Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...

29.10.2018 17:16 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY „Ten student, který se domnívá, že Masaryk byl podle čepice asi pilot, toho ví o technikáliích moderního světa, moderních technologiích a počítačovém světě možná mnohem víc, než já vím o Masarykovi a o dějinách této země. A je to snad špatně?“ zamýšlí se zástupce ombudsmanky Anny Šabatové Stanislav Křeček. Současně odmítl papouškování výroku, že národ, který nezná svoji historii, je odsouzen ji opakovat. Podle Křečka se už nikdy žádná historie opakovat nemůže, protože okolnosti událostí jsou z povah věci vždy jiné.

Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Jak hodnotíte stav země za těch posledních sto let? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Obecně asi platí, že si málo uvědomujeme poněkud odlišné postavení našeho národa oproti jiným národům a státům v Evropě. Jako jediný národ v Evropě máme po tisíc let svůj stát na jediném místě Evropy, v podstatě ve stejných hranicích. Jako jediný stát v Evropě máme, jak nedávno připomenul, tuším, Petr Pithart, po tisíc let uprostřed země stejné hlavní město, ve kterém sídlí veřejná a duchovní moc státu a národa. To nikde jinde u jiných nenajdete. A konečně: náš stát je jediný stát v Evropě a možná na celém světě, jehož zákonodárný sbor nesídlí a nezasedá v budově, která byla k tomuto účelu postavena. To, že naše zákonodárné sbory sídlí v budovách, které si pro sebe postavili cizí „páni“, kterých jsme se zbavili, o něčem vypovídá.

Máme jinou historii než národy stále snící svůj sen o velkých říších, jichž kdysi byly účastny – Maďaři, Němci, Poláci. Nikdy jsme neměli kolonie, nikdy jsme neobsazovali cizí území. Ale také jsme jako jedni z mála v době nacistického šílenství nevytvořili u nás kolaborantské jednotky SS, které terorizovaly své i jiné národy – jako ti, k nimž jako vzorům demokracie dnes někdy vzhlížíme. Náš vztah k této zemi je, ať si to uvědomujeme, nebo ne, jiný. Jsme proto xenofobní, nacionalističtí? Nemyslím. Co je to sto let? Jen malý úsek u života národa a státu. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Zuzana Koulová

Klimaticky cil

Dobry den. Prisim nerozumim vasemu tvrzeni: Podařilo se nám snížit klimatický cíl, který navrhla Komise. Prosim o uvedeni cisel pred a po odhlasovanim. Podle me k zadnemu snizeni klimatickeho cile nedoslo. V televizi jsem slysel vase vyhadreni, ze kdyz nebudou technologie, tak se lze vratit k jednan...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Čistý hnus.“ Hejma zhodnotil oslavy 17. 11. v Praze

15:58 „Čistý hnus.“ Hejma zhodnotil oslavy 17. 11. v Praze

Novinář, spisovatel a hudebník Ondřej Hejma, který dlouhodobě sleduje americkou politiku pro Parlame…