Když si vzpomenete, jak začátkem května došlo na Pražském hradě k závažnému konfliktu mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem ohledně nedodané avizované demise předsedy vlády, jak tehdejší postup hlavy státu s odstupem času hodnotíte?

Hodnotím ho stejně jako v té chvíli. Jako naprosto neprofesionální přístup prezidenta republiky, který se pokusil Pražský hrad změnit na scénu politického kabaretu velice nízké úrovně. Tak, jako je ostatně u soudruha Zemana častým zvykem. Jemu a jeho příznivcům prostě vyhovuje „humor“ z hospody 4. nebo spíš 5. cenové kategorie. Tento člověk znevažuje funkci prezidenta republiky prakticky čímkoliv, co řekne nebo udělá. Druhá stránka věci je, že i přístup premiéra byl zvláštní. Osobně se domnívám, že chtěl prezidenta vyprovokovat k podobnému neuváženému činu, kterým se shodí. A povedlo se.

Pravděpodobným odrazem této roztržky byly i výsledky pravidelného průzkumu, v němž CVVM zjistil, že v květnu prezidentu Zemanovi důvěřovalo 41 procent občanů, zatímco v dubnu to bylo 55 procent. Navíc květnový „prezidentský“ průzkum agentury Median ukázal, že při otázce, koho by lidé volili, sice získává nejvíce hlasů, ale při dotazu, kdo by byl dobrou hlavou státu, ho zřetelně překonává akademik Jiří Drahoš. Jde o signál, že Miloš Zeman nemusí jít za sedm měsíců do prezidentské volby jako favorit?

Jsem docela rád, že lidé v naší zemi začínají přicházet k rozumu a že je stále méně těch, kteří si přejí v čele státu vulgárního a zlého člověka – elitáře, který neuznává rozhodnutí soudu a odmítá se omluvit například za sprostou pomluvu, týkající se pana Peroutky, který za své názory, za to, co říkal a psal, strávil řadu let v koncentračním táboře. Na rozdíl od Miloše Zemana, který nebyl za své postoje vězněn nikdy.

V souvislosti s vládní krizí a malou ochotou prezidenta odvolat na premiérovu žádost ministra financí se často hovořilo o mocenském paktu Miloše Zemana a Andreje Babiše. Jde jen o účelové tvrzení jejich odpůrců z tradičních politických stran, nebo si oba politici mohou recipročně v říjnových parlamentních a v lednové prezidentské volbě opravdu pomoci?