Prohráváme. Generál vyslal temné varování ohledně uprchlíků a naší budoucnosti

07.12.2015 8:41

ROK 2015 - A CO DÁL? Exministr obrany a bývalý velvyslanec Česka v Rusku Miroslav Kostelka říká těm, kteří uklidňují, že v České republice žádné uprchlíky nemáme, že to není otázka teritoria České republiky, ale otázka teritoria Evropy. „České republice by asi moc nepomohlo, kdyby na území, kde jsou dneska Německo, Norsko nebo Švédsko, vznikla za pár desetiletí jakási obdoba muslimského chalífátu,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Miroslav Kostelka.

Prohráváme. Generál vyslal temné varování ohledně uprchlíků a naší budoucnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před Úřadem vlády se setkali příznivci i odpůrci přijmutí syrských uprchlíků do ČR. Demonstrace se obešla bez vážnějších incidentů
reklama

Co říkáte tomu, že ruský prezident Vladimir Putin vyzval Západ ke spolupráci v boji proti Islámskému státu?

Domnívám se, že jediná správná cesta je vytvořit jednotnou koalici. A každá ze stran musí udělat kompromisy ve věcech, kde se Východ a Západ neshodují. Protože rozhodně boji proti Islámskému státu nemůže pomoci, když se budou tříštit síly. Proto společný postup považuji za nezbytný.

Je Rusko ohroženo islámským radikalismem podobně jako státy Evropské unie? Nebo jde v případě Ruska hlavně o udržení syrského prezidenta Asada u moci a snahy udržet si vliv na Blízkém východě? Nakonec sestřelení dopravního ruského letadla nad Sinají dokazuje, že terorismu se asi nevyhne nikdo.

Velmi pravděpodobně byl pád ruského letadla důsledkem akce teroristů. Islámský stát se k tomu přihlásil, takže asi ano. Jak ukazuje i nedávná střelba v Kalifornii, i když není jasné, jestli za tím stojí Islámský stát, ale rozhodně tam došlo k radikalizaci muslimského občana a jeho manželky, děje se to i ve Spojených státech. Atentáty ve Francii, pád ruského letadla na Sinaji dokazují, že Islámský stát je nebezpečný pro celý svět. A rovněž i pro Rusko, protože jeho základna se nenachází tak daleko od ruských hranic. To je jeden z důvodů, proč Rusko zasahuje v Sýrii.

Ale stále panují rozdíly v pohledu na budoucnost Sýrie, na to, jestli má koalice proti Islámskému státu pomáhat současnému syrskému prezidentovi Asadovi, protože Západ ho považuje za diktátora, který zavinil problémy v Sýrii, a podezírá Rusko, že spíše než proti Islámskému státu pomáhá Asadovi v boji proti opozici. Je možné v takové situaci najít kompromis?

Když to vezmeme zcela pragmaticky a odpustíme si jakékoli politické náhledy situace, vidíme, že v Sýrii je několik desítek různých skupin. Pak je tam syrská armáda a pak jsou tam síly, které zasahují vně. Pokud trváme na tom, a podle mne na tom budou trvat Spojené státy i Rusko, že pozemní operace v Sýrii silami Spojených států, Ruské federace i jiných států Západu nepřicházejí zatím v úvahu, tak jedinou více konsolidovanou silou, na rozdíl od těch desítek různých skupin, je oficiální syrská armáda, která v podstatě podporuje Asada. A podporují ho asi i obyvatelé, protože jinak by tam nežili a nešli by bojovat. Čili bez jakýchkoli politických vstupů je třeba využít sílu, kterou oficiální syrská armáda představuje, proti Islámskému státu. Co se stane po nějaké stabilizaci prostoru s Asadem, považuji za vedlejší otázku, na které se potom, pokud dojde ke stabilizaci v Sýrii, světové velmoci podle mne určitě shodnou. Já osobně si myslím, že dojde, ale to nemohu říci samozřejmě stoprocentně, k ustavení jakési dočasné vlády, na kterou přejdou prezidentské pravomoci, protože v Sýrii je prezidentský ústavní systém, že tam vznikne jakýsi „parlamentní systém“. Prezident Asad zůstane v roli prezidenta, ale s omezenými pravomocemi, vládnout bude vláda, která bude složena i z představitelů opozičních skupin. Ale z takových, které nejsou militantní a extrémistické. Jedině tak je potom možné řešit otázku Asada nějakým odchodem do exilu.

Ale rozdílný pohled stál zřejmě i v pozadí sestřelení ruského letadla Tureckem. Nemohou zhoršující se vztahy mezi Ruskem a Tureckem zabránit vytvoření té jednotné koalice proti Islámskému státu?

Podle mého názoru ani za hluboké studené války nikdy k takovému incidentu nedošlo. I kdybych připustil, že ruský letoun byl kilometr v tureckém vzdušném prostoru, k vypálení rakety muselo dojít daleko před jeho vstupem do toho prostoru. Já sám si kladu otázku, co vedlo Turecko k takovému kroku. Buď to bylo už zoufalství, že zřejmě Rusové narušili obchod s ropou, případně silně tlačili na Turkmeny, kteří tam bojují proti syrské vládě spolu s čečenskými bojovníky, kteří odešli z Čečny a šli bojovat k Islámskému státu, protože sám si nedovedu vysvětlit, proč k tomu došlo, když Turecku muselo být jasné, že to bude mít značné následky. Prezidentu Ruska Putinovi nezbývá nic jiného než na to reagovat. Snímky, které uvedlo na brífinku ruské ministerstvo obrany před pár dny, skutečně ukazují, že propustnost syrsko-turecké hranice ve třech směrech, východním, západním a severním, je velká a že tam tudy zřejmě cisterny s ropou, případně s ropnými produkty, skutečně jezdí.

Takže vy dáváte jednoznačně vinu Turecku?

V podstatě ano. Je to nerozumný krok, který vede ke zbytečné eskalaci. A pokud to bylo úmyslné, vede to k tomu, že boj proti Islámskému státu bude o něco komplikovanější. Možná i to byl turecký zámysl. Nevím, to spekuluji.

Myslíte, že tento incident ovlivní nejen vztahy mezi Tureckem a Ruskem, ale i vztahy mezi Ruskem a Západem, například NATO, jehož je Turecko členem?

NATO vyjádřilo Turecku politickou podporu, ale co mohlo jiného dělat, když Turecko je členem NATO, a tedy spojencem. To vyjádření podpory beru politicky, myslím si, že principiálně bylo NATO touto akcí Turecka také zneklidněno. Stejně tak Spojené státy. Takže tuto podporu Turecka bych bral vyloženě jako politickou, ale rozhodně kvůli tomu NATO do války proti Rusku nepůjde.

Ale nedala se taková reakce na chování ruského letectva dříve či později čekat? Turecko nebylo přece první zemí, kde byl ruským letectvem nějak ohrožen vzdušný prostor. Vzpomeňme na nedávné obavy pobaltských zemí kvůli ruským průzkumným strojům, které často narušovaly jejich vzdušný prostor, například v Estonsku. Počet ostrých startů pohotovostních stíhaček NATO, které střeží prostor nad Pobaltím, je proti předchozím letům neporovnatelně vyšší. A v případě Turecka nešlo o průzkumné, ale o bombardující letadlo.

Já si myslím, že to dělají všechny státy. Nedávno proběhla zpráva, že Turecko narušilo vzdušný prostor Řecka. Samozřejmě průlety v blízkosti hranice vzdušného prostoru některých západních států probíhají. Někdy, například v případě Lamanšského průlivu Britové často startují a doprovázejí ruská letadla, nemusí vůbec dojít k narušení vzdušného prostoru. A stejně tak v Baltském moři létají v mezinárodním vzdušném prostoru vojenská letadla téměř všech států. Je jen otázka, co se objeví v médiích a v jakých médiích.

Do koalice proti Islámskému státu se v Sýrii zapojují další země – Britové a Němci. Považujete to za správný krok?

Je to pozitivní krok, i když přináší určitá rizika. Ale věřím pevně tomu, že dochází k dohovorům jednotlivých států a jednotlivých hráčů, kteří posílají letadla nad Sýrii, že podobně, jako došlo k dohovoru mezi Rusy a Američany, mezi Rusy a Izraelci, došlo i k dohovoru Rusů a Francouzů a Rusů a Britů tak, aby tam nevznikly některé možné konflikty setkání letounů. Každá skupina má jiné principy nasazení, jiné odpovídače, než mají Rusové, takže bez přísné koordinace by mohlo dojít k nějakým incidentům, které by mohly zase ovlivnit boj proti Islámskému státu. Ale doufám, že všechny tyto státy jsou natolik zodpovědné, že k těmto dohovorům došlo.

Dnes se potvrzuje to, před čím varovaly i zpravodajské služby, že do Evropy přicházejí s vlnou migrace i islámští radikálové a teroristé, napojení na Islámský stát.

Já jsem už před asi půl rokem říkal, že jich tu nejsou čtyři tisíce, jak se tehdy tvrdilo v médiích, ale mnohem víc. Byl jsem přesvědčen o tom, že s migranty přicházejí i extremisté.

Souhlasíte s některými evropskými politiky, kteří i po útocích v Paříži, kde byli mezi útočníky také lidé, kteří nedávno přišli do Evropy s vlnou migrantů, tvrdí, že migrace a terorismus nejsou spojené nádoby a že islám je mírumilovné náboženství?

Ať si každý říká, co chce, ale domnívám se, když řekne, že náboženství jako náboženství, že to tak úplně není. Jistě, islám je náboženství stejně jako křesťanství nebo pravoslaví. Ale myslím, že islám je daleko dravější náboženství než třeba smířlivé křesťanství. Také má kratší historii přibližně o šest set let; křesťané měli před šesti sty lety také ne příliš klidné období. Druhá věc je extrémní islám. Ten je podle mne nebezpečím nejen pro Evropu, ale i pro celý svět. Jsou si toho vědomy i Spojené státy, kde čtyřiadvacet guvernérů prohlásilo, že nebude brát Syřany jako uprchlíky. Texaský guvernér chtěl zákonem omezit propagaci příchodu těchto muslimů. To, co se děje v některých západních státech, nasvědčuje tomu, že dojde k určitému rozčarování imigrantů z toho, do čeho přicházejí. Dochází k omezování migrace, německá kancléřka se dohodla s afghánským prezidentem, že by bylo možné vytvořit nějaké klidné bezpečné místo v Afghánistánu. Dochází ke smlouvám s Tureckem, které nepovažuji za příliš šťastné, o omezení migrace. To všechno je fakt, který ale nemusí migraci příliš omezit. I když si v České republice můžeme říci, že tady zatím žádné uprchlíky v podstatě nemáme, není to ale otázka teritoria České republiky, je to otázka teritoria Evropy. České republice by asi moc nepomohlo, kdyby na území, kde jsou dneska Německo, Norsko nebo Švédsko, vznikla za pár desetiletí jakási obdoba muslimského chalífátu. Jestliže vzrostlo o pětadvacet procent množství muslimů v Německu, je to alarmující signál. Takže považuji celou otázku kolem migrace za alarmující, nebezpečnou. Jsem si vědom toho, že bychom měli pomáhat uprchlíkům, ale nejsem přesvědčen o tom, že mezi těmi uprchlíky je většina těch, u nichž bylo ohroženo zdraví nebo život.

Věříte, že se postupně začne postoj evropských lídrů měnit?

Ta změna postoje bude podle mého názoru vynucená; i tím, že počty migrantů přesahují možnosti jednotlivých států. Evropská unie už provedla tolik jednání, že už by se snad mohla objevit konkrétní opatření. Rok se řeší, jak se omezí migrace. Rok se v podstatě nic neudělalo. Jednotlivé státy svými kroky předběhly rozhodnutí Evropské unie.

Někteří kritici EU říkají, že než se Evropská unie k něčemu rozhoupá, bude už pozdě. Protože už tu budou miliony migrantů. A jak se ukazuje, některé země, například Pákistán, odmítají migranty, kteří nedostali v Evropě azyl, vzít zpět. Sdílíte tyto obavy?

Samozřejmě, to už jsem říkal asi před dvěma měsíci, že už je skoro pozdě. Protože na otázky, jak se takový počet migrantů, kteří tady jsou, podaří zaregistrovat, prověřit, jak se je podaří ubytovat, aby nebyli v lágrech a aby se tady nevytvářela ghetta, podle mne ani Evropa nemá odpověď. Navíc o tři sta tisících migrantech v Německu se ani neví, ti zmizeli ještě před registrací, a takových budou po celé Evropě tisíce.

Migrace a možného terorismu se bojí i veřejnost v České republice, což nahrává různým populistickým a extremistickým silám. V této souvislosti byl kritizován i prezident Miloš Zeman, když vystoupil 17. listopadu na Albertově vedle šéfa Bloku proti islámu Martina Konvičky, že tyto extremistické skupiny legitimizuje. Nebyla to z jeho strany chyba?

Domnívám se, že to byla chyba organizátorů. S projevem prezidenta se dá naprosto souhlasit. Nedá se souhlasit s tím, že vedle něj stojí Konvička. To tedy skutečně chyba byla, protože to různé politické síly, a já se jim nedivím, využijí k tomu, aby Miloše Zemana kritizovaly. Proto říkám, že to byla chyba. Ale pokud jde o tu radikalizaci, to si vlády také dělají samy. Četl jsem vystoupení předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, že se mu zdá, že obyvatelé států, které odmítají kvóty, jsou daleko přístupnější běžencům než jejich vlády. To jsou výroky, které svědčí o tom, že vůbec nezná situaci v těchto státech. Ať se zeptá Poláka, Čecha, Maďara nebo Slováka, ti mu řeknou, jestli jsou přístupnější než jejich představitelé. Takže se domnívám, že vinu na té radikalizaci veřejnosti má i špatný přístup; za prvé neznalost situace v jednotlivých zemích, za druhé zakrývání pravdy, ale i příliš velká politická korektnost. Když budou vlády říkat to, co je skutečnost a nebudou ji přikrášlovat, dojde k tomu, že extremisté a extremistická hnutí, která skutečně jsou, budou mít menší možnost ovlivňovat veřejnost. Ale pokud budeme lakovat situaci narůžovo, tak samozřejmě živnou půdu mají.

Jak hodnotíte tento rok, který za pár týdnů skončí, z hlediska bezpečnosti? Došlo k mnoha závažným mezinárodním událostem, ať už to byl ozbrojený konflikt na Ukrajině, který vlastně dodnes zcela neskončil, roztržka mezi Ruskem na jedné straně a Evropskou unií a Spojenými státy na straně druhé, vznik Islámského státu na území Sýrie a Iráku, obrovská vlna migrace do Evropy.

Bohužel pokračuje zhoršování bezpečnostní situace. Když se podíváme po celém světě, do severní a střední Afriky, do Evropy, na Blízký východ, do Ameriky, vidíme, že se bezpečnostní situace ve světě určitě nezlepšila. A z hlediska migrace beru tento rok jako varování a zároveň jako určitý nástup dalšího podstatného zhoršení bezpečnostní situace v Evropě. Vidíme to zjednodušeně, protože se díváme hlavně na současnost. Ano, utíká k nám přes milion migrantů, jsou s tím problémy, řešíme, jak to zastavit, řešíme, co s nimi – ale neřešíme, co bude za dvacet třicet let, až tady budou další generace migrantů. Znovu opakuji, že nevěřím, že se je podaří integrovat, budou žít v nějakých oddělených zónách. Jak tedy situace v Evropě bude vypadat za těch dvacet třicet let? To bychom měli řešit a z tohoto pohledu přistupovat k migrační vlně.

A co můžeme čekat nadcházející rok? Věříte, že se Evropě podaří zastavit příliv migrantů, nebo spíše můžeme očekávat další teroristické útoky a s tím související další vzestup extremistů, jak ukazují třeba regionální volby ve Francii? Nepovede to k rozpadu Evropské unie, mluví už se o malém Schengenu, nebo dokonce k válce?

Může dojít k vyhrocení vztahů Ruska a Turecka. Ale třeba to, že Turecko uzavře Bosporský průliv, považuji za nereálné. Ale pokud se rychle nepodaří vyřešit situaci v Sýrii, alespoň v minimálním snížení napětí, snížení bojů a alespoň minimálním náznaku řešení, a pokud se nepodaří dohodnout s těmi státy, odkud přicházejí další migranti, státy severní Afriky, střední Afriky, Afghánistánu, nemluvím vůbec o Balkánu, tito migranti podle mne nemají nárok na status uprchlíka, bude k přílivu uprchlíků, třeba v menší míře, dál docházet. Jinak dojde k rozčarování řady uprchlíků, kteří už jsou v Evropě, což může vyvolat jejich radikalizaci. Proběhly už zprávy, že radikálové verbují v jednotlivých uprchlických táborech pro Islámský stát. Probíhají, například v Německu, různé demonstrace pod vlajkou Islámského státu – a nikdo je nesankcionuje. Může dojít k větší radikalizaci i těch, kteří v současné době radikální nejsou. Nevím, jestli to dospěje až k teroristickým akcím. Doufám, že ne; ale takový optimista zase nejsem, stát se to může. U lídrů Evropské unie postrádám akceschopnost. Možná, že ze mne mluví více voják, ale takto se prostě rozhodnutí dělat nedají. To by každou válku prohráli. A tuhle válku s imigranty jako Evropa prohráváme.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Libuše Frantová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To musel nařídit člověk, který to nemá v hlavě v pořádku. Šéfka Trikolóry, bývalá učitelka, o naprostém krachu školního testování

18:07 To musel nařídit člověk, který to nemá v hlavě v pořádku. Šéfka Trikolóry, bývalá učitelka, o naprostém krachu školního testování

ROZHOVOR Předsedkyně hnutí Trikolóra a poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková se rozhodla k ráznému…