Co říkáte na oznámení premiéra Bohuslava Sobotky, že jeho vláda podá demisi?
Já samozřejmě nevím, co přesně všechno vedlo k tomu rozhodnutí, jaké všechny alternativy si pan premiér probíral, než se k tomu rozhodl. Pro mě to tedy bylo velmi překvapivé. Trochu mi to přišlo, že možná ten výsledek je svým způsobem v zajetí téhle krizové situace, jak vznikla. Ne že by to nebyla dlouhodobá záležitost, ale že ten výsledek možná pak už nakonec žil svým vlastním životem a dostal se tam, kde ho původně nikdo nechtěl.
Jaké důsledky může toto rozhodnutí předsedy vlády mít? Přicházejí v úvahu i předčasné volby, přestože už je stanoven termín těch řádných na 20. a 21. října?
Předčasné volby nečekám právě proto, že už je termín dán. Ale hlavní důvod je ten, že si nemyslím, že by se pro ně v Poslanecké sněmovně našla většina. Všichni už počítají s tím ohlášeným termínem voleb, a proto předpokládám, že mají připravenu i určitou strategii volebních kampaní, vždyť máme pět a půl měsíce před volbami. Takže si moc nedokážu představit, že by místo v říjnu byly volby třeba v srpnu. To není v zájmu žádné z politických stran.
Sobotka shodil vlastní vládu a...Anketa
Když ne předčasné volby, tak jaká možná východiska z nastalé situace se nyní rýsují?
Podle našich ústavních pravomocí a tradic by scénář měl být, že by parlamentní strany hledaly nějaké řešení. Prezident by současnou vládu požádal, aby vládla v demisi, dokud nebude jmenován nový premiér, to udělat musí. A pak by se očekávalo, že se pan prezident sejde se zástupci parlamentních stran a bude hledat nějaké řešení pro prozatímní vládu do voleb s takovým hodně omezeným mandátem, tedy s předpokladem, že nebude vymýšlet něco nového.
Pak by prezident najmenoval vládu vzniklou z dohody parlamentních stran. Tohle by byl scénář, který bych očekávala z logiky našeho politického systému. Ale vezmu-li logiku, jak vznikla Rusnokova vláda, jak vládla i nadále, když nedostala důvěru, že vládla ještě čtvrt roku po volbách, tak mám obavy, že scénář komunikace pana prezidenta s parlamentními stranami a hledání přijatelné vlády do voleb tímto způsobem asi nenastane. Pan prezident si možná nominuje vládu bez ohledu na to, jestli má vůbec šanci získat důvěru, nebo nemá šanci, což bylo v případě Rusnokovy vlády. Takže tuhle možnost nevylučuji.
Psali jsme:
Jak by mohla vypadat taková „Rusnokova vláda číslo dvě“?
V úvahu přichází i taková hodně drsná varianta, že pan prezident požádá pana Babiše, aby vládu sestavil on. To je první věc, která člověka napadne. Jenom přemýšlí, jestli jsme se opravdu dostali už tak daleko.
Ing. Miloš Zeman
Velice rozzlobeně na tento premiérův krok reagoval pro Českou televizi předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Proč by zrovna jeho strana a on osobně měli mít z nastalé situace největší hrůzu?
Za tím, proč je člověk naštvaný, mohou být osobní animozity, mohou být obavy o fungování systému. To, co jsem říkala předtím, je spíš obava o fungování parlamentního systému v momentě, kdy se ignoruje, a naopak se jmenuje vláda, která bude posilovat spíše zájmy jednoho člověka, jenž navíc ještě bude v prezidentské kampani. Takže jedna věc je tohle riziko, které tam vidím.
A druhá věc samozřejmě je, že víme, že pan Kalousek byl člověk, kterého pan prezident velmi odmítal a vlastně dával najevo, že jmenoval Rusnokovu vládu proto, aby způsobil odchod pana Kalouska z vlády. Také se ví, že konflikt pan Kalousek – pan Babiš byl rovněž velmi vyostřený. A interpretace pana Kalouska, že ve své podstatě tato demise je něco, co nakonec může velmi nahrávat tandemu Miloš Zeman – Andrej Babiš, má určité racionální jádro. Z jeho pohledu to jsou asi klíčové věci, kterých se obává a které takto vnímá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
