Celkem v tichosti jistě proběhne neslavná vzpomínka na druhé výročí vypuknutí migrační krize, která otřásla důvěrou ve schopnost Evropské unie hájit zájmy a bezpečí jejích obyvatel, ale současně odhalila v plné nahotě naprostou neschopnost politiky světových velmocí rozumně řešit problémy jimi globalizovaného světa. 

Vše začalo tím, že se v dubnu 2015 krátce po sobě potopilo ve Středozemním moři několik člunů s migranty a tato neštěstí znamenala více než 1 200 obětí na životech. Tehdy se začaly svolávat nesmyslné summity, které za dva roky dospěly k závěru, že je s tím třeba něco udělat. Zbožným přáním evropských politiků (alespoň těch bruselských) je systém přerozdělování uprchlíků mezi zeměmi EU.

O naprosté politické impotenci bruselských elit svědčí to, že bylo od začátku jasné, že tohle problém migrace nevyřeší, nicméně celé dva roky se o té věci stále politicky jedná a dodnes z ní pro migranty žádný viditelný efekt není a ani být nemůže. A obyvatele Evropy (alespoň tu pragmatičtější část) politici podobnými chimérami jen prudí, aniž Evropanům nabízejí nějakou vizi a jistotu, jak budou žít v nedaleké budoucnosti.