právu, jakou měly orgány policie a státního zastupitelství v jihoamerických vojensko-policejních režimech. A to je počátek zneužívání moci.

Někdy si státní zastupitelství vynucuje mimo svou pravomoc, aby kraje a obce přebíraly jeho hodnocení situace. Okresní státní zastupitelství v Jihlavě například v jednom případě kritizovalo, že kraj Vysočina odmítl považovat určité postupy za jednání, kterým mu byla způsobena škoda, a odmítlo ji dle pokynu státního zástupce vyčíslit, protože mu žádná škoda nevznikla. Kraj Vysočina jednal v souladu s ústavou, jelikož do samostatné působnosti kraje mu nemůže státní zastupitelství zasahovat. Kraj ctil i presumpci nevinny. Jednání radních kraje Vysočina bylo statečné a ukázalo, že je nutné zneužívání moci a snaze po omezování samosprávy ze strany státních orgánů vzdorovat.

Jak na vás v celém procesu působilo chování obžaloby?

V současné době je nebezpečí korupce v samotném státním zastupitelství. Ústavní soud již uvedl, že justice může podléhat personální korupci, proto prohlásil za neústavní opakovaně jmenovat předsedy a místopředsedy soudů, aby touha po znovujmenování na ně neměla korupční dopady. S tímto názorem Ústavního soudu nesouhlasím a působí komicky, když sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se nechá opakovaně jmenovat do funkce a vůči jiným předsedům soudů Ústavní soud totéž jednání vidí jako možnou personální korupci.

Nicméně, návrh nového zákona o státním zastupitelství z dílny Nejvyššího státního zastupitelství a ministra spravedlnosti za ANO prostředí personální korupce vytváří. Návrh chce totiž zavést speciální korupční státní zastupitelství, které sice bude dělat to, co nyní dělají státní zástupci na okresech a krajích, ale platy budou mít jako státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, přes 125 000 Kč měsíčně. Více než ministr. Takové peníze již stojí za to zalíbit se vedení státního zastupitelství a ministrovi spravedlnosti a dosáhnout umístění na toto korupční státní zastupitelství. Možnou cestou je na sebe upozornit v mediálně sledovaných případech s tím, že je daný státní zástupce ochoten udělat cokoliv i bez ohledu na řádný proces podle práva.

V kauze Rath přihrálo Nejvyšší státní zastupitelství věc nejprve nepříslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem, kde se na něm zviditelnila jeho tehdejší náměstkyně, Lenka Bradáčová. Ovšem ta nebyla dozorovou státní zástupkyní. Jen si nechala mediální slávu, ale kdyby náhodou případ nevyšel, nechala případ formálně dozorovat svým dvěma kolegům, kteří nesli právní odpovědnost. Teprve po té, co sklidila mediální slávu, byla předána věc příslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. U nás totiž platí, že příslušný je soud i státní zastupitelství podle místa, kde se stal trestný čin. A Lenku Bradáčovou i jiného státního zástupce z Ústí nad Labem by každý soudce středočeského Krajského soudu v Praze musel s obžalobou vyhodit, pokud by nechtěl popřít vlastní právní vzdělání.

Chápal bych takový mimořádný postup, kdyby Nejvyšší státní zastupitelství mělo poznatky o propojení Davida Ratha s Krajským státním zastupitelstvím v Praze. Pak by však muselo postupovat právní cestou vydáním usnesení o odnětí věci Krajskému státnímu zastupitelství v Praze a přikázání Krajskému státnímu zastupitelství v Ústí nad Labem. Dále by mělo navrhnout např. personální opatření, aby napravilo stav na Krajském státním zastupitelství v Praze. Ovšem to se nestalo. Je zřejmé, že Nejvyšší státní zastupitelství nemělo zákonný důvod pro přehození kauzy do Ústí nad Labem. Celá věc na mne působí tak, že měla sloužit k vytvoření mediální slávy Lenky Bradáčové a tak vytvoření tlaku na její jmenování vrchní státní zástupkyní v Praze. Konečně o jejích hospodské schůzce s Václavem Moravcem se již psalo. Tedy mediální krytí má.

I další státní zástupci, kteří nechtějí dělat užitečnou práci na okresech a krajích a touží po rychlém povýšení na korupční státní zastupitelství mimo obvyklé postupy, mohou jim svěřenou moc použít bez ohledu na pravidla trestního procesu. Ať každý sám posoudí, zda jednání, kdy jsou porušována pravidla trestního procesu za účelem přihrání mocenské funkce pro někoho, je jednání správné nebo mrzké.

Když proces začínal, vedly se spory o místní příslušnost vyšetřujících orgánů. Vy sám jste v této souvislosti zpochybňoval procesní úkony, učiněné orgány z Ústeckého kraje, včetně provedených důkazů, právnickým pravidlem o jedovatém stromu, nesoucím otrávené plody. Jak se podle vás podařilo vyšetřovacím orgánům následně s touto situací vypořádat?

Vůbec nijak. Je to jedna z věcí, které může David Rath uplatnit u odvolacího soudu. V právním státě by totiž neměly být uznány výsledky protiprávní činnosti státního zastupitelství, včetně nepříslušného státního zastupitelství v Ústí nad Labem. Jde o velkou prevenci proti zneužívání moci policií a státním zastupitelstvím. Pokud soudy akceptují, že protiprávní činnost státního zastupitelství může být podkladem odsuzujícího soudního rozsudku, jen to podpoří zneužívání moci státním zastupitelstvím v budoucnu.

Ze strany některých autorit, včetně ministra spravedlnosti Pelikána, zazněly během procesu názory, že chování Davida Ratha bylo zneužíváním procesních práv. Lze vůbec říci, kdy je v trestním procesu procesní právo zneužito a kdy naopak užito „v souladu s účelem“?

Je logické, že obviněný se brání. Je na soudci, aby dovedl proces ukočírovat.

Nemáte strach, že podobné názory, za situace, kdy státní zástupci rovněž využívají procesních práv značně extenzivně (vezměme například některé kontroverzní kroky olomouckého vrchního zastupitelství v kauze skupiny kolem Jany Nagyové), mohou vést k výkyvu rovnováhy procesních práv a omezení práva na spravedlivý proces?

Zcela jistě ano. Velmi zhoubné je, že státní zástupce si může vybrat soud, který rozhoduje o jeho návrzích v přípravném řízení. Toho zneužívají především vrchní státní zastupitelství, která si mohou vybrat z desítek soudů. Příkladem je, že ve věci Nagyová rozhodoval o vazbách soudce v Ostravě, když trestný čin se stal v Praze. Je logické, že státní zástupce si vybere soud i soudce, který mu spíše vyhoví, než nevyhoví. Soudy se tomuto zneužívání práva nebrání. Je odpovědností Parlamentu ČR, aby takovému narušení pravidel férového procesu zamezil. Pokud si totiž státní zástupce jako jedna strana řízení před soudem může vybrat soud a obhajoba a obžalovaný jako druhá strana ne, je narušena rovnost zbraní stran řízení před soudem jako součást férového procesu.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na ČT mi řekli: „Už to stačí, na shledanou.“ A pak přišel Dienstbier. Pavel Černý popsal, jak s ním vyběhli. Teď se ale směje on, Češi směřují k ústavnímu dodatku

4:31 Na ČT mi řekli: „Už to stačí, na shledanou.“ A pak přišel Dienstbier. Pavel Černý popsal, jak s ním vyběhli. Teď se ale směje on, Češi směřují k ústavnímu dodatku

Česko jako ostrůvek svobody? I tak se podle elitního bezpečnostního instruktora Pavla Černého dá vní…