„Přitom jsem přesvědčen, že v rámci boje proti opravdu globálnímu nebezpečí spojenému s bojovným islámem a Islámským státem jako politickým útvarem, který mu chce dát široký rozměr, je potřebné, aby Západ s Ruskem v tomto ohledu spolupracoval. To si myslí řada západoevropských politiků a vědců. Zdá se mi, že u nás v České republice jsou tyto momenty viděny často velmi jednostranně a že se tu šíří příliš protiruská nálada,“ prohlásil bývalý disident a signatář Charty 77 v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
V souvislosti s vlnou imigrantů prohlásil prezident Miloš Zeman, že bychom k nám neměli vůbec pouštět lidi jiné kultury, než je ta naše. Souhlasíte s ním?
Takhle to nejde přijmout, protože jsme součástí Evropské unie, předseda vlády jednal na Evropské radě a k něčemu jsme se tam zavázali. Myslím, že předseda vlády postupoval seriózně, odmítl povinné kvóty, ale to neznamená, že odmítáme přijmout nějaké imigranty, zejména ty, kteří požádají o politický azyl. Nebudeme přijímat ekonomické imigranty, ale u azylantů to nemůžeme odmítnout. Ale také dost dobře nejde předem všechny také prokádrovat. Chápu názor pana prezidenta, že je pro ty příchozí jednodušší se integrovat do prostředí, s nímž mají co nejvíce společného. Jestliže jsou tady zásadní rozdíly civilizační a náboženské, přináší to obtíže, ale v té absolutnosti bych ten jeho výrok nepřijímal.
Různí se názory na to, o co vlastně na území Blízkého východu a s tím související vlnou uprchlíků jde. Zda je to náboženská válka, boj o moc, špatná ekonomická situace, kdy lidé nejsou schopni zajistit obživu, nebo snaha Islámského státu podněcováním migrace oslabit Evropu. K čemu byste se přikláněl?
Chápu, že bývá snaha uvést nějakou příčinu, která utečence uvádí do pohybu. Podle mne tady působí mnoho faktorů. Bohužel asi hlavním činitelem, který to uvedl do chodu, byla nešťastná, neblahá intervence Spojených států do Iráku proti režimu Saddáma Husajna. Irák předtím nebyl nějakým demokratickým státem, který by bylo možné chválit, ale byl to relativně stabilizovaný stát, jistým způsobem tam byl zajištěn klid. Po válce s Íránem byla situace v zemi relativně stabilizovaná, ale po intervenci se to od kořene vyvrátilo a důsledky pociťujeme do dneška. Irák je nestabilní, destabilizovaná je Sýrie a na jejich území se vytváří Islámský stát jako něco velmi nebezpečného, protože je to zárodek státně politického útvaru, který se nemusí omezit jen na území části Iráku a Sýrie, ale může expandovat do Sýrie, která je rozvrácená po pádu Kaddáfího. A bojový islám zasahuje do subsaharské Afriky, Nigérie, Mali apod. Souhlasím tedy s panem prezidentem, když mluví o metastázi rakoviny, v tomto směru se islámský radikalismus spojený s Islámským státem velmi nebezpečně šíří. A má to nejen náboženské, ale i politicko-ekonomické příčiny, které se spojují v ten jev, který dnes v jeho nebezpečnosti zažíváme a zřejmě budeme zažívat i do budoucna.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová