Senátor Veleba si pohovořil se zkušeným generálem a zjistil, v jakém stavu je naše armáda. Není to hezké čtení

11.09.2014 16:52

ROZHOVOR Na nevyhovující stav české armády upozorňuje senátor Jan Veleba a dokládá to cvičením, při němž musela být brigáda rychlého nasazení doplňována příslušníky jiných brigád. Při pohledu na situaci na Ukrajině je skeptický k příměří a nabízí zajímavé vysvětlení, co k němu prezidenty Putina a Porošenka vedlo. Vyjmenovává také vše, čeho Západ dosáhl sankcemi uvalenými na Rusko.

Senátor Veleba si pohovořil se zkušeným generálem a zjistil, v jakém stavu je naše armáda. Není to hezké čtení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda SPO Jan Veleba
reklama

Anketa

Věříte, že útoky z 11. září 2001 spáchala Al-Káida, jak zní oficiální verze USA?

12%
88%
hlasovalo: 10962 lidí

Patříte mezi politiky, kterým není lhostejný nynější stav české armády. Jako odborného konzultanta jste si přizval generálmajora v záloze Hynka Blaška, na čem společně pracujete?

Připravujeme zásadní stanovisko k Armádě ČR. Chtěl bych navázat na summit NATO, který skončil minulý týden ve Walesu. Tam byl schválený návrh vytvořit určitou bojeschopnou jednotku v počtu čtyř až pěti tisíc vojáků, což by byl operativní sbor k řešení nějakých náhlých krizí. Já jsem po konzultacích se svým poradcem v této oblasti generálmajorem Blaškem, což byl velitel našeho sboru rychlého nasazení a také se pohyboval ve strukturách NATO, i s dalšími odborníky toho názoru, že naše armáda je ve stavu, že nebudeme schopni svým dílem, pokud se neudělá rychle náprava, tento plán naplňovat.

Co si pod nevyhovujícím stavem naší armády máme představit?

Aby bylo pochopeno, co tím myslím, uvedu jen pár čísel. Česká armáda má v uniformě, tedy ve stavech, 19 a půl tisíce osob. Z nich tvoří příslušníci bojových jednotek, to znamená ti, kteří by byli schopni skutečně v nějakém reálném čase bojovat a reagovat, asi čtvrtinu, tedy čtyři až pět tisíc osob. Zbytek jsou úředníci, logistika, obslužné funkce, služby. Dám příklad z poslední doby, aby bylo zřejmé, jakým způsobem jsou bojové jednotky poddimenzované. Nedávno proběhlo certifikační cvičení čtvrté brigády rychlého nasazení – té dříve velel právě generálmajor Blaško – aby mohla být zařazena v rámci NATO. Přitom ale jednu třetinu stavů této brigády při tomto cvičení museli doplnit příslušníci sedmé mechanizované brigády. Sečteno a podtrženo, čtvrtá brigáda rychlého nasazení nemá dostatek vlastních mužů.

Jaké kroky pro nápravu je třeba tedy urychleně podniknout?

Nejdříve je třeba si položit otázku, jestli je naše armáda vůbec bojeschopná. Pokud ano, tak jak rychle je bojeschopná. Proto si myslíme, že by se měla rychle zpracovat analýza, na jejímž základě musí dát politická reprezentace základní mantinely. Musí říct, jakou armádu potřebuje, jakou armádu chce. Pak musí nastoupit odborníci a připravit projekt profesionálně, a nikoli amatérsky, jak to je dosud děláno. Problém vidím v tom, že ministerstvo obrany je dlouhou dobu řízeno nekompetentně. Střídali se tam různí lidé, teď je tam pan ministr Stropnický, já proti němu nic nemám, ale není kvalifikován. Je to řízeno dvoustupňově a ten druhý stupeň v terénu, který má vykonávat rozkazy, příkazy, plnit směrnice, nemá žádné pravomoci. Takže je potřeba provést analýzu, reformu a dát to rychle dohromady. Náš připravovaný materiál je velmi obsáhlý, ale názor, že česká armáda je ve stavu, že by momentálně nebyla schopná okamžitě naplnit požadavky NATO, ten názor můžu klidně říct.

O stavu české armády i o Severoatlantickém paktu se mluví v posledních měsících především v souvislosti s událostmi na Ukrajině. Jaké šance dáváte v minulém týdnu uzavřenému příměří?

Já jsem k tomu, že vydrží déle, poměrně skeptický. Pečlivě to sleduji, vyhledávám různé zdroje z elektronických i jiných médií. To, proč se tak rychle Porošenko s Putinem zatím domluvili, mělo podle mě dva důvody. Porošenka k tomu vedlo to, že ukrajinská armáda začala ustupovat, začala prohrávat a bylo třeba to nějakým způsobem zastavit, protože se schylovalo možná i ke kolapsu ukrajinské armády. Putin podle mého názoru je velký hráč a Evropská unie má tu smůlu, že on je vždy o několik tahů vpředu. Jeho důvod byl nasnadě. Potřeboval zcela určitě otupit závěry a trochu rozvolnit zasedání NATO ve Walesu, kde jednaly hlavy států a Evropská unie se dohadovala o sankcích. Byla to prapodivná situace, protože jednání o nich vrcholila, když už bylo dohodnuto příměří.

Z čeho tedy vycházíte při svých pochybnostech o trvanlivosti příměří?

Mám určité pochybnosti, že určité vlivné politické síly, bráno světově, například z Washingtonu, že když dění na Ukrajině dospělo do toho stavu, kdy je tam nějaká frontová linie a od té frontové linie směrem na východ, kde je těžiště ekonomiky Ukrajiny, kde je průmysl, kde jsou nerostné suroviny, ale kde to ukrajinská armáda nedostala pod kontrolu, vůbec mají o to příměří zájem. Protože když se ti separatisté na tom území udrželi, tak mají určitou vyjednávací základnu. Naopak Porošenko mimo slov a ostrých výroků Rasmussena a dalších zkrátka nic hmatatelného v rukou nemá.

Navíc ani nemá všechny ozbrojené síly pod kontrolou, mluvím například o Národní gardě. Proto s napětím sleduji každý den, jestli to válčení nezačne znovu. Pokud by to začalo, tak už by to bylo velmi nebezpečné. Vždyť Rusko už v souvislosti s děním na Ukrajině začalo s přípravou změny vojenské doktríny, kde už budou jiné výrazy a jiné termíny. Nebude tam žádné partnerství, ale NATO bude nepřátelská formace vůči Rusku. Pokud by se tyto obavy naplnily, tak to může skončit katastrofou s těžko předvídatelnými konci.

Rusko je Západem i většinou českých politiků i médií vnímáno na Ukrajině jako agresor. Jak na něj pohlížíte Vy?

Snažím se vžít do té situace. Mělo Gorbačova, to byl romantizující snílek, který to zřejmě myslel dobře, ale pro Rusko jako takové to neprovedl dobře. Jeho zásluhou přišel konec studené války, ale teď jsme na začátku nové studené války. Po něm následoval opilý Jelcin, který za své vlády snížil HDP Ruska o čtyřicet procent, to byli Rusové v těžké situaci. Národ se cítil ponížený a podvedený, a v tom přišel dynamický Putin. A ten přece nemůže dopustit, aby Rusko bylo ze severu obklopeno Pobaltím při tomto vývoji, kdy tam zanedlouho budou základny NATO. Měl jedinou flotilu černomořskou v Oděse, k níž ale neměl pořádný přístup. A teď z východu a z jihu má Ukrajinu s další vyhlídkou základen NATO. Tak jako má Amerika svoje zájmy, a to po celém světě, tak i Rusko má své zájmy. A v celém světě má jedinou vojenskou základnu, ta je v Sýrii a jednu zvažuje budovat na Kubě. Naopak Spojené státy mají ve sto třiceti zemích asi sedm set vojenských základen. Takže to má také nějaké hranice.

Vy jste nikdy nepodporoval sankce, které Západ na Rusko uvaloval. Co Vám na nich nejvíce vadí?

Ty sankce mi připadaly násilné stůj co stůj je uvalit a považuji to za chybnou geopolitiku. Tou jsme dosáhli – já tedy ne, já se do té party nepočítám – že Putin má dnes za sebou kolem devadesáti procent Rusů, což je téměř absolutní podpora, kterou nemá žádný velký státník na světě. Dosáhli jsme toho, že průměrný ruský občan se dívá velmi špatně na Evropskou unii a západní Evropu. Dosáhneme toho, že po přechodných potížích se bude velmi rychle rozvíjet ruské zemědělství, ruské potraviny. Dosáhli jsme toho, že na mnohé trhy – mluvím teď třeba o agrárních, investičních trzích – se už nikdy nevrátíme. Dám příklad. Jeden den vyhlásil Putin protiembargo, za dva dny nato už byla v Moskvě čínská delegace a dohodli se na tom, že Čína zabezpečí část dodávek spotřeby ovoce a zeleniny pro ruské spotřebitele ze svých zdrojů. Zhruba před deseti dny uzavřeli velkou investiční dohodu a u čínsko-ruské hranice se bude stavět gigantická investice, kde budou sklady pro ovoce a zeleniny na ploše sedmdesát hektarů. A toho jsme dosáhli.

Jaký další vývoj těžce sužované Ukrajiny očekáváte?

Ukrajina je dnes rozvrácená země, její východní část je bez jednoho milionu obyvatel, kteří jsou pryč. Jsem zvědav, kdo tam bude pracovat v těch továrnách. I když se třeba udrží územní celistvost, tak jsem zvědav, s jakou chutí ti, co tam zbydou, budou pracovat. Protože nenávidí Kyjev, a to teď pomíjím, že v kyjevské vládě jsou otevřeně neofašistické struktury, že ta vláda vznikla na základě převratu pod ozbrojeným dohledem zakuklenců v budově ukrajinského parlamentu a tak dál. To nemůže fungovat. Ukrajina je rozvrácená země, kde rok co rok budou chybět obrovské zdroje. A když si vzpomenu na Řecko, a jaká byla diskuse, jestli se udrží Unie, nebo rozpadne, a teď je Ukrajina, tak jsem hrozně zvědav, kde ti politici, kteří takto rozhodují, vezmou zdroje, a jak je udrží při životě. Prvním barometrem bude letošní zima. Nedej bože, aby byla krutá.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poslanec SPD jen zírá, co se odehrávalo kolem americké vojenské mise. Žádná pomoc, spíše sběr dat

21:18 Poslanec SPD jen zírá, co se odehrávalo kolem americké vojenské mise. Žádná pomoc, spíše sběr dat

ROZHOVOR „V první řadě bychom přivítali pomoc civilní. Nejdříve se mluvilo o zdravotnících, pak to b…