Jak jste vnímal reakci exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka na zabití tří českých vojáků v Afghánistánu? Současný předseda sněmovního zahraničního výboru Zaorálek krátce po této tragédii prohlásil, že bychom měli z Afghánistánu odejít. Dokonce přirovnal působení aliančních sil v Afghánistánu k okupaci.
Myslím si, že zejména v tom kontextu, ve kterém Lubomír Zaorálek vystoupil a kdy vystoupil, propásl tu nejlepší příležitost mlčet. V předvečer 28. října, kdy za to, aby stát těch sto let vydržel, vojáci třikrát nasazovali své životy. V roce 1918, za druhé světové války a teď na zahraničních misích, abychom měli kvalitní bezpečnostní garance. A v momentě, kdy se ještě ani rakve s ostatky vojáků nevrátí domů, Zaorálek vystoupí s takovým sdělením, a to je podle mého názoru nehorázné. Je to typický Luboš Zaorálek. Není to poprvé, není to naposledy, co takhle vystoupil. Jen by si lidé měli uvědomit, že kdyby tady skutečně měli vliv politici jako Luboš Zaorálek, tak celá bezpečnost České republiky bude stát na vodě. Naštěstí je to dnes marginální figura.
Představitelé české armády se běžně vůči výrokům politiků nevymezují, ale v této souvislosti došlo k bezprecedentnímu kroku, kdy brigádní generál Karel Řehka na sociální síti poměrně ostře a emotivně kritizoval vyjádření Lubomíra Zaorálka. Prohlásil, že mluvčí Tálibánu by to neřekl lépe než Zaorálek. „Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana ČR,“ napsal na svém privátním profilu na Facebooku brigádní generál. Dokonce slova Zaorálka označil za sabotáž, za podkopávání naší obranyschopnosti a bezpečnosti. Rozumíte mu, že zafungovala emoce, nebo by ani v takovém případě neměli vojáci kritizovat výroky politiků?
Samozřejmě že zafungovala emoce. Já si myslím, že to bylo emoční vyjádření na emoční vystoupení Luboše Zaorálka. Mně se nikdy nic takového ze strany armády nestalo a ani nemůže stát. Samozřejmě je to výjimka, není možné, aby čeští generálové každý týden komentovali politická vyjádření a oni to sami dobře vědí. Generála Řehku velmi dobře znám, je to jeden z našich nejlepších velitelů, který mnohokrát prokázal svou profesionalitu a rozvahu, nemám sebemenší důvod pochybovat o jeho schopnostech. Ano, taková poraženecká slova ve chvíli, ještě než se vrátí rakve domů, navíc v předvečer státního svátku, zvedlo ve vojácích emoce. Bylo to populistické vyjádření sociální demokracie, která pomalu mizí ze scény, já se z toho neraduji, Zaorálek zavětřil a populisticky pustil do éteru takové stanovisko. Já si myslím, že bychom si takhle neměli zahrávat s důvěrou, to se prostě nedělá, český voják ani český politik z boje takovým způsobem neutíká. Koneckonců to vyjádření generála Řehky je v podstatě pravdivé. Teď odhlédněme od toho, že ho udělal voják, což je skutečně nestandardní, ale je pravdivé. Kritizoval, protože Zaorálek reagoval přesně tak, jak si nepřítel přeje. Proto proti nám nepřítel zaútočil, aby nás zastrašil, aby nás vyděsil, abychom stáhli kalhoty a běželi domů. Tak mu to máme tímhle potvrdit? Kdyby se takhle chovali Američané za první nebo druhé světové války, tak tady dodneška vládne Hitler.
Komunistický poslanec Leo Luzar vyzval ministra obrany Lubomíra Metnara, aby generála Řehku kázeňsky potrestal za to, že si dovolil kritizovat výrok politika. Jak byste se zachoval, kdybyste byl ještě ministrem obrany? Potrestal byste generála, který se zastal vojáků, ale i politiků, kteří pro naši účast v afghánské misi hlasovali? Včetně sociálních demokratů a konkrétně Lubomíra Zaorálka?
Tak si s tím generálem sednu, promluvím si s ním v klidu a bez kamer, ale rozhodně nebudu dávat za pravdu komunistickému poslanci, který má v programu jen torpédovat naše členství v NATO, abychom se znovu stali jen loutkou a hříčkou v zájmu jiných. To si rozhodně nepřeji, pro mne by byl partnerem v této diskusi spíš generál Řehka než komunista.
Pana generála se zastali představitelé armády, například jedna z nejuznávanějších armádních autorit, generál Petr Pavel, který uvedl, že sám Zaorálek mohl z pozice ministra zahraničí minimálně dvakrát ročně na radě NATO svůj názor vyjádřit, ale že ho ani jednou neslyšel. Ale odchod českých vojáků z mise v Afghánistánu odmítli i čeští politici, premiér Andrej Babiš, ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček a v projevu při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě i prezident Miloš Zeman. Jste rád, že tyhle hlasy zaznívají a že splníme své závazky?
V našem zájmu je, aby naše bezpečnostní garance v rámci NATO zůstaly, jaké jsou. My neokouzlíme počty našich tanků, počty našich vojáků nebo výší našeho hrubého domácího produktu. Jsme prostě středně velká země, nejsme velmoc, nepochybně my potřebujeme NATO a Spojené státy v Evropě víc než oni nás. My nedáváme dvě procenta na naši obranu a pánové Zaorálek a další nikdy neudělali nic pro to, abychom naše závazky, pokud jde o výdaje na armádu, plnili. A těch několik stovek našich vojáků, kteří slouží při plnění těchto spojeneckých závazků venku, jsou naší hlavní devizou, tak si jich važme. Buďme rádi, že nasazují své životy, tak abychom neměli tuhle válku na našich hranicích nebo v ulicích Prahy. Dělají skvělou, fantastickou práci, buďme za to rádi a zbytečně jejich práci nehaňme a neházejme do jejich působení vidle. Samozřejmě to, jak dlouho budeme v Afghánistánu, je na debatu uvnitř NATO, mezi našimi spojenci, ale rozhodně to není o tom, aby Česká republika začala balit kufry. Jen by ukázala, že je slabá, zranitelná, že na ni není spolehnutí. A to si v žádném případě nepřeji.
Nezpůsobují takové výroky, jako byl výrok exministra zahraničí Zaorálka, ale i dalších politiků, komunistů, SPD apod., kteří vytvářejí takovou atmosféru ve společnosti, že dochází k incidentům, jaký se stal v jednom klubu v Sezimově Ústí? Tam se kolegové padlých vojáků poprali s návštěvníkem klubu, který nevybíravě hovořil o zesnulé trojici vojáků, když je označil za žoldáky. Bohužel jeden z nich napadl i vojenského policistu, takže mu hrozí šest až dvanáct let vězení.
Myslím, že to je politováníhodný incident, který se neměl stát. Ale logicky jakékoli přenášení emocí způsobem, jak to činil Lubomír Zaorálek, nepochybně přispívá k růstu emocí ve společnosti. A emoce nejsou nikdy dobrý rádce. Musíme postupovat racionálně s vědomím toho, čeho chceme dosáhnout. Postavení válečného veterána, když se vrátí z mise domů, není jednoduchá věc. To zná každá země, která kdy měla vojáky v zahraničí včetně naší. Je to minimálně podnět k tomu, aby se v naší společnosti s veterány, kteří se vracejí z těchto konfliktů, začalo trochu víc pracovat. Není to jednoduchá záležitost, ale myslím, že by se tomu armáda měla víc věnovat, protože počet těchto lidí logicky dál poroste. Oni nezůstanou v ozbrojených silách věčně, budou mít za sebou tři těžké mise, působení v nesmírně složitých oblastech, kde riskovali svůj život. Měli na hrudi českou vlajku, dělali to za nás, peníze podle mého hlubokého přesvědčení nebyla nikdy klíčová motivace, proč by to dělali. Život se nedá vyvážit penězi a mluvit o nějakých žoldácích, když je tam vyslala vláda, když je tam vyslal stát kvůli své vlastní bezpečnosti, není namístě. Oni pak logicky nesou jako těžkou křivdu, když jim padne kamarád. Asi nikdy neutneme tyhle debaty, máme svobodnou společnost, každý si může říkat, co chce, ale je to určitě podnět k tomu, jak víc pracovat v naší zemi s válečnými veterány, protože jich máme víc, než jsme měli v minulosti, a v budoucnosti jich budeme mít ještě víc.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
