Profesor Staněk: Hospodářská krize přijde. Otázka je, zda za pár měsíců, nebo za dva roky

24.05.2018 4:42 | Zprávy

ROZHOVOR Není diskuse o tom, jestli přijde zásadní finanční krize. Diskuse může být pouze o tom, jestli nastane za několik měsíců, nebo za dva roky. Přitom odhady jejích důsledků se pohybují mezi deseti až dvacetinásobkem důsledků krize z roku 2008. Toho, kdo chce stále tvrdit, že je ekonomika ve skvělé kondici, by se profesor Peter Staněk z Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd rád zeptal, jak dlouho může vydržet růst založený pouze na růstu zadluženosti populace a ekonomických subjektů. Tlumí nadšení nad rostoucí ekonomikou Česka i Slovenska a tvrdí, že hlavním problémem střední Evropy jsou stále nesmírně nízké mzdy v porovnání se mzdami lidí v západní Evropě.

Profesor Staněk: Hospodářská krize přijde. Otázka je, zda za pár měsíců, nebo za dva roky
Foto: Daniela Černá
Popisek: Profesor Peter Staněk

Evropská komise představila minulý týden návrh rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027. Co soudíte o tom, že je i přes odchod Velké Británie vyšší než ten předchozí?

Především je nutné mít na zřeteli, že evropský rozpočet by měl být vyrovnaný. Bohužel, už v minulosti vznikl určitý deficit, který souvisí s mnohými problémy financování evropského rozpočtu. Z tohoto hlediska budou léta 2021 až 2027 problematická nejen kvůli výpadku šestnácti miliard eur z Velké Británie, ale i nutnosti řešit deficit z předchozího období. Ve vazbě na to bude třeba provést několik změn. Jednak se budou muset změnit podmínky čerpání eurofondů. Mluví se o tom, že by se zvýšil podíl domácího financování. Nyní je to pět až patnáct procent, mluví se o tom, že do budoucna by to mělo být mezi pětadvaceti a třiceti procenty. Dále bude zapotřebí soustředit se pouze na projekty s maximálním multiplikačním efektem, aby přinášely zaměstnanost, konkurenceschopnost, efektivitu rozvoje a tak dále. A také se vážně uvažuje o tom, že by se některé druhy dotací omezily, například společná agrární politika nebo politika soudržnosti. Otázkou je, jak se k tomu postaví jednotlivé členské státy a jakým způsobem se na to bude dívat střední Evropa, tedy V4.

Nekončí tím zemím V4 „tučná léta“ z předchozích období, nemluvě o tom, že součástí návrhu je také mechanismus, který má fungovat jako klacek na neposlušné, míněno Polsko a Maďarsko?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

K tomu vašemu sběru podpisů na kandidátky

Nepřijde mi to špatný nápad, ale na druhou stranu, to nemáte nic důležitějšího na práci, než sbírat podpisy? Zaznamenal jsem, že ke sběru dochází třeba i v době, kdy jedná Sněmovna. Proč je nesbíráte třeba o víkendu či ve volném čase? A když už sbíráte podpisy pro nominaci a pak logicky i hlasy pro ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala vás chtěl ohromit, vybouchlo mu to. Erik Best: A je to ještě horší

4:44 Fiala vás chtěl ohromit, vybouchlo mu to. Erik Best: A je to ještě horší

Proč vlajková loď vlády v podobě dotažení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany ztroskotala…