Prezident Petr Pavel by měl Andreje Babiše jmenovat premiérem. „Nic tomu nebrání. Důsledky, jaké to pro Andreje Babiše a případně pro Agrofert bude mít, je věc druhá. Teď tomu jmenování nebrání vůbec nic. Jde čistě o vůli pana prezidenta, zda chce nebo nechce,” shrnuje jednoznačně právník a předseda senátní komise pro Ústavu.
Bojíte se, že Andrej Babiš jako premiér okrade stát ve svůj prospěch?Anketa
Nesouhlasně kroutí hlavou nad tím, že by Petr Pavel hodlal své odmítavé stanovisko ke jmenování Filipa Turka členem vlády podpírat argumentem údajných právních důvodů. „Šlo by o hodně extenzivní a hodně široký výklad stávajících pravidel, pokud by se dospělo k tomu, že to prezident opírá o nějaké právní důvody. Já je tam nevidím,” konstatuje.
Varuje před schváleným návrhem na tzv. Chat Control, který prošel Radu EU pod dánským předsednictvím. ČR sice hlasovala proti, ale vzhledem k tomu, že v této věci stačí kvalifikovaná většina, nesouhlasné stanovisko Česka a několika dalších zemí, včetně Slovenska, to nezvrátilo. Ve stejný den prošlo Evropským parlamentem prohlášení, které je ve stejném duchu. Nejde sice o závazný dokument, ale většina europoslanců se vyslovila pro konec anonymity na internetu a nutnost lustrování všech uživatelů pod záminkou ochrany dětí.
„Vždycky jsou uváděny tyto důvody, protože proti ochraně dětí nemůže nikdo nic mít. Samozřejmě se jádro skrývá v totální kontrole komunikace. Cesty ještě jsou a tou extrémní je, že se to nebude aplikovat, anebo to ty společnosti obejdou. Dojde ke vzniku nových platforem, které budou sídlit někde jinde. Internet je nekonečné moře a lze skrývat i IP adresy. Svět si vždycky poradí a komunikaci skryje. Samotný obsah Chat Control je, že by dokonce měly být kontrolovány i rozepsané zprávy. Až do těchto detailů by se mělo jít, což je brutální zásah do svobod i do ústavních pořádků drtivé většiny států EU. Bude to ještě velký boj,” míní Hraba, který je přesvědčen, že pokud definitivně Chat Control projde, některé státy to nebudou aplikovat.
Chat Control je dalším plánovaným zásahem do omezování soukromí občanů států Evropské unie. „Už toho moc nezbývá. I dnes nás mobily znají tak, že toho nelze moc skrýt. A kdo má ještě chytré hodinky, kde se ukazují i parametry fyzického stavu. Jsme v tuhle dobu tak otevření jako nikdy v historii. Je to špatně. Viděl jsem vyjádření jednoho amerického zpravodajce v nějakém pořadu, který říkal, že komunikace je kontrolována už teď,” sděluje.
Proč taková opatření Brusel navrhuje a chce omezovat svobodu lidí? Podle Hraby na to existuje poměrně snadná odpověď. „Evropské elity vidí jak dopadly jejich protějšky ve Spojených státech. Mám na mysli administrativu prezidenta Bidena a Demokraty obecně. Nechtějí dopadnout jako oni a myslí si, že čím víc budou utahovat šrouby, tím víc oddálí svůj konec. Podle mě je to přesně opačně. Tlačí na pilu tak, že se vlna odporu zvedne a některé unijní předpisy budou jednotlivé státy ignorovat. Jiná cesta někdy nezbude,” myslí si Zdeněk Hraba.
„Podobně jako migrační pakt. Vždy to bude pro střední Evropu velké nebezpečí a nezbude než to ignorovat a žádné migranty nevzít,” říká razantně.
Po jmenování nové vlády vidí jednoznačnou prioritu. „Nejdůležitější je soustředit se na školství, na vzdělávání a na to, aby byly ze škol vyhnány politické neziskovky, které tam tlačí trans lobby a další témata. Dělá to doslova dětem v hlavách zmatek. Vidíme to na číslech, kdy se identifikují jinak. Jsou tam nárůsty o 4 tisíce procent u identifikace dívek jako jiné pohlaví. To je biologicky vyloučené. Stejně je důležitá i revize inkluze,” doporučuje.
Brutální nárůst dětí, které se identifikují jako jiné pohlaví má Zdeněk Hraba za uměle vyvolanou epidemii. „Viděl jsem statistiky ze Spojených států, kde jsou změny mezi různými sociálními skupinami. Není to biologická záležitost, ale sociální. Největší procento nárůstu, které už ale zase v USA klesá, bylo u humanitních studií, vysokoškolských a dobře situovaných. U dívek, které pochází z ekonomicky dobře ukotvených rodin, u liberálů. Není to podmíněno biologicky, je to sociálním tlakem,” zdůrazňuje.
„Je to podmíněno obrovským sociálním tlakem a určitou módností. Trendy ve Spojených státech se nyní výrazně otočily a než to dorazí do Evropy a prosadí se to, bude to chvíli trvat, ale už se situace mění,” vidí Zdeněk Hraba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte rozhovor?
autor: Radim Panenka
