Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...

29.10.2018 17:16 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY „Ten student, který se domnívá, že Masaryk byl podle čepice asi pilot, toho ví o technikáliích moderního světa, moderních technologiích a počítačovém světě možná mnohem víc, než já vím o Masarykovi a o dějinách této země. A je to snad špatně?“ zamýšlí se zástupce ombudsmanky Anny Šabatové Stanislav Křeček. Současně odmítl papouškování výroku, že národ, který nezná svoji historii, je odsouzen ji opakovat. Podle Křečka se už nikdy žádná historie opakovat nemůže, protože okolnosti událostí jsou z povah věci vždy jiné.

Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Jak hodnotíte stav země za těch posledních sto let? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Obecně asi platí, že si málo uvědomujeme poněkud odlišné postavení našeho národa oproti jiným národům a státům v Evropě. Jako jediný národ v Evropě máme po tisíc let svůj stát na jediném místě Evropy, v podstatě ve stejných hranicích. Jako jediný stát v Evropě máme, jak nedávno připomenul, tuším, Petr Pithart, po tisíc let uprostřed země stejné hlavní město, ve kterém sídlí veřejná a duchovní moc státu a národa. To nikde jinde u jiných nenajdete. A konečně: náš stát je jediný stát v Evropě a možná na celém světě, jehož zákonodárný sbor nesídlí a nezasedá v budově, která byla k tomuto účelu postavena. To, že naše zákonodárné sbory sídlí v budovách, které si pro sebe postavili cizí „páni“, kterých jsme se zbavili, o něčem vypovídá.

Máme jinou historii než národy stále snící svůj sen o velkých říších, jichž kdysi byly účastny – Maďaři, Němci, Poláci. Nikdy jsme neměli kolonie, nikdy jsme neobsazovali cizí území. Ale také jsme jako jedni z mála v době nacistického šílenství nevytvořili u nás kolaborantské jednotky SS, které terorizovaly své i jiné národy – jako ti, k nimž jako vzorům demokracie dnes někdy vzhlížíme. Náš vztah k této zemi je, ať si to uvědomujeme, nebo ne, jiný. Jsme proto xenofobní, nacionalističtí? Nemyslím. Co je to sto let? Jen malý úsek u života národa a státu. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

Za co přesně žalujete prezidenta?

Za jeho názor, který vyslovil? On přeci neřekl nic, co by se neřešilo - jestli to je pravda nebo ne nevím. A co budete dělat, když neuspějete? Vzdáte se pak své kandidatury na ministra? A naopak, když uspějete, myslíte, že se pak něco změní, a že vás prezident jmenuje? Chcete to po něm v rámci žalob...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Na Slovensku by Posselta stíhali, Pavel mu děkuje. O dekretech do hloubky

17:10 Na Slovensku by Posselta stíhali, Pavel mu děkuje. O dekretech do hloubky

Předseda Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt hodlá uspořádat v květnu Sudetoněmecké dny v če…