Starosta Klatov: Programově by byla nejlogičtější koalice ANO a ODS, ale…

Do komunální politiky jste vstoupil v roce 1998 a o deset let později jste se stal i zastupitelem kraje. V čem se podle vás za tu dobu politika proměnila k lepšímu či horšímu?

Je rozhodně značný rozdíl mezi komunální politikou, ve které se pohybuji, a mezi onou „vysokou“, kterou sleduji jako každý, koho stav a směřování naší země zajímá. Velmi si vážím rozumu a věcnosti, s nimiž zastupitelé přistupují k řešení otázek týkajících se našeho města. Mohou a mají různé pohledy, zůstávají však nohama pevně na zemi a rozhodují velmi uvážlivě.

Celostátní politika prošla naprosto zásadní proměnou… K horšímu. Nemohu přijmout ani její dramatické zhrubnutí, kdy nejvyšší činitelé se snižují k přisprostlým výpadům nejen proti svým politickým oponentům, ale i k urážkám každého, kdo svobodně veřejně vyjádří svůj názor. Dochází plíživě a trvale ke snaze zpochybnit ukotvení naší republiky mezi civilizovanými západoevropskými zeměmi. Bezbřehý populismus, podněcování nejhorších lidských vlastností jako závist a nenávist se staly základním politickým programem některých uskupení. Je to snazší než trpělivě vysvětlovat, jaké jsou tradiční hodnoty křesťanské Evropy. A jak je nezbytné si je důsledně bránit, nikoliv v rámci tzv. politické korektnosti nechat postupně rozebírat.

V roce 2012 jste ve druhém kole těsně neuspěl ve volbách do Senátu, kdy vás porazil Jan Látka. Budete se letos o kandidaturu pokoušet znovu? A pokud ano, prozradíte nám, co byste jako senátor rád změnil?

Senátní volby proběhnou ve stejném termínu s volbami komunálními. Jsem velkým patriotem, uvažuji tedy zejména o volbách komunálních. Pokud bych se měl ucházet o přízeň voličů ve volbách senátních, tak určitě ne ve stylu „slibem všude a všem neurazíš“. Byla by to pro mne příležitost, abych mohl jasně a hlasitě říkat, že Klatovsko a Domažlicko jednoznačně potřebují kvalitní dopravní infrastrukturu. Je podstatná jak z pohledu rozhodování firem, zda se v regionu usídlit, tak i pro lidi, kteří se nechtějí stěhovat a za prací dojíždějí třeba do krajského města. Závislí na rychlé a bezpečné dostupnosti jsou i podnikatelé v cestovním ruchu v atraktivních rekreačních oblastech Šumavy a Českého lesa.

Senát je především pojistkou demokracie. Jak vnímáte úvahy o jeho zrušení?

Myslím, že jsem na to částečně odpověděl již v první otázce. Může se zdát trochu zbytečným, ale podívejme se třeba na styl a úroveň jeho jednání. Osobně mně nevadí půtky a zdánlivě nekonečné parlamentní debaty, pokud se nemění v podpásovou a zhrublou arénu. Výměny názorů prostě k parlamentní demokracii patří a na nic lepšího a svobodnějšího lidstvo zatím nepřišlo.

Díky tomu, že v případě senátorů dochází k jejich postupné výměně a mnohdy jsou zvoleny respektované osobnosti spojené více s daným regionem než stranickým vedením, probíhá jednání kultivovaně, bez nadbytečných emocí. Většinou mají za sebou i bohatý profesní život, a posuzují tedy věci klidněji a s nadhledem. Zrušit jej bych považoval za nešťastné, jako pojistka demokracie funguje. Ti, kdo by jej rádi zrušili, mluví hlavně o jeho nákladnosti. Za zamyšlení určitě stojí, zda bychom za ztrátu této pojistky nezaplatili cenu výrazně větší.

Sdílíte obavy některých politiků, ale i občanů z ohrožení demokracie v Česku?

Sdílím, čím dál tím častěji. Bojím se, že nám úplně nedochází, že demokracie není jen „parlament“. Jsou to pro mne především všechny dnes naprosto běžné záležitosti každodenního života, které bereme jako samozřejmost, a vůbec nám nedochází, jak snadno jsme je opakovaně jen za poslední století ztratili. Od těch zdánlivě „zbytných“ jako možnosti cestovat, studovat a uplatnit se kdekoliv v cizině až po ty zcela zásadní – ztráty osobních svobod, národní hrdosti a samostatnosti…

Původně jste vystudoval pedagogickou fakultu. Jestliže se ale nepletu, této profesi jste se nikdy nevěnoval. Proč? A nemáte někdy touhu práci v politice pověsit na hřebíček a věnovat se něčemu jinému?

Vystudoval a kromě roční vojenské služby jsem se pedagogické profesi věnoval téměř dvacet let. Učil jsem na vesnických i městských školách, 11 let jsem byl ředitelem školy. Profese je to i přes všechny podle mého negativní posuny ve společnosti ve vztahu škola – žák (mnohdy spíše rodič) pořád mimořádně zajímavá. Zpětná vazba je od dětí mimořádně rychlá a drží vás ve střehu. Snažím se kontakt s nimi úplně neztrácet, a když mi to čas dovolí, účastním se s nimi alespoň sportovních kurzů.

Co vás vlastně do politiky vedlo a do jaké míry se vám podařilo naplnit vaše priority?

Nemám rád pouze kritizování z pohodlí domova či v rámci hospodské debaty. Byť právě ona je občas velmi inspirativní. V roce 1998 jsem přijal nabídku svého kamaráda, abych se zapojil do místních voleb, a postupně od práce v radě města až po starostování jsem se komunální politice začal intenzivně věnovat. Nejsem bláhový a vím, že všechny priority se zcela naplnit většinou nedaří. Nejinak je to i v mém případě. Přesto. Město je finančně stabilní, daří se postupně opravy infrastruktury, památek i veřejného prostranství, místním spolkům se dostává ze strany města trvalé podpory. Dobře si uvědomuji, že to není zásluha jen moje, ale zejména kvalitní práce zastupitelů a mých spolupracovníků.

Jak se za vašeho působení proměnilo město? Na co jste nejvíce pyšný?

Proměnu si uvědomím nejvíce, když si prohlédnu několik let staré fotografie, či když se do Klatov pravidelně vracejí sportovci či turisté. Je zajímavé slyšet, jak si všímají změn, které pokud ve městě žijete každý den, berete jako samozřejmé a možná je ani úplně nedokážeme docenit. Z kulturních památek mne těší realizace nové expozice klatovských katakomb a Pavilonu skla. V posledních třech letech jsme se pustili do zásadních úprav 11 ha rozsáhlých Mercandinových sadů. Vrátili se do nich Klatované, a to je velká odměna.

Největší radost však mám z toho, že vzhled Klatov se mění nejen zásluhou péče města, ale velmi k tomu přispívají i další instituce a zejména soukromí vlastníci objektů. Stačí se projít historickým centrem města. Nemohu nic jiného než jim za to poděkovat.

Kdybyste měl pojmenovat tři hlavní problémy města. Jaké by to byly?

Jednoznačně dopravní napojení směrem k dálnici a absence obchvatu města. Nyní, v době konjunktury, máme naprosto minimální nezaměstnanost (cca 1,5 %). Firmy nejsou schopny sehnat domácí pracovní sílu. Přesto mi ve městě chybí větší nabídka pracovních míst vyžadujících vysokou kvalifikaci, jež je důležitá pro návrat a uplatnění vysokoškolských absolventů.

Budete se letos pokoušet již počtvrté obhájit mandát starosty?

Ano.

Jak hodnotíte jednání o vládě? Předseda ODS Fiala ho označil za nesrozumitelné. Souhlasíte?

Vypadalo velmi nesrozumitelně, za posledních několik dní se stalo již výrazně srozumitelnějším. Předseda Petr Fiala prakticky po celou dobu zastává konzistentní názor. Možná není člověkem, který je v daném prostředí dravců zajímavým pro příznivce pohodlně jednoduchého vidění světa a řešení problémů. Jsem však přesvědčen, že dokáže postupně oslovovat lidi, kteří se nechtějí vzdát svých svobod a místa, kam naše země určitě právem patří.

Jaký je podle vás nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje v celostátní politice? Podaří se Babišovi vládu sestavit, nebo nás brzy čekají předčasné volby? A jakou z variant byste preferoval? Pokud se totiž Babiš nedohodne s ODS, je nejpravděpodobnější variantou vláda.

Zdá se, že skutečně nejpravděpodobnější je varianta ANO a ČSSD s podporou KSČM. Považuji za velmi nešťastné se opírat o strany, které mají k demokratickým tradicím a postupu mimořádně daleko. Programově by byla koalice s účastí ANO a ODS asi logicky nejbližší. Jak předvolební střety, tak i průběh povolebních vyjednávání ze strany pana premiéra ji zjevně neumožní. Ale to jsou jen pohledy z velké dálky, nedovolil bych si proto jakékoliv přesnější soudy.