Kdo se může stát dárcem orgánů?
V České republice platí takzvaný princip předpokládaného souhlasu. To znamená, že se po smrti může každý člověk stát potencionálním dárcem orgánů. Pokud s posmrtným darováním orgánů nesouhlasí, musí se v průběhu života vyjádřit písemným nesouhlasem s dárcovstvím. Dárcem orgánů se může stát i žijící člověk. Každý dárce, ať už žijící či zemřelý, je podroben důkladnému medicínskému šetření, aby se minimalizovala možná rizika spojená s přenosem orgánů, a to jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska.
Kolik pacientů je aktuálně zařazených na čekacích listinách? Jaký je trend v počtu dárců a čekatelů?
Aktuálně je na čekacích listinách zapsáno 1 014 pacientů, kteří potřebují nový orgán. V loňském roce bylo nově na seznam čekatelů zaregistrováno 808 pacientů a bylo realizováno 846 orgánových transplantací. Na jeden milión obyvatel tak nyní připadá statisticky 26,3 dárce. Tento výsledek nás řadí mezi pět nejaktivnějších zemí Evropy a mezi top světovou desítku. V posledních letech vnímáme nárůst dárců, což je velmi příznivá zpráva, která je určitě spojena s několika momenty. Jsou to jednak legislativní změny v podobě novelizace transplantačního zákona, ale také pozitivní přístup pojišťoven, které platí více a přesněji za transplantace. I přesto, že počet zesnulých dárců orgánů v České republice v posledních letech stoupá, není doposud situace úplně uspokojivá. Čekací listiny pacientů s orgánovým selháním neustále rostou, proto je nesmírně důležité poukazovat na problém nedostatku vhodných dárců pro transplantaci.
Kolik je lidí odmítá posmrtné darování orgánů? Jaké mají podle vás důvody k tomuto kroku?
Pro evidenci osob, které nesouhlasí s posmrtným darováním orgánů, byl Ministerstvem zdravotnictví zřízen národní registr. V něm je evidováno pouze několik stovek lidí, ale jejich počet mírně narůstá. Důvody, které lidi vedou k tomuto kroku, mohou být různé. Častou jsou zmiňovány medicínské či zdravotně-ekonomické, náboženské, ale i osobní důvody. Podle mého se jedná o neznalost a také strach, že odběr orgánů a transplantace jsou relativně novým medicínským postupem, který není dlouhodobě příliš úspěšný. Ve skutečnosti je tomu naopak a důkazem jsou dnes tisíce spokojených pacientů.
Jaké orgány se v České republice transplantují? O jaký orgán jde nejčastěji?
V České republice se provádí transplantace srdce, plic, jater, slinivky břišní, ledvin a tenkého střeva, které se realizují v 7 transplantačních centrech umístěných po republice. Jedná se konkrétně o pražský IKEM a Motol, dále centra v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové. Každé středisko se specializuje na transplantace určitých typů orgánů. Nejkomplexnější transplantační program v současné chvíli poskytuje pražský IKEM. Co se týče nejčastěji transplantovaného orgánu, tak celosvětově (ale i u nás) to jsou ledviny. V minulém roce bylo v ČR provedeno více jak 500 transplantací ledvin. Nejméně evidujeme transplantací plic, těch je kolem dvaceti za rok.
Jak dlouho trvá cesta orgánu od dárce k příjemci?
To je velice obtížné říci. Čekací doba na transplantace je různá podle toho, zda je k dispozici vhodný dárce. Pacienti, kteří potřebují transplantaci orgánů, jsou zapsáni na čekací listiny. V případě, že je k dispozici orgán vhodný pro transplantaci, dochází k výběru nejvhodnějšího příjemce ze seznamu čekatelů podle stanovených pravidel. Kritériem není jen doba čekání, ale také medicínská hlediska, jako například naléhavost transplantace, krevní skupina. U ledvin navíc imunologické parametry, nebo také váhový poměr mezi dárcem a příjemcem u ostatních orgánů. Co ovšem mohu s radostí konstatovat je, že čekací doby na transplantaci jsou v České republice kratší než ve většině evropských zemí. V průměru se u nás jedná o rok, ve většině okolních zemí jsou to roky dva až tři.
Jaká je kompetence a úloha KST v transplantačním procesu?
Hlavním úkolem KST v transplantačním procesu je bezpečná a kvalitní koordinace transplantací a mezinárodní spolupráce na poli dárcovství. Dále vedeme registry dárců orgánů, čekací listy (tzv. waiting listy) a provádíme samotnou alokaci orgánů. V případě, že se kdekoliv v České republice objeví potencionální dárce, jako první jsou informovány naše koordinátorky. Spolupracujeme s nemocnicemi, pacienty i transplantačním týmem a „z dálky“ zastřešujeme celý proces transplantace včetně registrace a dokumentace. Přímo samotného procesu odběru a transplantace orgánů se tedy neúčastníme.
Kolik koordinátorek v KST pracuje?
Máme sedm koordinátorek. Jedna má vždy 24hodinovou službu. Druhá je neustále na telefonu, pokud by se vyskytlo dárců více a zároveň je v případě potřeby okamžitě schopná se dostavit přímo do KST a pomoci kolegyni ve službě. Jejich práce je velmi náročná a mimořádně zodpovědná. Jedná se o koordinaci celé skupiny institucí a lidí – například volají ze zahraničí, že mají zájem o orgán, pro který v České republice nemáme příjemce. Do toho musí koordinátorka vybrat dalšího vhodného příjemce pro ledvinu, protože ten první třeba onemocněl chřipkou nebo není k sehnání. Pak se ozve například jiné transplantcentrum, že nepřiletěl vrtulník a podobně. Z jednoho dárce přitom může být až pět transplantací orgánů.
KST spolupracuje na poli transplantací i na mezinárodní úrovni. Do jakých programů je zapojeno a jaké benefity tato účast přináší?
Od založení Koordinačního střediska transplantací uběhlo již více než 11 let. Za tu dobu se vypracovalo v respektovanou instituci nejen doma, ale i v zahraničí. Důkazem je mimo jiné účast v programech Evropské unie ACCORD a FOEDUS. Oba tyto programy usnadňují mezinárodní spolupráci při transplantacích orgánů. Program ACCORD cílí na zvýšení bezpečnosti transplantací a optimalizaci dárcovství v členských zemích Evropské unie. Mezinárodní program výměny orgánů FOEDUS pomáhá zvýšit šanci českým pacientům, že jim bude nalezen hodný orgán pro transplantaci v zahraničí. Tato spolupráce je samozřejmě oboustranná. Orgány, které aktuálně nenajdou uplatnění v ČR, mohou pomoct pacientům mimo republiku. Jako příklad mohu uvést situaci z minulého roku, kdy srdce tříleté dívenky z České republiky zachránilo život ročnímu italskému děvčátku. Loni jsme takto exportovali šest orgánů.
Ředitelem KST jste se stal v září loňského roku. Jaké jsou oblasti, na které byste se rád zaměřil?
Přestože český transplantační program patří mezi špičku na evropské úrovni, vždy je možné nalézt nové oblasti pro zlepšení. To stejné platí i pro činnost Koordinačního střediska transplantací. Minulý rok jsme zaznamenali významný úspěch. Za tímto výsledkem stojí mimo jiné tvrdá práce kolektivu lidí z KST, ale i zde je samozřejmě možné nalézt některé rezervy v každodenní práci střediska i jednotlivých transplantačních center, které by mohly být odstraněny. Rád bych se v tomto směru zaměřil především na oblast komunikace a vzdělávání mezi laickou a odbornou veřejností. KST má velmi dobré vztahy se svým nadřízeným orgánem Ministerstvem zdravotnictví. Ve spolupráci s nimi připravíme nové projekty pro podporu dárcovského programu v České republice.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Markéta Grušáková
