V souvislosti s výroční zprávou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se rozhořel nezvykle ostrý spor mezi Českou televizí a Radou. Generální ředitel ČT Petr Dvořák si dokonce dopisem stěžoval na výroční zprávu předsedovi volebního výboru Václavu Menclovi a napsal i vám. Co mu ve výroční zprávě vadilo?
Pan generální ředitel vznášel výhrady zejména proti tomu, jakým způsobem rada ve své výroční zprávě informovala o svých závěrech, které vyplynuly z analýzy vysílání České televize před a v průběhu krajských a senátních voleb na podzim loňského roku, a také proti kapitole, která informovala o naplňování povinností České televize sestavovat programovou skladbu tak, aby poskytovala vyváženou nabídku pro všechny obyvatele se zřetelem na jejich věk, pohlaví, barvu pleti, víru, náboženství, politické smýšlení, národnostní, etnický a sociální původ.
Tvrdil například, že rada zamlčela, kdo je autorem volební analýzy, nebo že průzkumy, na jejichž základě zvala ČT hosty do předvolebních diskusních pořadů, byly nepoměrně blíže volebnímu výsledku než průzkumy prováděné pro Český rozhlas. Žádná z těchto výhrad však nebyla namístě. Analýza předvolebního vysílání i se jménem jejího zpracovatele byla na webu rady zveřejněna ještě ten den, kdy se s jejím obsahem rada seznámila. A informace o tom, že průzkumy Českého rozhlasu byly ještě méně přesné než průzkumy pro ČT, samozřejmě neměly své místo v analýze vysílání České televize, ale byly vyhodnoceny v samostatné analýze vysílání Českého rozhlasu.
Byla případná nevyváženost vysílání České televize v souvislosti s krajskými a senátními volbami na podzim minulého roku něčím výjimečným, nebo to s sebou nesou každé volby?
Předně musím zdůraznit, že rada nekonstatovala, že by předvolební vysílání České televize bylo nevyvážené. Pokud by rada k takovému závěru dospěla, zahájila by ihned správní řízení pro možné porušení zákona. Rada pouze na základě analytických výstupů odhalila nejasnosti a nabyla pochybností, zda při přípravě předvolebního vysílání nedošlo ze strany ČT k pochybení. Proto přistoupila k tomu, že požádala Českou televizi o podání vysvětlení ke všem záležitostem, které v rámci volebního vysílání byly vyhodnoceny jako problematické.
Zároveň rada rozhodla nechat zpracovat sociologicko-politologický rozbor, který by posoudil sociologické metody, které ČT použila, jejich standardnost pro daný účel a míru přesnosti. A rovněž možné důsledky zvolené metody z politologického pohledu, tedy zda mohlo dojít k ovlivnění předvolebního vývoje. To, že si rada zadala zpracování tohoto posudku, ostře kritizoval pan generální ředitel ve svém dopise volebnímu výboru, což považuji za nepochopitelné, protože tento posudek poskytne ČT cennou zpětnou vazbu a pokud si je ČT svými postupy jista, jak deklaruje, pak se samozřejmě jeho výsledků nemusí obávat.
Psali jsme:
Často se objevují spory o to, jak nejobjektivněji obsazovat složení hostů v předvolebních debatách. Mnohé strany se cítí poškozeny předvolebními průzkumy, které se nejednou významně odlišují od reality a jejich zástupcům znemožňují účast v debatách. Dá se s tím něco dělat?
Rada v předvolebním období zaznamenala stížnosti zejména menších politických stran, které se cítily být poškozeny. I následné závěry analýzy předvolebního televizního a rozhlasového vysílání ukázaly, že se skutečně v některých případech výsledky předvolebních výzkumů značně odchýlily od výsledků voleb. My jsme si pochopitelně vědomi, že neexistuje sociologická metoda, která by zaručovala absolutní přesnost. Vždy jde o odhad. Podstatné ovšem je zvolit takové metody, nebo ještě lépe kombinaci metod, které minimalizují chybovost.
Již jsem se zmínila, že rada si nechala zpracovat sociologicko-politologický rozbor. Od jeho závěrů si mimo jiné slibujeme, že naformuluje možné cesty, jak pochybením předcházet. Je jisté, že v situaci, ke které dochází opakovaně v posledních několika volbách, kdy se průzkumy značně rozcházejí s výsledky voleb, je načase mluvit o změně. Vzhledem k tomu, že se stále větší počet voličů rozhoduje na poslední chvíli, je také jisté, že měsíc před volbami jsou průzkumy více než orientační.
Někteří pozorovatelé dávají hlasitě najevo nespokojenost s údajně tendenčním vedením debat v podání moderátora Václava Moravce. Stěžují si na to diváci i u vás a co nejvíce mu vyčítají?
Pořady Václava Moravce jsou poměrně častým terčem diváckých stížností. Diváci poukazují na stranění některým hostům, či nezvládnutí debaty. Úřad rady zpracovává analýzy všech vydání pořadu, k nimž rada obdržela stížnost. S těmito analýzami se následně na svém zasedání seznamuje rada. Před mým příchodem do rady, podle informací úřadu, již bylo vedeno několik správních řízení pro možné porušení zákona odvysíláním pořadu Otázky Václava Moravce, ale dosud se nikdy podezření na porušení zákona neprokázalo, tudíž nebylo vydáno ani upozornění na porušení zákona, ani nebyla uložena finanční sankce v souvislosti s tímto pořadem.
Nutno podotknout, že řada stížností fakticky nevytýká pochybení provozovatele, či Václava Moravce, jako spíše reaguje na vyjádření pozvaných hostů. Někteří diváci špatně snášejí názory, které jsou v rozporu s jejich politickým přesvědčením a vinu pak dávají Václavu Moravcovi a České televizi.
Když už jsme začali o stížnostech, kteří moderátoři Událostí a komentářů, případně Událostí České televize vycházejí z dopisů diváků dobře a kteří naopak hůře?
Stížnosti na konkrétní moderátory zpravodajství jsou zastoupeny v poměrně malé míře. Když už chodí stížnosti, pak spíše na vedení diskusí v pořadu Hyde park. Většina stížností, které obdržíme, se vztahuje k pořadům jako takovým. Diváci často kritizují pojetí zpravodajství České televize. Domnívají se, že ČT věnuje svou pozornost jen určitým tématům a okruhům událostí. K častým podnětům ale patří i stížnosti Moravanů a Slezanů, kteří upozorňují, že zpravodajství České televize směšuje Českou republiku s Čechami.
Jsou z hlediska diváckých ohlasů konfliktnější Otázky Václava Moravce v České televizi nebo pořad Partie v FTV Prima?
Mnohem častěji přicházejí stížnosti na pořad Otázky Václava Moravce. To ovšem patrně ani tak nesouvisí s kvalitami moderátorů jako se sledovaností těchto pořadů. Vliv určitě rovněž má, že diváci kladou na diskusní pořad veřejnoprávního provozovatele mnohem vyšší nároky.
A jak reagují diváci na hlavní zpravodajské pořady tří největších tuzemských televizí, tedy na Televizní noviny, Zprávy a Události?
Stížnosti přicházejí na všechny tři zpravodajské relace, ovšem nejvíce zastoupeny jsou stížnosti na pořad Televizní noviny. V posledním období diváci velmi negativně reagují na trend zpravodajského těžení z tragických událostí, zejména pak na reportáže z pohřbů obětí násilných činů a tragických nehod. Záběry na dětské rakve a trpící pozůstalé považuje řada diváků za neetické. Z hlediska zákona však takové počínání nelze postihnout.
Kolik stížností musí RRTV řešit a proti které televizi jsou nejvíce směřovány?
Rada se zabývá přibližně tisícovkou diváckých a posluchačských stížností ročně. Ke každé stížnosti je vypracována samostatná analýza, se kterou se rada seznamuje na svém zasedání a rozhoduje o dalším postupu. Evidenci stížností podle provozovatelů si ale nevedeme. Řada stížností se vztahuje k reklamám na různých televizních programech, a to jak k obsahu, tak zejména k jejich množství.
Co divákům nejvíce vadí, na co si především v dopisech RRTV stěžují?
Kdybychom stížnosti rozdělili tematicky, pak by největší balík stížností souvisel s vysíláním obchodních sdělení, zejména reklam, ale i sponzorských vzkazů. Prim by hrály stížnosti na přílišnou hlasitost reklam, i když nutno podotknout, že od doby, kdy byl přijat zákon, jímž se hlasitost reklam upravuje, se počet stížností na tento fenomén výrazně snížil, a to i přesto, že zákon dosud není účinný. To lze přičítat faktu, že provozovatelé se na účinnost novely zákona připravují a již nyní hlasitost jednotlivých prvků vysílání sjednocují.
Velké množství stížností se vztahuje k vysílání sponzorských vzkazů na programech České televize, a to zejména od diváků, kteří si od zákazu reklamy na programech ČT slibovali, že již nebudou vystaveni žádné komerční komunikaci. Těmto divákům musíme vysvětlovat, že sponzorský vzkaz nelze zaměňovat s reklamou, i když podobnost mezi těmito obchodními sděleními je někdy více než zřejmá. Vedle obchodních sdělení stížnosti nejčastěji souvisejí s domnělou či reálnou neobjektivitou a nevyvážeností vysílání. Tento typ stížností dominuje ve vztahu k programům České televize. Naproti tomu stížnosti na Novu a Primu family jsou nejčastěji motivovány vysíláním pořadů nevhodných pro děti, především kriminálních seriálů.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
