Cyril Svoboda v minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz odmítl, že by Ukrajina byla připravena na vstup do Evropské unie nebo do Severoatlantické aliance. Ukrajina má nyní statut kandidátské země, který jí přidělil právě Brusel. Ozývají se však hlasy, že by měla být země do Evropské unie bleskově přijata.
„To, že se zahájí proces s Ukrajinou jako kandidátskou zemí, je spíše politické gesto, které říká, že je tu i právní závazek pokračovat v úzké spolupráci. A když se podíváme na dějiny vyjednávání s Tureckem, pravda, od samého počátku nešlo o kandidátství, ale s Tureckem se jedná už od roku 1962. Je třeba říci, že závazek může vzniknout a já ho podporuji, ale půjde o proces mimořádně dlouhý a může trvat i desetiletí. Určitě se nejedná o otázku pár let. I tato válka, která probíhá, má na rozhodnutí negativní dopad a mimořádně komplikuje nejen vstup do Evropské unie. Už jen to, jak bude společnost vypadat po válce, lidé budou mít hromadu zbraní, mohou se vyřizovat účty, někdo bude chtít brát spravedlnost do svých rukou… Je třeba usmíření společnosti a konsolidace vztahů. Tím se Ukrajina vzdaluje členství v Evropské unii,“ upozornil Svoboda.
Dohoda musí být win-win
Sám přitom věří, že řešení lze najít. „Chápu Ukrajinu, že když Rusko řekne nějaké podmínky v prvním jednání, tak ukrajinská delegace neřekne: To jsme si oddechli, přistupujeme na vaše podmínky. Tak to nebude. Pro mě je pozitivní výsledek neúspěšného jednání v tom, že se nebouchlo dveřmi a že se bude dále jednat. Bude se hledat řešení,“ řekl Cyril Svoboda.
Fotogalerie: - Před KACPU
Rusko Putina soudu v Haagu nikdy nevydá
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin je vrah a válečný zločinec, a že proto by měl stanout před Mezinárodním soudním tribunálem v Haagu. „Samozřejmě, že se Putin dopustil agrese a vede zemi, která se dopustila agrese vůči suverénnímu státu. Ale pokud jde o strašení argumentací soudu v Haagu, tak to trochu kulhá, protože Rusko není signatářem Římského statutu, kde jsou podmínky, za kterých lze vydat člověka k trestnímu stíhání. A hlavně by musel být vydán svojí zemí, a to je iluze. I kdyby se stalo cokoliv, Rusko nevydá prezidenta k souzení v Haagu. Jde pouze o silný výraz předsedy soudu, ale je to naprosto nereálné. Ani procesně, ani právně se to nestane. To neznamená, že to Rychetský takto nemůže vnímat, ale nemyslím, že je dobře, když soudní instituce říká, že by se mělo stát něco, o čem vědí, že to není reálné,“ vysvětlil Svoboda.
Psali jsme:
Osobně se prý domnívá, že soudci by se podobně vyjadřovat neměli. „Ale z podstavy víme, že Ústavní soud je polo-politický orgán. Soudci jsou vybíraní prezidentem republiky, potřebují většinu Senátu, takže výběr je ovlivněn výrazně politicky. A Ústavní soud bude vždy vnímat politický rozměr, není to čistý soudní orgán,“ poznamenal Cyril Svoboda.
Rusko se soudního tribunálu v Haagu neúčastní, své zástupce nevyslalo. Má tedy řízení smysl? „Určitě má hluboký smysl, ale musí jít do dějin, abychom zjistili, za jakých okolností byli vydáni pachatelé nejzávažnějších činů. To trvalo také řadu let, třeba u bývalé Jugoslávie, a bylo to podmíněno hospodářskou pomocí nebo dalšími opatřeními politického charakteru. Přiměli státy bývalé Jugoslávie, aby velitele nebo prezidenty vydaly trestnímu soudu v Haagu. Jde o veliký proces, a v tomto ohledu jsem skeptik. To, že se koná soud a soudí, je v pořádku, ale upozorňuji, že dostat takovou osobu před soud není jednoduchá úloha,“ shrnul Cyril Svoboda.
Fotogalerie: - Senát a konflikt na Ukrajině
Evropský zatykač na Putina? Nereálné, upozornil Svoboda
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
„Vyloučit Rusko nebo Bělorusko z ústavní spolupráce, proč ne? Symbolické vyloučení je správné. Ale pokud jde o evropský soudní zatykač nejen v oblasti právního a trestního práva vůči osobě, proti které je vedeno trestní stíhání, tak se mi to zdá šíleně přitažené za vlasy. Tady se nevede trestní stíhání proti Putinovi, takže nemá smysl se bavit o evropském zatykači,“ upozornil Svoboda.
Předseda Ústavního soudu Rychetský rovněž podpořil vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, což už týdny žádá ukrajinský prezident. Státy Severoatlantické aliance to však odmítají, protože by mohlo dojít k otevřené válce mezi NATO a Ruskem.
„Státy Severoatlantické aliance to řekly naprosto jasně, že touto cestou nepůjdou. Existuje riziko sestřelení letadla Aliance, což by mohlo být interpretováno jako důvod pro naplnění článku 5 smlouvy o kolektivní obraně, a tudíž i riziko světové války. Ve Spojených státech to vidí jinak, prosím, ale tohle skutečně nepřísluší soudu. Rychetský má právo na svůj politický názor a může ho také říci. Jenže bohužel to, co říká, je vnímáno jako slova předsedy Ústavního soudu, ale tomu nenáleží otázka zodpovězení bezletové zóny nebo zahájení útoku. To je úkol pro prezidenta a pro vládu,“ dodal Cyril Svoboda.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
