Senátor Václavec: Osobně jsem naočkoval barda Nohavicu, chtěl vystupovat bez rizika. Tvrdé sankce proti neočkovaným ale neschvaluji

23.06.2021 20:50 | Rozhovor

Měla by v Česku existovat povinnost očkování proti covidu-19 u lidí pracujících ve zdravotnictví a v sociálních službách? Tato polemika se rozproudila v minulých dnech na sociálních sítích, když na Jablonecku měla ošetřovatelka údajně nakazit jednoho z klientů v zařízení pro seniory. Jaký názor na tuto problematiku zastává člověk z branže, jenž si nejtěžší období kovidové pandemie sám prožil „v první linii“, jsme se zeptali senátora Ladislava Václavce (ANO), který je zároveň ředitelem okresní krnovské nemocnice v Moravskoslezském kraji.

Senátor Václavec: Osobně jsem naočkoval barda Nohavicu, chtěl vystupovat bez rizika. Tvrdé sankce proti neočkovaným ale neschvaluji
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Senátor Ladislav Václavec, ředitel krnovské okresní nemocnice

Veřejnou diskusi vyvolal nedávný případ ve Velkých Hamrech na Jablonecku, kde zřejmě neočkovaná ošetřovatelka nakazila covidem-19 jednoho ze seniorů, který potom zemřel, i když měl už za sebou kompletní vakcinaci. V médiích i na sociálních sítích lidé pak polemizovali, zda by to neměla být stanovená povinnost u zdravotníků, lékařů a také u sociálních pracovníků, jak to funguje v některých jiných zemích. Jaký názor na to zastáváte vy sám, co by ředitel velké nemocnice?

O případu, který zmiňujete, jsem četl. Sám v otázce máte slůvko zřejmě. Stejně tak spojení „zřejmě nakazila“ použila v článcích většina médií. Jde tedy o spekulaci, která se bude jen velmi těžko prokazovat. O polemikách na sociálních sítích by se daly napsat stohy knih. Laická veřejnost diskutuje o tom, co by měli dělat ostatní a sami se tomu často brání. Nedělal bych rozdíl mezi zdravotníkem, učitelem, pečovatelkou v sociálních službách či prodavačkou a jinými profesemi, kde člověk za den potká zástupy lidí.

Také jsem slyšel, že je v jiných zemích očkování v kritické infrastruktuře povinné. Nedávno jsem byl na návštěvě nemocnice v Polsku, kde mají proočkovaných 97 procent zaměstnanců. Ředitel toho dosáhl tak, že nenaočkovaným odebral osobní příplatky, jelikož nechrání kolegy a své pacienty. Osobně jsem proti takovýmto opatřením.

Mám za to, že by k souhlasu s očkováním měli dospět lidé sami a dobrovolně. Samozřejmě že proočkovanost u zdravotníků by měla být s ohledem na jejich vzdělání a profesi vyšší než u zbytku společnosti. Osobně jsem naočkovaný již dlouho. Covid jsem prodělal až po očkování a neměl jsem téměř žádné příznaky. Osobně očkování všem doporučuji.

Za dobu kovidové pandemie jsem se setkával s řadou zdravotníků, lékařů, epidemiologů a také i s dalšími specialisty téměř z celé republiky. Někdy mne ale šokoval názor některých zdravotníků, a to i z velmi vytěžovaných, kovidových oddělení. Ti totiž odmítali očkování z důvodu, že se vakcíny musely vyvíjet velmi rychle a jsou prý tak hodně málo ověřené. Konec konců ze začátku pandemie některé lékařské celebrity odmítaly účinná protikovidová opatření. Dá se to u těchto lidí tolerovat? Často se odvolávají na Listinu základních práv a svobod v naší ústavě? Tedy že je vlastně nemůže nikdo k očkování nutit... Co vy na to?

Demokracie je úžasná v době míru a klidu. V době války, či za krize je velice citlivá. Každý si totiž může říkat, co chce a demokraticky se k moci může dostat třeba i Hitler. Tím nechci říci, že by měla být jakkoliv potlačována svoboda slova, ale v množství informací často zaniká to podstatné a pomocí vámi zmiňovaných sociálních sítí se mohou šířit nesmysly. A i vzdělaní lidé, nejen zdravotníci, mohou těmto nesmyslům podlehnout, případně občas řeknou něco, co je pak vytrženo z kontextu.

Osobně si myslím, že je to o citlivém, inteligentním a nenátlakovém vysvětlování hlavních výhod vakcín. Je chybou, když se lidé nechávají očkovat pouze proto,  aby mohli svobodně cestovat. Smyslem očkování má být ochrana zdraví. Pokud se nějaká celebrita, zdravotní sestra či lékař nenechají očkovat, tak je to jejich rozhodnutí. V naší nemocnici se snažíme edukovat zaměstnance i veřejnost citlivě. Osobně jsem naočkoval třeba písničkáře Jarka Nohavicu, ale nedělali jsme k tomu žádnou pompézní kampaň. Jarek chtěl opět vystupovat, chránit sebe, své blízké a své posluchače. A to mi přišlo normální a správné.

A má vůbec ředitel či primář některého z velkých zdravotnických zařízení páky na to, aby vakcinaci svým zaměstnancům nařídil? Vždyť lékařů i zdravotnického personálu je v našich nemocnicích velký nedostatek. A propustit některého zkušeného pracovníka by byl jistě problém. Musel jste vy sám někdy řešit podobné potíže?

Nežijeme v diktatuře, takže žádná podobná nařízení vydat nemohu. Jen opakovaně apeluji na kolegy, aby se očkovat nechali. Naočkováno dnes máme dvě třetiny zaměstnanců. Řada nenaočkovaných má protilátky po prodělané nemoci, takže jsme na tom relativně dobře. S nedostatkem zdravotnického personálu máte pravdu.

Je to mnohaletý problém a logicky uvažující člověk nepropustí zkušeného kolegu, který je platný v týmu, jen proto, že není naočkovaný. Kdyby vešla v platnost celostátní povinnost očkovat se v kritické infrastruktuře a všichni toto dodržovali, pak by asi podobný nátlak dělat šel. Ale jak říkám, osobně budu radši, když k rozhodnutí naočkovat se dospějí kolegové a stejně tak i ostatní lidé sami vlastním rozumem.

Neselhalo podle vašeho názoru Ministerstvo zdravotnictví v osvětě mezi zdravotníky a lékaři, aby ti neměli obavy z očkování?

Neustále se vše hází na ministerstvo či na vládu, nejlépe pak na premiéra Babiše. Je důležité říci, že i na ministerstvu jsou ve zcela nové situaci a všichni se učí za pochodu. Klást otázky je prací novinářů. Ale ne vždy se najde snadná odpověď. Prací novinářů by nemělo být z kohokoliv udělat na první dobrou „pitomce“. Pak se každý bojí přijmout jakékoliv rozhodnutí, aby neskončil na pranýři. Myslím si, že zdravotníci vědí, o čem očkování je.

Daleko více a chytřeji by se měla edukovat veřejnost, a to by nemělo být zájmem pouze ministerstva, ale zájmem všech včetně médií. Všichni dobře víme, jak se propadá prodej mediální reklamy v době, kdy jsou firmy v krizi. Jsme v tom prostě všichni společně a každý může chytře přispět k lepší a nenásilné propagaci očkování.

Nemocnice včetně té vaší si s hromadným očkováním veřejnosti bravurně poradily. Jak to vidíte dál do nejbližší budoucnosti? Budete stále těmi stěžejními zařízeními pro plošné vakcinace nebo se tyto činnosti přenesou k praktickým lékařům?

Na začátku očkování se celá Evropa potýkala s nedostatkem vakcín. Osobně jsem byl proto, aby s očkováním začali právě praktici a postupně se k nim přidala velkokapacitní očkovací centra. Nakonec k nám dorazilo nejvíce vakcíny Pfizer/BioNTech, která musí být hluboce zamrazená a bylo jasné, že bude potíž s její distribucí. Takže nebylo zbytí a musela se zřídit velkokapacitní očkovací centra a do nich zvát lidi. Další výhodou center byla rychlost, s jakou očkování probíhalo.

V naší nemocnici jsme měli také výjezdový tým, jehož jsem byl součástí, a o víkendech či po práci jsme vyráželi očkovat seniory do několika přilehlých obcí, kde si seznamy zájemců připravili tamní starostové. V dalších měsících, když se už zvládl základní úkol – vakcinovat co nejvíce lidí, v co možná nejkratším čase (čímž nyní máme nemalou část populace proočkovanou), by mělo očkování postupem času logicky přejít pod praktické lékaře.

Ředitelé různých sociálních zařízení by už nyní chtěli vědět, kdy bude pro ty nejstarší seniory otevřena třetí fáze vakcinace, aby byli ti nejzranitelnější dobře chráněni. Máte v tomto směru už nějaké nové informace?

Odborníci se přou, jak dlouho má člověk po druhé vakcíně protilátky. Z prvních klinických šetření je zřejmé, že právě u seniorů a starších lidí protilátky nevydrží až tak dlouho. Můj názor je, že by další kolo vakcinace mělo začít individuálně rok po ukončení druhé dávky očkování.

V současné době se nacházíme, po dlouhých krizových měsících, v „optimistické“ fázi pandemie, kdy se počty nakažených i mrtvých mnohonásobně snížily, uvolnila se protikovidová opatření a život se dostává do normálních kolejí.  Sice není ještě vyhráno, ale jak byste tu nedávnou, krizovou dobu zhodnotil z pozice ředitele nemocnice i člena horní komory Parlamentu ČR? Proč podle vás Česko patřilo, a ještě stále patří, mezi země s nejvíce zemřelými na 100 obyvatel?  A ve kterém měsíci letošního či loňského roku vám bylo nejvíce „horko“?

Tvrzení, že patříme mezi země s největším počtem zemřelých, je zavádějící. Všichni víme, že statistiky nejsou přesné. Za prvé v nich nejsou pacienti, kteří podlehli covidu doma. Za druhé jsou v nich i ti, kteří podlehli například infarktu a byli přitom covid pozitivní. Není ujednocená metodika, co do tohoto úmrtí patří. Mám za to, že v jiných zemích se tímto způsobem statistiky nevedly. Tudíž Česko vypadá jako nějaký propadlík, ale opak je pravdou. Náš zdravotnický systém, naši lékaři, sestřičky, ošetřovatelé, sanitáři nápor pandemie zvládli. Mají můj obdiv, uznání a patří jim velké díky.

V naší nemocnici jsme zažili nejtěžší chvíle loni na podzim, kdy jsme měli v nemocnici na 100 pacientů se středně těžkým až velmi těžkým průběhem onemocnění covidu-19 a do toho přes 120 nakažených zaměstnanců a další desítky na ošetřovném. Místo kritiky všech ostatních okolo, místo zoufalých prohlášení tisku, která často pouze děsila veřejnost a rozdmýchávala nesmyslné politické půtky, jsme vyhlásili pandemický plán a více pracovali. Zdravotníkům se podařilo udržet chod nemocnice, poskytovali jsme celou dobu veškerou akutní péči a nezavírali nejdůležitější ambulance. Právě v této době jsme obdrželi celou řadu děkovných mailů a dopisů, ve kterých je často používáno slovní spojení: andělé v bílém. Z toho nabývám pocitu, že jsme práci dělali dobře.

I když to bohužel není možné, tak mám za to, že by si zdravotníci po tomto velmi náročném období, stejně jako to mají vojáci,  zasloužili delší rehabilitace. Aby si také odpočinuli a nabrali tolik potřebnou sílu pro další období, kdy budou znovu pečovat o své pacienty.

Ministrem zdravotnictví se stal opět Adam Vojtěch, v loňském roce hodně kritizovaný. Několik měsíců před volbami zřejmě nebyla možná jiná volba. Vítáte jeho návrat nebo je to pro vás velké překvapení? A co si od jeho comebacku na tento velmi odpovědný post slibujete, byť to bude jen na několik měsíců?

Odchod Adama Vojtěcha mne mrzel, jelikož je to člověk vzdělaný a erudovaný. I když není ze zdravotnictví, což beru jako obrovskou výhodu po sérii ministrů – ředitelů fakultních nemocnic. Adam Vojtěch ale i tak zdravotnictví rozumí a pod jeho vedením resort udělal největší pokrok za řadu posledních let. Po jeho odchodu a dalších dvou rychlých výměnách na postu ministra byl resort nestabilní. To, co se domluvilo, pak za pár dní často neplatilo. Tudíž návrat šikovného ministra vítám a přeji mu hodně sil k dotažení rozpracovaných věcí.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jan Štěpán

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Cestovatel v Berlíně: Do obchodů přes QR kód, v restauracích ho má každý stůl. Žádné čínské kamery už nejsou potřeba

16:43 Cestovatel v Berlíně: Do obchodů přes QR kód, v restauracích ho má každý stůl. Žádné čínské kamery už nejsou potřeba

V některých restauracích má dokonce každý stůl svůj vlastní QR kód. Takže si položíte otázku, proč m…