Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...

29.10.2018 17:16 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY „Ten student, který se domnívá, že Masaryk byl podle čepice asi pilot, toho ví o technikáliích moderního světa, moderních technologiích a počítačovém světě možná mnohem víc, než já vím o Masarykovi a o dějinách této země. A je to snad špatně?“ zamýšlí se zástupce ombudsmanky Anny Šabatové Stanislav Křeček. Současně odmítl papouškování výroku, že národ, který nezná svoji historii, je odsouzen ji opakovat. Podle Křečka se už nikdy žádná historie opakovat nemůže, protože okolnosti událostí jsou z povah věci vždy jiné.

Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Jak hodnotíte stav země za těch posledních sto let? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Obecně asi platí, že si málo uvědomujeme poněkud odlišné postavení našeho národa oproti jiným národům a státům v Evropě. Jako jediný národ v Evropě máme po tisíc let svůj stát na jediném místě Evropy, v podstatě ve stejných hranicích. Jako jediný stát v Evropě máme, jak nedávno připomenul, tuším, Petr Pithart, po tisíc let uprostřed země stejné hlavní město, ve kterém sídlí veřejná a duchovní moc státu a národa. To nikde jinde u jiných nenajdete. A konečně: náš stát je jediný stát v Evropě a možná na celém světě, jehož zákonodárný sbor nesídlí a nezasedá v budově, která byla k tomuto účelu postavena. To, že naše zákonodárné sbory sídlí v budovách, které si pro sebe postavili cizí „páni“, kterých jsme se zbavili, o něčem vypovídá.

Máme jinou historii než národy stále snící svůj sen o velkých říších, jichž kdysi byly účastny – Maďaři, Němci, Poláci. Nikdy jsme neměli kolonie, nikdy jsme neobsazovali cizí území. Ale také jsme jako jedni z mála v době nacistického šílenství nevytvořili u nás kolaborantské jednotky SS, které terorizovaly své i jiné národy – jako ti, k nimž jako vzorům demokracie dnes někdy vzhlížíme. Náš vztah k této zemi je, ať si to uvědomujeme, nebo ne, jiný. Jsme proto xenofobní, nacionalističtí? Nemyslím. Co je to sto let? Jen malý úsek u života národa a státu. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Vlastimil Hebr byl položen dotaz

Referendum

Jsem rád, že někdo konečně předpoložil zákon o referendu. Jako šanci dáváte tomu, že projde? A co mi teda vadí, proč nebude moc být i našem členství v EU a třeba o přijetí Eura? A proč ještě neprosadit i tu přímou odvolatelnost politiků, hlavně když kolikrát vidíme ty politické kauzy a politika pak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Povídání se čtenáři PL. Červený při něm narazil do Pavla

21:04 Povídání se čtenáři PL. Červený při něm narazil do Pavla

Z PROFILŮ Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé sobě) v odpovědích čtenářům Parlamentn…