Miloš Zeman je hodně kritizován v souvislosti s Ruskem a Ukrajinou. Je dokonce označován za loutku Putina, protože jednak zlehčuje úlohu Ruska v konfliktu na východě Ukrajiny, jednak kritizuje protiruské sankce Evropské unie, jejímž členem je i Česká republika. Jak se díváte na tuto kritiku?

Ty věci jsou velmi komplikované. Odvolám se na kancléře Helmuta Schmidta, protože ho považuji za velmi zkušeného a možná jednoho z nejmoudřejších politiků, byť už je politikem bývalým, ale je neobyčejně znalý. I poté, když už přestal být německým kancléřem, organizoval v 90. letech různá setkání bývalých šéfů vlád k důležitým otázkám, která měla mezinárodní rezonanci. On se také, když tento konflikt mezi Ruskem, Ukrajinou, Evropskou unií a NATO začal rozvíjet, vyjádřil velmi kriticky proti sankcím. Odmítá sankce jak plošné, tak personální, že k ničemu dobrému nevedou. Řekl, že pokud jde o konflikt, bylo to v rozhovoru, takže užil slova, že Západ se hrozně rozčílil a na rozčilení Západu následuje reakce, že se rozčílilo veřejné mínění v Rusku. Já si myslím, že se v českých médiích do značné míry rozšířil velmi zjednodušený a jednostranný pohled na tu krizi a její příčiny. Myslím, že Západ se tady dopustil celé řady chyb a kdyby se jich nedopustil, nemuselo to tak daleko dojít. Ale osobně jsem v této věci stoupencem názoru jak Helmuta Schmidta, tak Henryho Kissingera, že Ukrajina má zvláštní postavení, že její vazby k Rusku nelze ignorovat a že její přibližování k Západu nemůže znamenat zrušení jejích vazeb k Rusku. Pokud se tohle nebude brát v úvahu, tak se žádné pozitivní řešení nenajde.

Současný český prezident se také vyslovil proti tomu, aby se Ukrajina stala v budoucnu členem Severoatlantické aliance. Jste téhož názoru?