Senátor továrník a starosta: Na 350 občanů máme v obci 35 Ukrajinců, to už pocítíte. Rusové si tam chodí jak do špižírny

09.04.2022 20:25 | Rozhovor

„Jde o to přežít a přečkat tuto dobu,“ uvedl o podnikání v těchto časech Jaroslav Zeman, ředitel firmy Detoa, která vyrábí dřevěné hračky. Zároveň je starostou obce, která přijala 35 uprchlíků z Ukrajiny, maminky s dětmi. Ty to budou mít podle něj těžké s uplatněním na trhu práce, pokud nemají zajištěné zázemí, hlídání dětí. Názor na válku má jasný. „Vidíme, jak se Rusko chová ke Gruzii, v Podněstří, co předvedlo s Luhanskem a Doněckem. Chodí tam jako do spižírny. Pokud toto Ukrajina zvládne, tak se jim zrodí národ. Drží při sobě a jsou schopní bojovat za svůj stát. Držím jim palce. Rusové tam nemají co dělat,“ je přesvědčen senátor za Jablonecko.

Senátor továrník a starosta: Na 350 občanů máme v obci 35 Ukrajinců, to už pocítíte. Rusové si tam chodí jak do špižírny
Foto: ods.cz
Popisek: Senátor Jaroslav Zeman

Anketa

Jste pro odstřižení se od ruských dodávek plynu a ropy?

94%
hlasovalo: 65325 lidí

Jak pociťujete jako podnikatel v pohraničí současný nárůst cen energií a dalších věcí?

Nejdřív dřevo nebylo, teď je zase drahé. Do toho je drahý plyn. My naštěstí topíme odpadním dřevem. Plyn používáme, jen když něco vypadne jako záložní zdroj. Kdybychom byli na plynu závislí, bylo by to hodně špatné. Cítíme samozřejmě i nárůst cen elektřiny jako všichni. U nás je to dané tím dřevem, jehož cena neustále roste. Děláme hračky z tvrdého dřeva. Když se kácelo měkké dříví, nikdo nekácel tvrdé. Při krizi s broukem – kůrovcem – nebylo ani tvrdé dříví. Nebyl, kdo by ho kácel, všichni káceli stromy napadené kůrovcem. A teď to zase všechno vyskočilo nahoru. Složitá, těžká doba, s energiemi, materiálem. Máme to už třetí rok.

Co by se s tím mělo dělat? Respektive co s tímto nárůstem cen může dělat vláda?

Příčiny jsou globální. My třeba bereme tvrdé dřevo – buk, javor, habr – ze Slovenska, jižní Moravy, částečně tady z přilehlé části Polska, jsme na hranicích s Polskem, Jizerky, Krkonoše. Nárůst je i bez té krize s válkou na Ukrajině. Pořád to jde nahoru. Myslím, že vláda s tím nic moc nenadělá. Jde o to přežít, přečkat tuto dobu.

Když mluvíte o dřevu, vaše továrna leží vlastně obklopena lesy...

Před nějakým časem se mnozí divili a říkali, vždyť máte dřeva dost. Jenže to bylo pro nás bezcenné smrkové dřevo napadené kůrovcem. Všichni káceli kalamitu a nikdo neměl čas na tvrdé dřevo. Tohoto dřeva je nedostatek, zaznamenáváme to tak dva tři roky. Teď ta elektřina. Padáme do toho víc a víc. Uvidíme, co skousne koncový zákazník. Ale myslím, že vláda s tím nic moc nenadělá.

Pociťujete jako podnikatel nějak i válku probíhající na východ od nás?

Rusko ani Ukrajinu jsme neobhospodařovali, neobchodovali jsme s nimi. Dělám ještě starostu tady v Albrechticích v Jizerských horách. Samozřejmě řešíme pro uprchlíky školy, školky, dopravu do školy. Máme školu plnou, musíme je vozit do školy do sousedního městečka. Máme jich nyní 35, přitom je tu celkem 350 obyvatel. Toto jsme pocítili.

Takže řešíte hlavně jako starosta uprchlíky z války, ubytování a podobně?

Jsme pořád ve střehu, co bude. Teď do sousední obce přivezli třicet uprchlíků a obec se musí starat. Jídlo. Chudáci byli bez ničeho, takže musí nastoupit obec.

Nyní probíhá od 24. února horká fáze války na Ukrajině, i z vašich odpovědí na anketní otázky ParlamentníchListů.cz k tomuto tématu soudím, že situaci vidíte jednoznačně jako ruskou agresi a stojíte za Ukrajinou...

Rusové porušili status quo. Jasně se zavázali s dalšími velmocemi, že Ukrajina se zřekne jaderných zbraní, že budou garantovat jejich hranice. Vidíme, jak se Rusko chová ke Gruzii, v Podněstří, co předvedlo s Luhanskem a Doněckem. Chodí tam jako do spižírny. Když to na ně přijde, uloupnou si Krym, Luhansk a Doněck. Přes všechno špatné, pokud toto Ukrajina zvládne, tak se jim zrodí národ. Vědí o sobě, drží při sobě a jsou schopní bojovat za svůj stát. To snad bude pro Ukrajince pozitivní. Ukrajinci ukázali, že jsou schopní se o svůj stát prát. Držím jim palce. Rusové tam nemají co dělat.

Je naše podpora dostatečná? Nemyslím tím, že naše obce a města se starají o uprchlíky, ale z pohledu Západu jako celku. A to konkrétně vojenská pomoc. Ukrajina je napadená, musí se bránit agresi a musí mít také čím...

Česká republika se opravdu snaží a dělá, co může. Američané a Britové nepochybně také. Pak jsou země jako Maďarsko, Německo také zprvu nevědělo, jestli je lepší ruský plyn, nebo pomoc Ukrajině. Ještě by mohli přidat. Jsou však země, které jsou fakt výborné. Poláci, Češi, Slováci. Jsem v senátním výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, tam se nám to schází. Takže vidím, že jsou opravdu velké rozdíly mezi západními zeměmi. Určitě by se ale dalo dělat pro Ukrajince ještě daleko víc.

Přicházejí k nám nyní hlavně Ukrajinky. Uplatní se na českém pracovním trhu?

My vyrábíme hračky. Máme hodně zaměstnaných žen v produktivním věku, které mají rodiny. Pokud nemají zázemí, školky, školy a nemají zajištěné hlídání dětí, i české maminky to mají těžké. Ukrajinky, které sem uprchly, dokud nevyřeší docházku dětí do školky, školy a nebudou mít s sebou třeba babičku, tak nevím, jak budou na pracovním trhu fungovat. Vím, jak to je. Budou to mít těžké zařadit se v České republice do pracovního procesu. Maminky samy se dvěma dětmi, manžela na Ukrajině. Teď fungujte, choďte do práce.

A co děti?

Jak je to narychlo, tak se nám podařilo zajistit školní docházku třeba jen na dopolední hodiny. Ona to není ani školní docházka, spíše takový rozkoukávací kurz. Domů se vracejí v jednu odpoledne, maminky, když pracují, tak dělají do tří. Můžou si sice vypomoci v rámci komunity. Pokud by se chtěly uplatnit v cestovním ruchu v Jizerkách, tak nyní je těžká mezisezóna. Začne se rozhýbávat v květnu, v létě by v něm našly uplatnění lépe. 

U nás ve fabrice zaměstnáváme dlouhodobě převážnou část maminek tady z okolí. Je tu žen sedmdesát, osmdesát procent ve firmě. Takže znám problémy maminek, hlídání, ošetřovačka, prázdniny. A teď si vezměte, že utekly z Ukrajiny, dvě děti, bez zázemí. Budou to mít velmi složité, aby to zvládly. Souvisí to s tím, aby měly nějaké trvalejší bydlení, aby pak děti chodily i do družiny a měly normálnější režim. Chlapi budou dál na Ukrajině.

Ano. Kdo ví, jak bude válka dlouhá...

Spíš to budou roky. I když by bylo nějaké příměří, s Ruskem je těžké nějaké vyjednat. Bude platit, jen když Rus bude chtít. Na těch hranicích bude pořád napětí, které bude nějak vytvořené.

Těžko asi odhadovat, jak válka dopadne. Když už do ní Putin šel, tak asi nemůže couvnout, dokud něco neurve...

Ukrajinci mají výhodu, že opravdu bojují za vlastní existenci, aby nebyli porobení. To jim dává sílu. Vědomí, že oni jsou doma, neválčí se v Rusku. Mají morální právo i sílu to vybojovat. Samozřejmě že s podporou západních zemí. Držím jim palce. Bude to konflikt na roky.

Ještě se zeptám na dění v Senátu ČR, senátoři ve středu označili milost prezidenta republiky pro šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelnou. Senátorský klub ODS a TOP 09 dokonce navrhoval, aby senátoři vyzvali Miloše Zemana k abdikaci, což nakonec neprošlo. Jak vidíte tuto záležitost?

Porušuje s milostmi všechna pravidla. Myslím, že je to přežitek. Vracíme se tím do Rakouska-Uherska. Pokud by Sněmovna se Senátem chtěly zachovat institut milosti, tak s kontrasignací premiéra, předsedy Sněmovny nebo Senátu. Nebo je vůbec zrušit. Dnes je nějaký právní systém a ten by měl fungovat bez takovýchto císařských milostí. Já jsem s tím usnesením neměl problém, nakonec byl zvolen kompromis. Byly ale překročeny všechny morální hranice. Co si o tom lidé mají myslet.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…