Režisér Jiří Adamec: V televizi se objeví „seriózní“ novinář, a vy už přesně víte, co řekne. Je to k smíchu, jak nám tlačí „pravdu“. Místo abychom se rozumně dohodli s Ruskem, lísáme se k USA

12.11.2015 18:09 | Zprávy

ROZHOVOR „Když se po roce 1989 rozdávaly majetky v miliardových hodnotách, tak jsem chyběl. Nepláču. Pracuji a vím, že jinak to být nemohlo. Ani zbytečně nemluvím o ‚zločinech komunismu‘, to bych totiž musel zároveň mluvit o historických a již neviditelných zločinech ‚církve svaté‘,“ poznamenává v rozhovoru PL k výročí 17. listopadu 1989 režisér Jiří Adamec. A zamýšlí se i nad tím, co ohrožuje momentálně Evropu a potažmo i celý svět.

Režisér Jiří Adamec: V televizi se objeví „seriózní“ novinář, a vy už přesně víte, co řekne. Je to k smíchu, jak nám tlačí „pravdu“. Místo abychom se rozumně dohodli s Ruskem, lísáme se k USA
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova České televize na Kavčích horách

Pane režisére, co našemu státu poslední roky od sametové revoluce daly a co vzaly? Kam jsme se od listopadu 1989 dostali?

Myslím, že se stačí rozhlédnout nejen po Praze, kde je to nejviditelnější, ale i po vlastech českých jako celku. Proměňuje se vše kolem nás. Horší to je už s proměnou nás, občanů téhle země. Získanou svobodu vnímáme méně, než by si zasloužila, možná i proto, že pro mnohé, kteří na tom nejsou ekonomicky dobře, nebo dokonce hůře než před listopadem 1989, je svoboda prázdným pojmem a bez peněz k ničemu. Ovšem nemyslím si, že jsme v roce osmdesát devět o něco přišli, jen si to tak občas namlouváme, abychom omluvili své vlastní nedostatky, individuální neschopnost a selhání či lenost. Nebo jen pohodlnost. Dnes mnohdy závidíme ještě víc, než bývávalo v kraji zvykem, protože občas i máme co. Ovšem i přesto jsme se dostali blíže rozvinutému světu, už s ním skoro splýváme. Prostě stali jsme se občany bohaté země. Když jako programoví kverulanti neumíme zhola nic pozitivního uznat, měli bychom se více rozhlédnout, neboť i se zavřenýma očima nemůžeme tu změnu nevidět.

Poslední léta byla bohatá na politické události, jako jsou například konflikt na Ukrajině, válka v Sýrii a teď migrační krize. Budou mít podle vás tyto události nějaký zásadní vliv na vývoj naší země?

Tady jsem trošku vedle. To je disciplína, které totiž moc nerozumím, a nechce se mi proto pouštět do planých a povrchních komentářů. Ne že bych byl hluchý nebo slepý nebo že bych ztratil paměť a byl snadno manipulovatelný zkomercializovanými a osobními zájmy ovládanými sdělovacími prostředky. Jde ale o to, že nemám informace. Když se dívám na televize, poslouchám rádia a čtu denní tisk, nemohu nekonstatovat, že z nich se žádné objektivní informace nedozvídám. Personifikace PRAVDY je ale tady tak markantní, že je to až k smíchu. Anebo spíše k pláči.

Když totiž na obrazovce kterékoliv televize vystoupí všem známý novinář z „nestranného“ a „seriózního“ deníku, občan už v tu chvíli přesně ví, co řekne. Protože on nám nesděluje informace, ale své předpojaté osobní názory a postoje nebo názory a postoje svého zaměstnavatele. Nemohu a neumím na dotaz odpovědět proto, že mi prostě chybí zdroj seriózních informací, kterému bych mohl věřit. Takže – nevím. Válka je samozřejmě špatná kdekoliv a za cokoliv. Válčit se nemá, má se jednat a jednat. Stejně tak špatné je vítat masový exodus statisíců lidí v době, kdy potence k násilí je stejně všudypřítomná jako láska. Je to naivní šílenství. Navíc ideologizace celého procesu stěhování národů je zcela jistě krajně nebezpečná. Má to nejeden důvod, ale řešit tenhle obrovský problém ideologicky je stejně špatné a nebezpečné jako válčit. A je nepopiratelné, že to všechno bude mít – a už i má – na evropský kontinent zásadní vliv. A ne zrovna dobrý!

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Olga Böhmová

To jako vážně?

Myslíte, že o tom, kdo by měl být premiér má rozhodovat nějaký posudek? A co volby a lidi? Berete jejich rozhodnutí vůbec vážně? Jestli politik může kandidovat, proč by nemohl být pak ministr, premiér nebo třeba prezident? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ostuda na letišti v Čáslavi a nikdo za to nemůže. Ale prachy chce armáda pořád

4:45 Ostuda na letišti v Čáslavi a nikdo za to nemůže. Ale prachy chce armáda pořád

„Skutečnost, že někdo pronikne do střeženého vojenského prostoru, jede s cizím a nezajištěným autíčk…