Mluví se hodně o tom, že společnost je v dnešní době rozdělena, že se tu vytváří propast mezi různými skupinami. Jaký vliv to má na náš osobní život, na naši rodinu?

Myslím, že sociální kontext, v němž žijeme, je velmi důležitý a zasahuje nás víc, než bychom si mysleli. Sociální kontext z toho úplně nejširšího pohledu – to znamená, jestli žijeme v míru, v době dostatku, nebo ve válce, v krizi, jestli je ekonomická prosperita, zda žijeme v zemi, kde je velmi stabilní sociální systém nebo ne – se přímo promítá do rodinných a partnerských vztahů. Má to na ně skutečně velký vliv. Stejně jako to, zda přicházím z pracoviště, kde jsou velmi špatné kolegiální vztahy, kde jsou konflikty, kde se lidi hádají o politice, o životní hodnoty, o to, jaké jednání je morální nebo ne, nebo zda jsem na pracovišti rád a práce mě těší.

To vše si nosí člověk domů a přenáší to na své chování k partnerům, rodičům nebo dětem. Má to také vliv na jeho chuť něco dělat, na jeho náladu. Taková atmosféra ve společnosti, jaká dnes je, nesporně ovlivňuje třeba to, jak prožíváme vánoční svátky, jakou máme chuť do přípravy Vánoc, nebo jak vnímáme sami sebe, jestli máme pocit, že věci mají nebo nemají smysl.

Psychologové se hodně setkávají s tím, že řada lidí dnes volá po nějaké vyšší smysluplnosti života, po nějakém vyšším principu uplatňovaném ve společnosti, protože za nejvyšší princip je dnes často považován zisk, užitečnost, nebo schopnost podřídit se, poslušnost. Chybí kreativita, altruismus, morálka nebo nějaký životní přesah, že dělám něco, co mě přežije, že to dělám pro budoucí generace. Nejen česká společnost, ale celá Evropa je dnes v tranzitorní fázi, přechodu od jednoho paradigmatu k druhému. A to budoucí, co se má vytvořit, se nám zatím nestaví v nějakých jasných konturách.

A jak spory ve společnosti ovlivňují naše děti, naši výchovu?