Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...

29.10.2018 17:16 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY „Ten student, který se domnívá, že Masaryk byl podle čepice asi pilot, toho ví o technikáliích moderního světa, moderních technologiích a počítačovém světě možná mnohem víc, než já vím o Masarykovi a o dějinách této země. A je to snad špatně?“ zamýšlí se zástupce ombudsmanky Anny Šabatové Stanislav Křeček. Současně odmítl papouškování výroku, že národ, který nezná svoji historii, je odsouzen ji opakovat. Podle Křečka se už nikdy žádná historie opakovat nemůže, protože okolnosti událostí jsou z povah věci vždy jiné.

Stanislav Křeček srovnal dnešní liberální demokracii s demokracií lidovou. A hořce zavtipkoval, že se prohlásí ženou...
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zástupce Veřejného ochránce práv Stanislav Křeček

Jak hodnotíte stav země za těch posledních sto let? V čem jsme lepší a v čem jsme naopak zaspali?

Obecně asi platí, že si málo uvědomujeme poněkud odlišné postavení našeho národa oproti jiným národům a státům v Evropě. Jako jediný národ v Evropě máme po tisíc let svůj stát na jediném místě Evropy, v podstatě ve stejných hranicích. Jako jediný stát v Evropě máme, jak nedávno připomenul, tuším, Petr Pithart, po tisíc let uprostřed země stejné hlavní město, ve kterém sídlí veřejná a duchovní moc státu a národa. To nikde jinde u jiných nenajdete. A konečně: náš stát je jediný stát v Evropě a možná na celém světě, jehož zákonodárný sbor nesídlí a nezasedá v budově, která byla k tomuto účelu postavena. To, že naše zákonodárné sbory sídlí v budovách, které si pro sebe postavili cizí „páni“, kterých jsme se zbavili, o něčem vypovídá.

Máme jinou historii než národy stále snící svůj sen o velkých říších, jichž kdysi byly účastny – Maďaři, Němci, Poláci. Nikdy jsme neměli kolonie, nikdy jsme neobsazovali cizí území. Ale také jsme jako jedni z mála v době nacistického šílenství nevytvořili u nás kolaborantské jednotky SS, které terorizovaly své i jiné národy – jako ti, k nimž jako vzorům demokracie dnes někdy vzhlížíme. Náš vztah k této zemi je, ať si to uvědomujeme, nebo ne, jiný. Jsme proto xenofobní, nacionalističtí? Nemyslím. Co je to sto let? Jen malý úsek u života národa a státu. 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Ukrajina

Uvědomujete si, že nebýt Ruska, které rozpoutalo válku, tak dnes nemusíme na Ukrajince doplácet vůbec? Tvrdíte, že nechcete dávat naše peníze ukrajinským zlodějům a agresorovi, který rozpoutal válku, byste je dával (třeba tím, že byste zrušil sankce)? Nemyslíte, že když má člověk nějaké zásady, tak ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Určují pravidla a pak čerpají peníze. Ukazujeme další chapadlo neziskovek přisáté na stát

16:26 Určují pravidla a pak čerpají peníze. Ukazujeme další chapadlo neziskovek přisáté na stát

Rada vlády pro rovnost žen a mužů má za úkol prosazovat rovnost mezi oběma pohlavími. Velká část jej…