ODS vyloučila svého nejpopulárnější politika, ale zároveň sólistu a rebela Václava Klause mladšího ze strany. Udělala dobře, nebo jí to poškodí?
Z hlediska jejího dnešního vedení udělala ODS dobře. Po vyloučení Klause ml. má Petr Fiala o jednoho konkurenta méně. Již tak má dost potíží uhájit předsednickou pozici. Klausův odchod sice připraví ODS o jeho voliče, ale zároveň jí usnadní dotažení jejího programového posunu doleva.
Jaká je podle vás ODS dnes? Změnila se hodně od té doby, co byl jejím předsedou Václav Klaus?
Změnila, ale nic jiného se ani nedalo čekat. ODS má za sebou impozantní vzestup, léta u moci a pád, ze kterého se dosud nevzpamatovala. Tahle křivka přesně odpovídá „věčnému zákonu oligarchie“, který popisuje vzestup inovativních politických seskupení, odcizení jejich špiček od voličů a pád do bezvýznamnosti. ODS je a zůstane stranou s poškozeným jménem. Osobně se domnívám, že se její vedení smířilo s tím, že na úspěchy éry Václava Klause st. již nedokáže navázat. Jen tak si umím vysvětlit, že se ODS ideově posouvá k zanikající TOP 09. Nejvíce je to vidět na proevropských postojích ODS. Ale nejenom na nich.
Zdá se mi, že se ODS názorově přemisťuje od konzervatismu směrem k salonní levici, kterou dosud obsluhuje především právě TOP 09. Myslím tím akademický proletariát, který od vlastnictví (většinou) sociálně-vědního diplomu a schopnosti kopírovat západní názorové úlety (kupř. nadřazování menšin nad normální většinou obyvatel) odvozuje vlastní intelektuální a morální nadřazenost. Mnozí z těchto lidí si na vysoké škole (vedle některých užitečných poznatků) osvojili především schopnost pomíjet skutečné a „objevovat a řešit“ domnělé sociální problémy. Za tuto bohulibou činnost očekávají od společnosti respekt a nepřiměřeně vysokou peněžní odměnu.
Předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že Klausové nemají s demokratickou pravicí nic společného a že mají proruské názory. Co k tomu říci? Co si obecně myslíte o tom, že pomalu každý, kdo má nějaké kritické připomínky k EU, je označován za proruského?
Nechci hodnotit oprávněnost této kritiky. Jenom mi přijde nápadné, že mnohé politické strany v Evropě místo toho, aby se ptaly, co si přejí voliči, a soupeřily, která z nich vůli národa uskuteční dokonaleji, tak se snaží diskreditovat konkurenty. To je jistě mnohem jednodušší, ale nemá to nic společného s politikou.
Divím se, že si právě profesor politologie Fiala neuvědomuje, že pojmy jako „pravicový populismus“, „xenofobie“ nebo „proruské postoje“ častým opakováním ztrácejí svou definiční přesnost, a tím i údernost. Druhá chyba je to, že podceňuje voliče a myslí si, že nejsou schopni rozeznat skutečné programové odlišnosti od pouhého bezobsažného pokřikování.
A konečně. Samozřejmě chápu, že si Fiala a Klaus st. nikdy nepřipijí na bratrství. Ale Petr Fiala ví stejně jako já, že Václav Klaus st. je možná rozporuplná a nepohodlná, ale nepochybná osobnost, kterou nelze odbýt nálepkováním.
Spekuluje se o dosti reálné možnosti, že Václav Klaus mladší bude lídrem nějaké jiné pravicové strany? Co na to jako mentor Realistů říkáte?
To by bylo možné pouze v tom případě, že by to byla strana, kterou by Václav Klaus ml. založil, vedl a byl jejím jediným členem.
Psali jsme:
Na svém facebooku jste upozornil, že už v červenci 2016 jste varoval před násilnými akcemi, jako je ta, ke které došlo na Novém Zélandu. V článku mimo jiné píšete: „Budou-li vražedné útoky, které mohou postihnout kohokoliv, kdekoliv a kdykoliv, pokračovat, tak se i zcela mírumilovní muslimové v Evropě budou muset vyrovnat s jednou nepříjemnou zkušeností. Budou totiž muset počítat s tím, že s každým islamistickým atentátem bude stoupat odpor domácího obyvatelstva proti muslimům vůbec.“ Tedy jinak řečeno, násilí plodí násilí... Nasvědčuje tomu útok v tramvaji v Utrechtu, kde nizozemští vyšetřovatelé opustili verzi o zločinu z vášně a mluví o terorismu. Jak ale z tohoto děsivého kruhu ven? Co má Evropa dělat?
Přesně totéž, co měla dělat již v roce 2015. Uzavřít hranice a tvrdě trvat na tom aby se ti, kteří budou vpuštěni do Evropy přizpůsobili zvykovému a zákonnému pořádku hostitelských zemí. Mimochodem, i to jsem včas doporučoval v mém textu, který vyšel v září osudného roku 2015. Evropská politická třída se až příliš pozdě, a i dnes zatím jen v některých zemích dopracovala, k dvěma zásadním poznatkům:
1. Chceme-li zachovat šanci na udržení naší civilizace, tak si nemůžeme dovolit ten luxus, abychom nadřazovali lidská práva občanským právům.
2. Vlády nesou na prvním místě odpovědnost vůči svým vlastním občanům. A teprve když vůči nim splní všechny své povinnosti, a k těm patří především jejich bezpečnost, tak se mohou starat o spásu galaxie.
„Ve světle posledních tragických událostí informuji všechny naše členy – všichni, kteří mají zájem udělat si zbrojní průkaz, ozbrojit se kvůli ochraně zdraví a majetku, obraťte se na mě a já vám s tím pomůžu,“ vzkázal ve videonahrávce po útoku na Novém Zélandu předseda pražské muslimské obce Leonid Kushnarenko (který už byl za tato slova ze své funkce odvolán). Tvrdí, že muslimové by měli své mešity se zbraněmi střežit, aby nebyli jako ovečky, protože když teroristé vtrhnou do mešity a lidé nebudou odzbrojeni, neubrání se. Co si o jeho názorech myslíte?
Rozumím tomu, že se pan Kushnarenko chce zviditelnit. Ale kdybych byl jeho mediální poradce, tak bych ho upozornil na to, že svým projevem osloví pouze ty, kteří jej již stejně podporují. Ale zároveň proti sobě popudí většinu těch, kteří jej dosud tolerovali. Většina společnosti totiž nezapomněla na desítky islamistických atentátů po celé Evropě, a proto považuje jeho formulace za (diplomaticky řečeno) velmi nepřiměřené.
Ve svém blogu „Vládci a chytrá Gréta“ píšete: „Když většinová společnost chce alespoň občas sama rozhodovat o svém osudu, tak jí to vládnoucí odepřou kvůli nedostatečnému vzdělání. Referendum? Vyloučeno, necháte se zmanipulovat jen těmi špatnými. Přímá demokracie? Ani náhodou. Chybí vám odborné znalosti. Vládnoucí vrstva odpírá právo spolurozhodovat těm lidem, kteří se dokáží uživit vlastníma rukama a vychovávat své děti. Odmítá podíl na moci těm, kteří platí a doplácí na politiky. Nejsou prý dost vzdělaní.“ A dáváte to do kontrastu se šestnáctiletou Grétou Thunbergovou, která od 20. srpna loňského roku každý pátek místo školy demonstruje před švédským parlamentem. A nejen to. Vystoupila na klimatické konferenci v Katowicích, a dokonce i na Světovém hospodářském fóru v Davosu. Jak je možné, že ona smí poučovat světovou elitu?
To lze lehce vysvětlit, ale samo vysvětlení je hluboce deprimující diagnózou současné společnosti. Thunbergová má Aspergův syndrom, tedy formu autismu. Pacient, který touto chorobou trpí, se vyznačuje tím, že není ochoten měnit svůj názor a vede si svou bez ohledu na to, jak na to reagují ti, na které se obrací. To vám přece něco připomíná, a sice chování politických a mediálních vrstev. Najdou se i výjimky, ale autistické zapouzdření do vlastního světa a neschopnost vnímat to, co se děje mimo něj, se ve jmenovaných kruzích vyskytuje až epidemicky často. Politici tedy v Thunbergové poznávají svou vlastní krevní skupinu. To je jedna část vysvětlení.
Druhá, na to navazující, část vysvětlení se týká metod, jak na sebe v hysterickém a senzacemi žijícím mediálním světě upozornit. Je to sice jen další doklad dekadence západního světa, ale normalita v něm nemá cenu, protože nikoho nezaujme. Když chce dnes někdo získat pozornost médií a jejich pomocí pozornost jiných médií a jejich pomocí posléze i vliv, či dokonce moc, tak má lepší karty, když je postižený, anebo se tak jen tváří. Ti „nezajímaví, obyčejní“ lidé mají jenom jednu úlohu – všechno to financovat.
I nová předsedkyně CDU Annegreth Krampová-Karrenbaurerová se už setkala s přehnanou politickou korektností. Stačilo, aby při oslavách masopustu prohodila cosi o některých mužích, kteří na záchodě nevědí, zda u toho stát, nebo použít prkénko, a hned byl skandál na světě. Sama pak k tomu řekla, že jde o umělý problém; a fakt, že o se o tom v Německu vůbec mluví, svědčí o tom, že Němci nedokáží být šťastní a stal se z nich nejkřečovitější národ na světě… Jak se vám AKK jeví? Snaží se od kancléřky Merkelové odlišit, odmítla i některé v uvozovkách skvělé evropské nápady a vize francouzského prezidenta Macrona. Je jiná, nebo je to jen takové sladké mámení?
Kramp-Karrenbauerová se dostala na vrchol kariérního žebříčku CDU za vlády Angely Merkelové. Ta vedle sebe nikdy nestrpěla nikoho, kdo by jí mohl skutečně ohrozit. A tím je řečeno vše i o schopnostech Kramp-Karrenbauerové, ale i o tom, jakým způsobem dělá většina politiků kariéru.
Pokud jde o ten poprask vyvolaný jejím vtipkováním, tak bychom si měli uvědomit toto: Míra, ve které byla německá společnost jejími výroky skutečně pohoršena, byla podstatně menší než dojem, který o tom vytvářela média. Média totiž jen výjimečně informují o reálném životě společnosti. Místo toho informují především o tom, o čem informují jiná média. To sice násobí množství zpráv, ale určitě ne to, co by žurnalisté a jejich zaměstnavatelé chtěli především, totiž jejich vliv.
Z toho plyne, že politická korektnost vládne jenom na sítích, jenom v tamějším „mluveném a psaném světě“. Drtivá většina společnosti ale žije v reálném světě a odmítá intelektuální výrony žurnalistů, anebo ještě hůře, vůbec je nebere na vědomí.
Jen se podívejte na tažení exponentů „mluveného a psaného světa“ médií proti francouzským „Žlutým vestám“, italskému ministrovi vnitra Salvinimu, prezidentu Trumpovi, maďarskému premiérovi Orbánovi, polské vládě, německé AfD a nakonec i útoky na českého prezidenta a premiéra. Popularita všech jmenovaných není bubnovou palbou médií nijak negativně ovlivněna; dokonce bych řekl, že jim spíše prospívá. To musí být pro ty, kteří nám nepřetržitě vymývají mozky svou vyšinutou interpretací světa dosti frustrující zážitky. Tím spíše, že jejich schopnosti stačí na to, aby rozeznali, co to znamená. A sice, že se kyvadlo dějin obrací úplně opačným směrem, než si oni přejí.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
