Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...

29.10.2018 17:16 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY „Ten student, který se domnívá, že Masaryk byl podle čepice asi pilot, toho ví o technikáliích moderního světa, moderních technologiích a počítačovém světě možná mnohem víc, než já vím o Masarykovi a o dějinách této země. A je to snad špatně?“ zamýšlí se zástupce ombudsmanky Anny Šabatové Stanislav Křeček. Současně odmítl papouškování výroku, že národ, který nezná svoji historii, je odsouzen ji opakovat. Podle Křečka se už nikdy žádná historie opakovat nemůže, protože okolnosti událostí jsou z povah věci vždy jiné.

Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Jak hodnotíte stav země za těch posledních sto let? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Obecně asi platí, že si málo uvědomujeme poněkud odlišné postavení našeho národa oproti jiným národům a státům v Evropě. Jako jediný národ v Evropě máme po tisíc let svůj stát na jediném místě Evropy, v podstatě ve stejných hranicích. Jako jediný stát v Evropě máme, jak nedávno připomenul, tuším, Petr Pithart, po tisíc let uprostřed země stejné hlavní město, ve kterém sídlí veřejná a duchovní moc státu a národa. To nikde jinde u jiných nenajdete. A konečně: náš stát je jediný stát v Evropě a možná na celém světě, jehož zákonodárný sbor nesídlí a nezasedá v budově, která byla k tomuto účelu postavena. To, že naše zákonodárné sbory sídlí v budovách, které si pro sebe postavili cizí „páni“, kterých jsme se zbavili, o něčem vypovídá.

Máme jinou historii než národy stále snící svůj sen o velkých říších, jichž kdysi byly účastny – Maďaři, Němci, Poláci. Nikdy jsme neměli kolonie, nikdy jsme neobsazovali cizí území. Ale také jsme jako jedni z mála v době nacistického šílenství nevytvořili u nás kolaborantské jednotky SS, které terorizovaly své i jiné národy – jako ti, k nimž jako vzorům demokracie dnes někdy vzhlížíme. Náš vztah k této zemi je, ať si to uvědomujeme, nebo ne, jiný. Jsme proto xenofobní, nacionalističtí? Nemyslím. Co je to sto let? Jen malý úsek u života národa a státu. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Renata Vesecká byl položen dotaz

Odbor pro lidská práva

Proč jej rušíte? Čí to byl nápad? Já myslím, že je to chyba. Lidská práva jsou přeci maximálně zásadní a jestli chcete rušit nějaká agendy, třeba i z důvodu šetření, myslím, že můžete začít jako politici u sebe. To je neustále nový ministr nebo zmocněnec pro něco, což podle mě není nic jiného než tr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stalo se měsíc před Brnem. Pikantní zjištění u sudeťáků v Mnichově

17:30 Stalo se měsíc před Brnem. Pikantní zjištění u sudeťáků v Mnichově

Co se dozvěděl při demonstraci, kterou před měsícem organizoval před sídlem Sudetoněmeckého landsman…