V bilančním rozhovoru pro ParlamentníListy.cz před dvěma lety jste k dramatickému roku 2015, kdy vrcholila migrační krize za bezradného přihlížení evropských vůdců a Islámský stát byl stále ještě silný a ovládal části území Sýrie a Iráku, uvedl, že třetí světová válka visí na vlásku. Jak hodnotíte z tohoto pohledu rok 2017? 

Na první pohled by se zdálo, že nic takového světu nehrozí, což je ale jen pohled ze situace v Česku, které je na šestém místě mezi nejbezpečnějšími zeměmi světa. Ovšem zdání může klamat, realita je poněkud jiná, je zde hrozba celosvětového konfliktu přičiněním pokrytectví 45. prezidenta USA Donalda Trumpa, který má jako vždy silácké řeči kvůli Rusku, Číně a Severní Koreji; jak by se mu asi líbilo, kdyby těsně na hranicích s USA mělo Rusko nebo Čína desetitisíce svých vojáků, jak to mají zařízeny Spojené státy dnes, kdy více než 28.000 amerických vojáků je přítomno na 85 základnách v Jižní Koreji, kde jsou od roku 1957… Věřím, že jediné státy, uvažující s chladnou hlavou, jsou právě Rusko a Čína, paradoxně první jmenovaný má jen sedm vojenských základen v zahraničí. Kromě Sýrie ještě šest ve svých bývalých republikách (v Arménii, Bělorusku, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Kazachstánu a v bývalých gruzínských republikách Abcházii a Jižní Osetii, Čína bude mít svoji první základnu v africkém Džibutsku… A USA? Stále působí asi 40.000 amerických vojáků na 179 amerických základnách v Německu, více než 50.000 vojáků na 109 amerických základnách v Japonsku a desítky tisíc vojáků fungují na stovkách základen po celé Evropě. K tomu je mnoho známých amerických základen v Kosovu, Kuvajtu a Kataru. Součet Pentagonu však nezahrnuje tajné americké základny v Izraeli a Saúdské Arábii. Celkem je ve světě přes tři miliony vojáků US Army… Když budu optimista, budu věřit, že současná Putinova nabídka k jednání se Severní Koreou třetí světovou válku zažehná, v případě mého pesimismu se mi zdá, že ji jen oddálí…

V Evropě se odehrály volby v důležitých zemích Unie. Přinesly nějakou změnu? Nebo má pravdu Petr Robejšek, který v rozhovoru pro PL.cz uvedl: "Západní civilizace upadla po vítězství nad komunistickými režimy do hluboké krize, která se týká jak jejího smyslu, cílů, způsobů, jak tyto cíle uskutečňuje. K tomu patří i to, že bohaté společnosti, jako je Německo a Švédsko, "hloupnou". To se projevuje také tím, jaké si vybírají vůdce a důsledkem je špatná politika. To poznáme podle toho, jak tyto společnosti reagují na problémy."

Pana Robejška si moc vážím, ale jeho mírumilovnost se vztahuje pouze ke kritice Evropy, přitom by se měl dívat do vlastních řad. Strana Realisté totiž navrhla na Hrad jednoho ze zakladatelů svého hnutí Jiřího Hynka, prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu… Od roku 2011 je prezident a výkonný ředitel Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky. Je vedoucím české delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, členem Rady pro výzkum, aplikovaný vývoj a inovace Ministerstva obrany ČR, působí v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut a je členem Mensy ČR. „Chtěl bych být prezidentem hrdého a sebevědomého národa lidí, kteří se nebojí se vztyčenou hlavou říct svůj vlastní názor. Národní zájem pro mne vždy byl, je a bude na prvním místě,“ řekl pateticky Hynek. Zakladatel strany Petr Robejšek uvedl, že hlavním tématem budoucnosti je bezpečnost, proto Realisté vybrali člověka, který se v této oblasti dobře orientuje. „Jiří Hynek se dvacet let pohybuje v bezpečnostní oblasti, perfektně zná prostředí armády a velmi efektivně zastupuje zájmy českého průmyslu v zahraničí,“ dodal. 

Já bych jen připojil, že vždycky platilo: Kdo s čím zachází, tím také schází. Už jednou jsme hájili národní zájmy. Chtěl by tedy, aby se vrátily doby národního zájmu, kdy jsme byli zbrojnicí Třetí říše? Vrátíme se do času před zradou západních mocností v Mnichově, když už tehdy v očekávání 2. světové války se Československo připravovalo na svoji obranu. Celkem mělo být na hranicích postaveno 1 276 těžkých a 15 463 lehkých bunkrů, pevností a tvrzí. Z důvodu nákladné investice, kterou si předválečné Československo nemohlo dovolit, byl projekt rozpracován na více jak 10 let. Náklady by dosáhly skoro jedenáct miliard korun. Suma na tehdejší dobu astronomická. Do odstoupení pohraničí se stihlo proinvestovat pouze jednu pětinu částky. Postaveno tak bylo jen 226 pevností, mělo stát i 17 tvrzí. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo dokončit necelých 10 tisíc, vydaných nakonec bez jediného výstřelu. Dne 23. září 1938 byla mobilizace, povoláno bylo 1 250 000 mužů do zbraně. Rád bych připomněl Edvarda Beneše, když prorocky řekl: „Tato válka bude hrozná. Nakonec se u nás s Němci budou bít všichni, muži, ženy. Ale budeme se bránit do posledního dechu. Já zůstanu se svou vojenskou družinou stále u vojska. Ale budu ustupovat s vojskem jen po jistou dobu. Až se budeme muset zastavit, území už dál neopouštět a bít se až k smrti, to já jako prezident republiky nesmím být zajat. Zůstanu s těmi, kteří se budou bít doopravdy až do poslední chvíle, a padnu s nimi.“ Slova se však vedou, činy ovšem ne vždy odpovídají nastalé skutečnosti; o týden později jsme totiž byli donuceni po Mnichovské dohodě hraniční bunkry a obranné objekty odevzdat nacistům. „Máme doma hodně kolaborantů a náš průmysl je největším a nejhorlivějším dodavatelem zbraní do Německa. S tím je potřeba něco rychle udělat!“ řekl Jaromír Smutný, důvěrník prezidenta Beneše. A tak se také dělalo…Možná by si pan kandidát na prezidenta Hynek mohl mnoho z těchto věcí vzít ke svému militantnímu srdci. Stejně tak by se měl pan Robejšek zamyslet nad svými slovy o tom, že západní civilizace upadla po vítězství nad komunistickými režimy do hluboké krize, a že bohaté společnosti, jako je Německo a Švédsko, "hloupnou." S tím by se měl obrátit na pana Barrosa a na jeho plán běženecké invaze zvané EUROMED. Že by byl s panem Hynkem fandou Václava Havla a jeho humanitárního bombardování Srbska a Černé Hory? A k tomu páně Robejškovu tzv. vítězství Západu nad komunismem; příklad za všechny - vietnamsko-americká válka se odehrávala před půl stoletím jako boj proti komunismu, přitom před děsivou válkou byl komunistický jen sever země, zatímco po deseti letech války a více než třech milionech mrtvých je podnes komunistický již celý Vietnam…