Šmucler: 3 % lidí ohroženy COVIDem. Neblázněte jak malé děti. Vakcína nás zklame. Roušky? Úplně jinak

25.08.2020 13:44

Koronavirus neochromuje jen ekonomiku, ale i medicínu. Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler varuje, že například v USA drasticky klesla diagnostika rakoviny. Podle Šmuclera jsou dostupná data svědectvím především o tom, že covid je něco mezi ‚průměrnou‘ a ‚těžkou‘ chřipkou. Známý lékař míní, že nemoc je nebezpečná tak pro 3 procenta populace a je především potřeba zajistit, aby se vlna covidu ‚nepotkala‘ s chřipkou. Dále navrhuje, aby místo celoplošně nařízených roušek byly raději nemocným a ohroženým vydávány respirátory na předpis. Roušky prý mohou celou věc spíše protáhnout. „Osobně bych byl rád za společnost, která je silná a nesesype se z každé hrozby, nebuďme jako malé děti,“ přeje si Šmucler a dodává, že vynaložené prostředky by našly lepší uplatnění u jiných nemocí, ve školách či v peněženkách seniorů.

Šmucler: 3 % lidí ohroženy COVIDem. Neblázněte jak malé děti. Vakcína nás zklame. Roušky? Úplně jinak
Foto: Repro Interview ČT24
Popisek: Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler
reklama

Neurobiolog a profesor Omar Šerý hovoří o tom, že boj s koronavirem neprobíhá, neboť jsme jej, unavení a naštvaní, vzdali dopředu tím, že jsme otevřeli nákaze brány. Souhlasíte? A měli jsme Česko déle izolovat?

Anketa

Podporujete mimořádnou dávku pro důchodce ve výši 5 000 Kč, kterou schválila vláda?

82%
18%
hlasovalo: 14205 lidí
Tato akutní respirační infekce je zatím v Česku skvěle zvládnutá jak do počtu komplikací, tak i těžce nemocných. Není důvod více ochromovat společnost. Na jaře, na základě špatných čísel z Číny, došlo k ochromení nejenom ekonomiky, ale i medicíny, a to stojí pacienty mnoho problémů a může je to stát i život. Třeba v USA poklesla diagnostika rakoviny o 40 %. V Británii se zhoršuje přežití u nádorů. Kvůli covidu nemůžeme vydat pacienty na jistou smrt. Pro mladé je covid nebezpečný asi jako jízda autem.

Profesor Šerý zároveň hovoří o tom, že „bezpříznakoví“ lidé vlastně neexistují a že by se ti, kteří subjektivně nic nepociťují, na kontrole u doktora hodně divili. Je tedy možné, že následky budeme pozorovat až s delším časovým odstupem?

Máme mnoho infikovaných, kterým skutečně nic není. Pak jsou pacienti s velmi lehkým průběhem a pacienti prodromální – nemoc se ještě nerozeběhla. Co má pan profesor na mysli, nevím. Zatím pozorujeme case/mortality na úrovni 2,3 promile (Rakousko, v Česku data nejsou) – to je něco nad průměrnou a něco pod „těžkou“ chřipkou.

Anketa

Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví? (Ptáme se od 25. 8. 2020)

66%
34%
hlasovalo: 13242 lidí

Je pravdou, že v rámci české populace stále ještě nelze hovořit o promoření?

To nikdo neví. V Česku promořenost kontinuálně neměříme a je to škoda. Asi na 20–25 % se všude šíření nemoci samo zastavuje. Nevíme, kde jsme. Potřebujeme cca 2 miliony lidí s imunitní reakcí. Máme podle všech sta tisíce, ale nikdo přesně neví kolik. Pak by se to řídilo!

V poslední době velmi výrazně narůstají celosvětové denní počty nakažených. Oproti dubnu jsme cca na trojnásobku. Je to pro vás důvod k obnovení některých opatření nebo zavedení nových?

Ne, zabrzdili jsme epidemii na jaře a ona se logicky vrátila. Potřebujeme, aby se nepotkala s chřipkou. Pokud stačí kapacity zdravotnictví – a dnes umíme plánovat cca do listopadu (matematické modely – volně dostupné), nemusíme nic zastavovat. Každý ať se pak chrání podle svého zdravotního stavu a své volby. Je to nebezpečné onemocnění pro cca 3 % populace a ošetřující lékaři je rádi upozorní a poradí jim.

Chorvatsko bylo mnoha dalšími zeměmi v posledních dnech označeno za rizikové, lidé se začali překotně vracet z dovolené domů. Budeme svědky nárůstu počtu nakažených vlivem letních prázdnin?

Spíše panikaří před tím, že budou za návštěvu potrestáni testem, jako je to u Španělska. V Chorvatsku byl na jaře malý počet infikovaných, logicky se tam vše rozjíždí nyní. Proto jsem byl v severní Itálii a Francii, tam už je relativně bezpečno.

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 21176 lidí

Mají v této době smysl roušky, jejichž znovuzavedení se chystá na 1. září?

Pro nemocné a ohrožené spíše respirátory – dal bych je na předpis. Pro ostatní – podle pracovní expozice – kdo je nad 20 minut v uzavřeném prostoru s cizími lidmi, má to smysl, popřípadě u profesí typu řidič autobusu. Je to zhola zbytečné u těch, kteří už nemoc prodělali.

Lze se na roušky dívat jako na jakési nutné zlo, které ale neničí ekonomiku, a proto je lepší jej tolerovat?

Roušky mají potenciál (není to jisté) nám pomoci vše protáhnout. Ale jaký je cíl? Očkování bude cca za rok a nečekám masivní účast a pokrytí ihned. Ta nemoc se bude pořád vracet, ale ochrání nás kolektivní buněčná imunita a pak budou asi epidemie jen velmi lokální.

Podle studie publikované v impaktovaném časopisu JAMA pociťuje 60 dní po nákaze až 53 % lidí únavu, 43 % lidí má problémy s dýcháním a 27 % si stěžuje na bolest kloubů. Je tedy koronavirus víc než jen jakási „rýmička“?

Chřipka není „rýmička“, je to docela hnusné onemocnění, které Češi podceňují. Proto se proti ní nechávám očkovat. Na straně druhé, je tu každý rok a zvládli jsme to i bez škod srovnatelných s válečnými konflikty, které časem padnou hlavně na důchodce.

Jsou pro společnost nebezpečím bezpříznakoví lidé, kteří nákazu nevědomky roznášejí?

S bezpříznakovými to není tak, jak původně napsali Číňané do časopisu NATURE. Spíše je potřeba, aby lidé, kterým je „trochu špatně“ zůstali doma, nebo chodili s rouškou a byli opatrní. Když na vás „něco leze“, totéž. Ano, někteří pacienti jsou infekční den, dva před projevením se příznaků. Leč cca 50 % lidí se nakazí doma. Další velká část ve specifických profesích v uzavřených prostorách (horníci, kuchaři, řidiči). Nákaza cestujícího od cestujícího v metru je spíše teorie a rarita než běžná věc. Je otázka, zda chodit doma v respirátoru, kdyby manželka onemocněla? Doporučuji i lidem bez příznaků být opatrný, když jdou za někým nemocným. Můj otec nemocný je a je starší 80 let, tedy dávám pozor, nosíme roušky.

Může nás ekonomicky zasáhnout dění na Ukrajině? Ptám se zejména kvůli námezdní pracovní síle. Tamní lékaři evidují až 2 tisíce nově nakažených denně.

Anketa

Měl by se omezit či zdanit odtok zisků nadnárodních firem z České republiky?

98%
2%
hlasovalo: 21176 lidí
Ta čísla nemají žádnou hodnotu. Možná kdybychom znali trend v čase. Možná je to 20 000 nakažených (na Ukrajinu skoro nic) nebo 200 000, kdo ví? Nevíme to ani u nás. Ale lze si na internetu najít přesný odhad, jak na tom Ukrajina bude třeba v říjnu a podle toho lze plánovat, data se upravují denně. Evropa je křižovatka národů, jsme na sobě závislí. Neuchránil se ani ostrov typu Nový Zéland. Dělníci z Ukrajiny jsou obvykle zdraví a silní. Každý ať zváží, zda je dnes nechá být desítky minut v blízkosti devadesátileté prababičky bez roušky – raději ne. Ale to ani nikoho z Čechů.

Má smysl čekat na funkční vakcínu?

Je otázka, zda za rok, kdy má být v ČR, to ještě bude téma. Tuhle otázku si může položit někdo, kdo tu dobu může strávit na samotě u lesa a vyjít na nákup jen v respirátoru nebo si nechat jídlo nosit. Řekněme těžce nemocní a senioři vysokého věku. Pro většinu lidí tu vlastně nikdy karanténa nebyla a nebude – vždy jsme chodili do práce, jezdili autobusem… Na nic moc nečekáme, jen to brzdíme. Tedy ta otázka pro většinu lidí nedává smysl, prostě se proměřujeme.

Pokud by skutečně vznikla funkční vakcína, byl byste pro její plošnou a povinnou administraci?

Povinná administrace není ze zákona možná. Lze jako v USA u zdravotníků třeba říci, že kdo nemá očkování, nemůže chodit bez roušky, ale kontrola je těžká a složité je to i ze zákona. Jsou pokusy třeba nakázat, že na fotbal může jen očkovaný… Právně asi složité. Je třeba, i u chřipky, naopak přijít s pozitivní motivací. Tam bych dal prostředky, které chce vláda dát médiím jako kompenzaci. A neslibovat nemožné – nová vakcína jistě bude mít nějaké vedlejší účinky a nebude 100% účinná. Tak být seriózní a mluvit pravdu – nebude to všespásný zázrak. Jak jsme fakticky v ČR chráněni před podobně nebezpečnou chřipkou? Důvěra se dlouho získává a rychle ztratí.

Jak se vypořádat s neustálou otázkou rovnováhy mezi zdravím populace a ekonomiky?

Je to otázka výsostně politická. Má to být téma voleb. Řešíme jen láci medicíny nebo vzdálenost mezi lékaři. Neřešíme kvalitu, ale i míru rizik, která jsme ochotni přijmout. Osobně bych byl rád za společnost, která je silná a nesesype se z každé hrozby, nebuďme jako malé děti! Stojí to peníze, které potřebujeme na horší nemoci nebo školy a důchody.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Marek Korejs
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Best in krize“. Budeme tím nejstrašnějším příkladem, hádá Vlastimil Tlustý nad plány vlády. Rok do voleb se bude předstírat a pak se to sesype

16:13 „Best in krize“. Budeme tím nejstrašnějším příkladem, hádá Vlastimil Tlustý nad plány vlády. Rok do voleb se bude předstírat a pak se to sesype

ROZHOVOR „Co s ekonomickou katastrofou budou příští vlády dělat?“ Nákup voličů a hledání viníků. Na …