V NATO se vede debata o posílení obrany proti „agresivnímu Rusku“. Mluví se o zintenzivnění cvičení, o umístění některých vojsk ve východních členských státech EU, již probíhá posílení protiraketové obrany (Rumunsko) a v prvé řadě se všeobecně naléhá na země Aliance, aby zvýšily výdaje na obranu. Je tato aktivita opodstatněná? Jsou vztahy s Ruskem stále tak problematické, že je potřeba posilovat obranu na hranicích s ním?

Pohled na Rusko by neměl být černobílý. Je to velmoc, která logicky stejně jako jiné velmoci hájí své zájmy. Není důvod na toto zapomínat stejně jako není důvod dělat z Ruska nepřítele připravujícího útok na Evropu. NATO je dostatečně silné, aby ochránilo své členy. Nevěřím tomu, že by Rusko riskovalo válečný konflikt s členskými státy NATO. Současně je třeba mít na paměti, že Ukrajina není součástí NATO a nejsme jako stát vázáni spojeneckými závazky vůči ní. Posílení rozpočtů na obranu v jednotlivých zemích je zřejmě nezbytné. Nicméně cílem tohoto posílení by měla být především lepší schopnost bránit hranice členských států před nelegální migrací a schopnost reagovat na teroristické hrozby.

V rámci debaty nad tímto tématem padla myšlenka, že bychom měli usilovat jak o stálé vojenské základny NATO, případně USA na našem území, tak o umístění prvků americké protiraketové obrany u nás, což jsme dříve odmítli v případě radaru v Brdech. Získalo by to vaši podporu?

Není důvod vracet se zpět. Většina občanů naší země se v době úvah o zřízení základny v Brdech jasně vyslovovala proti tomuto záměru. Jsme součástí NATO, a tedy základny na našem území jsou součástí alianční infrastruktury. Jsem důrazně proti snahám oživit projekt jakékoliv cizí vojenské základny u nás.

Jak se díváte na občasné návrhy na zrušení sankcí proti Rusku? Sdílíte všeobecné přesvědčení, že navzdory tomu, že Putin má obrovské hospodářské problémy, i nadále je schopen si držet podporu veřejnosti?