Na Ostravsku byla po 250 letech ukončena těžba černého uhlí. Jde o racionální rozhodnutí?
Několik let se k tomu směřovalo a před časem jsem narazil na zajímavou zprávu OKD z doby, kdy bylo v rukou Zdeňka Bakaly. Stálo tam, že OKD nemá dostatek peněz na průzkum. Přitom ta společnost vykazovala vysoké zisky, které umožnily obrovský odliv kapitálu z OKD v řádu miliard korun. Tato firma neměla peníze na průzkum? Tehdy jsem si tu zprávu zdůvodnil tak, že se zkrátka s těžbou do budoucna nepočítá.
Má to několik rovin a ta zásadní je ekonomická. Poptávka po černém uhlí v Evropě stagnuje. Je také otázkou, za kolik jste schopen uhlí těžit a zda jste schopen ho uplatnit na trhu. Neplatí to jen pro černé, ale i pro hnědé uhlí. Souvisí to dále s investicemi do těžby, které ji zlevňují atd. Nejsem specialista na uhelné sloje, ale domnívám se, že uhlí vytěžené v České republice by bylo konkurenceschopné, protože není náročnější těžit v ostravsko-karvinském revíru, když podobná sloj je asi 50 kilometrů na sever v Polsku, kde se suverénně těží. Pochybuji, že by se náklady na těžbu na Ostravsku a kousek dál v Polsku měly zásadně lišit.
Druhá rovina mi přijde daleko zásadnější, což se ale bavíme spíš o hnědouhelných revírech. Jde o bezpečnostní záležitost. Průměr zemí EU je závislý na dovozu energie z cca 60 procent, ČR doposud byla závislá na dovozu energií z 39 procent, což je enormně dobré číslo. Státní energetická koncepce roku 2022 stanoví cíl udržet dovozní závislost do roku 2030 pod 65 % a do roku 2040 pod 70 %, což vnímám jako hodně liberální čísla, která jsou nesmyslná. V momentě, kdy jsme závislí na dovozu energie, nejsme suverénním státem. A naopak, jsme-li energeticky soběstační, můžeme hovořit o tom, že jsme suverénní stát, který je schopen rozvíjet ekonomiku. V případě, že tomu tak není, vždycky závisíme na tom, za kolik jsme schopni energii dovézt. Netřeba připomínat, že energie je naprostým základem.
Ukončení těžby je důsledkem politického rozhodnutí, nikoli ekonomického. Je možné to takto vyložit?
Anketa
Kdo je vinen současnou situací?
96%
2%
0%
hlasovalo: 56397 lidí
Nikdy nesmí dojít k zatopení těch uhelných dolů. Toto je klíčová věc, protože by to bylo jednou pro vždy. Pokud někdo rozhodne o zatopení těch dolů, je to sabotáž, jednoznačná sabotáž vůči zájmům státu. Platí to pro černouhelné i hnědouhelné doly.
Evropa zvládla odklon od ruského plynu aspoň podle generálních čísel. V ČR jsme se ze zhruba devadesátiprocentní závislosti dostali na čtyři procenta, ale stali jsme se závislí na něčem úplně jiném. Teď nejsme závislí na východní, ale jsme závislí na západní cestě. Opět tam vidíme ideologii. Části populace nevyhovuje americký prezident Trump a jeho politika. Takže podle jejich vidění možná nakupujeme nedemokratický plyn z Ameriky. Trvám na tom, že politika je odvozená od ideologie a ideologie je odvozená od peněz.
Psali jsme:
ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava) rozhodla o zastavení provozu uhelných elektráren s výjimkou dvou bloků ve Chvaleticích. Mediální prezentace řady komentátorů nebo i aktivistů je taková, že rozhodnutí ČEPS potvrzuje, že se Česko bez uhlí obejde a opak byl jen jakousi pohádkou lobbistů o potřebnosti uhlí. Jak tohle vidíte?
Četl jsem zprávy různých neziskových organizací a nejrůznějších lobbistů tzv. moderní energetiky. Rád bych věděl, co je to podle nich moderní energetika, když potom v zásuvce nebude proud. Tím se dostávám k fyzice. ČEPS říká, že není potřeba uhelné elektrárny společnosti Sev.en provozovat (Počerady, částečně Chvaletice a Kladno). Jako energetik bych se styděl, kdyby tu zprávu ČEPS měl prezentovat. Elektrárny slouží také ke stabilizaci sítě. Bavíme-li se o elektrárně Chvaletice, ta napěťově stabilizuje síť v oblasti středních a východních Čech, elektrárna Počerady zase v severních Čechách. Elektrický výkon se dělí na činný výkon a jalový výkon.
Fyzika prostě říká, že nebudeme-li mít dostatek jalového výkonu, budeme mít sice dostatek proudu na rozsvícení žárovky, což ale nepůjde, protože nebudeme mít napětí. Jalový výkon totiž slouží ke stabilizaci napětí, které nejsme schopni převést na delší distanci kvůli indukčnosti. Ve zprávě ČEPS vidím záměr. Pokud říkají, že není potřeba, aby ty uhelné elektrárny byly zapojeny v síti, vytvářejí určitou investiční potřebu. Co to znamená? Pakliže z výše popsaných důvodů nebude po vypnutí uhelných elektráren stabilní síť, vytváří tím ČEPS poptávku po plynových elektrárnách. Pro dodavatele plynových elektráren to bude skvělé, budou mít byznys. Odkud ale dovezeme levný plyn, který potřebujeme k zajištění konkurenceschopnosti průmyslu?
Zdroje energie vytvořené v uhelných elektrárnách pomocí obnovitelných zdrojů nemají regulační schopnost. Je potřeba točivý výkon, který mají generátory vytvářející jalový výkon. Ty generátory mají obrovskou schopnost regulovat síť v případě podpětí, nebo naopak přepětí. Obnovitelné zdroje nemají časovou prodlevu a nelze je k tomu účelu využít. Proto bude místo uhelných elektráren třeba vytvořit plynové. Tím se dostáváme k nákladové stránce věci. Momentálně za tuto flexibilitu platí ČEPS kolem dvanácti miliard korun ročně, což je přibližně 0,3 až 0,5 milionu korun/ MVAr/rok. Nevyžaduje to žádné investiční náklady, protože jde o službu za pomoci elektráren, které existují a jsou odepsané. Nahradí- li ČEPS tuto službu bateriovými úložišti, roční náklady budou mezi osmi až dvanácti miliony korun za jeden MVAr a bude to třeba na patnáct let, protože baterie mají svou životnost. Takže to bude až šestnáctkrát dražší.
Psali jsme:
Sabotáž vůči současné vládě?
Nevím. Všechny tyto peníze bude vynakládat ČEPS, který je vynakládá z regulované složky elektrické energie. Takže obrovským způsobem narostou náklady. Stane se to, že místo zhruba dvanácti miliard korun, které ČEPS platí za tyto podpůrné služby, se dostaneme až na trojnásobek. Bude to ovšem znamenat, že se dramaticky zdraží regulovaná složka, a to zase znamená, že to je proti programovému prohlášení této vlády. To je přece naprosto zřetelné. Vláda přece říká, že sníží náklady na elektrickou energii pro občany a firmy, aby se zvýšila konkurenceschopnost České republiky. Pokud dojde k budování těchto podpůrných služeb tímto způsobem, je to na dalších dvacet let a nikdo s tím už nic neudělá. Vzpomeňme si na fotovoltaické elektrárny.
Jinými slovy nás čeká další zdražení energií jen kvůli ideologickému rozhodnutí, že se zbavíme uhlí, přestože ho máme dostatek?
Anketa
Jste rádi, že je Babiš premiérem?
hlasovalo: 36130 lidí
Vždyť i předpoklady materiálu, který ČEPS vydal, jsou zoufalé. Říká se tam, že 8 000 megawatttů z uhelných elektráren jsme schopni nahradit. Uvědomme si, že ty uhelné elektrárny mají nějaké odstávky a opravy a využitelný výkon je významně nižší. Znamená to, že elektrická energie bude nejenom drahá, ale bude chybět. Tak to prostě je.
Říkáte, že to jde proti programovému prohlášení vlády. Pokud tomu tak tedy je, pak má přece vláda ve své moci tuhle politiku změnit. Nebo nemá?
Politické procesy mají nějaké zákonitosti, ale v případě, že by toto vláda změnit chtěla, není s tím vůbec žádný problém. Není to žádná direktiva z Evropské unie. Je to naprosto autentické rozhodnutí na úrovni České republiky. Takže ano, je v moci vlády to změnit.
Není-li přenosová soustava správně dimenzovaná a nastavená, tak v případě různých mimořádných událostí, jako byl malý blackout 4. července 2025, dochází k zásadnímu poškození ekonomiky České republiky a má to přímý vliv na bezpečnost našeho státu.
Jde tedy o přímou souvislost s tím, co jsme řešili před časem, že v případě předpokládaného budoucího nedostatku elektrické energie se dočkáme řízených blackoutů?
Nepochybně ano. Řízené blackouty, vyhlášení regulačních stupňů apod. vždy způsobují ekonomické ztráty. Dovedeno ad absurdum, sami si tu můžeme vytvořit takovou situaci, jaká se děje v Kyjevě, kdy jsou domy v jednotlivých částech města bez elektrické energie. Tam je to kvůli válce, my si to vytvoříme sami.
Jaké kroky vláda má nebo může udělat, aby tomu zabránila?
Akcionářská práva společnosti ČEPS vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Víme, že jsou tu tzv. akcelerační zóny, kdy se propaguje elektrická energie z obnovitelných zdrojů, z větrných elektráren. Jenže větrné elektrárny rozkolísávají síť ještě víc než fotovoltaické elektrárny. Jestli bude svítit, to se dá předvídat, ale mnohem hůř lze předvídat, jestli bude foukat. Všechny tyto zdroje musíte vyzálohovat, což vyvolává dodatečné náklady na přenosovou soustavu. Zde jsou jasné pravomoci vlády.
Co se týče akceleračních zón, to snad ani nechci moc rozebírat, protože stavby větrných elektráren ničí lidem jejich majetky. Mají potom domy svou hodnotu, když v jejich okolí vzniknou vysoké, nevzhledné a hlučné větrné elektrárny? V Itálii jsou větrné elektrárny zakázány, protože jsou esteticky nesmyslné. Přitom v Itálii fouká víc než zde, a stejně nedělají větrné parky. Jde o čistě ideologickou záležitost honěnou velkými penězi, nic jiného v tom není. Vláda tomu může zabránit nebo to alespoň optimalizovat. Není ale možné, aby lidé v akceleračních zónách se k těm projektům nemohli vyjadřovat.
Měla by tedy vláda udělat personální výměny? Třeba ve vedení ČEPS a nejen tam?
To bych nechtěl úplně komentovat.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Měla by si ČR zachovat možnost návratu k těžbě uhlí?
