Je třeba mít představu dlouhodobého rozvoje městské části. To jsou vaše slova. Prozradíte nám svoji vizi Lysolají řekněme za deset let?
Je třeba mít strategický plán, který se dívá do budoucnosti z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska. Tento plán by měl postihovat všechny oblasti života městské části. Vzhledem k tomu, že jsme však součástí hlavního města, které se někdy tváří jako kraj a jindy zase jako jedna obec, ne všechny oblasti můžeme zásadně ovlivňovat přímo z lysolajské radnice. Jde především o územní rozvoj, který je řízen centrálně hlavním městem, a hlasy jednotlivých městských částí jsou často přehlíženy. Je to velmi aktuální téma především díky právě vznikajícímu novému územnímu plánu hlavního města. Nejenom já, ale většina starostů městských částí je velmi znepokojena průběhem pořizování nového územního plánu i jeho věcnou stránkou. Jak budou Lysolaje vypadat za deset a více let, je tak velmi těžké odhadnout. Každopádně pevně věřím, že naše městská část bude příjemným místem k životu s dobře fungující správou a zachovaným baráčnickým až vesnickým charakterem. Předpokládám, že se podaří dokončit rekonstrukci komunikací a chodníků, uspokojit všechny lysolajské rodiny na umístění dětí do mateřské a základní školy, které budou kvalitními vzdělávacími institucemi s potřebnými prostory, zachovat, či dokonce rozšířit dopravní obslužnost MHD, hasičům a fotbalistům zajistit odpovídající zázemí, zrekultivovat bývalé pískovny a vysázet další zeleň a v neposlední řadě přinést do Lysolaj ještě více kultury a spolkové činnosti.
Je něco, čím se budete muset zabývat ihned?
V letošním roce bychom rádi dokončili přístavbu Základní školy Járy Cimrmana, chybí nám na dofinancování stavby a zařízení interiérů přibližně osm milionů. Připravujeme se tak přihlásit do vyhlašovaných výzev na financování z evropských fondů a hledáme i jiné zdroje.
Plánujete v nejbližší době investice do rozvoje lokality Dolina-Štěpnice? A můžete být případně konkrétnější?
V loňském roce jsme uspořádali dva workshopy s odborníky z oblasti urbanismu, dopravy, životního prostředí, sociální péče i zástupci vedení radnic Prahy-Suchdola, Prahy 6 i hlavního města. Na základě výsledků těchto setkání zpracováváme studii území, která by měla být do léta hotova. Poté budeme celou věc konzultovat s občany a hlavním městem jakožto vlastníkem. Pokud bude panovat všeobecná shoda na projektu, bude přistoupeno k dalším územně plánovacím a právním krokům. Naše představa je, že by zde do 5–7 let mohlo vyrůst sociální bydlení doplněné zástavbou rodinných domů.
Závažným problémem Lysolají je i doprava. Podle vašeho mínění je řešením kombinace několika opatření, většinou však na úrovni hlavního města. Přesto, jaké investice do dopravní infrastruktury plánujete v rámci svých možností?
Páteřní komunikací Lysolajské údolí denně projede v každém směru přibližně 3 500 vozidel, což je na tuto soutěsku, místy ještě terénem zúženou, neúnosné. Obrovským problémem jsou neukázněnost řidičů a nedodržování povolené rychlosti. Z programu BESIP by zde v jednom úseku měly být instalovány bezpečnostní prvky na větší ochranu chodců ve vozovce a v příštím roce by z tohoto programu mělo být financováno zbudování dvou stavebních zpomalovacích prahů v místech přechodů pro chodce. Máme zpracován projekt na úsekové měření rychlosti v ulici Lysolajské údolí, jehož realizovatelnost v současné době posuzuje správce komunikace TSK. Při přípravě projektů rekonstrukce komunikací je pro nás bezpečnost vždy na prvním místě.
Od loňského roku jste předsedou Svazu městských částí hl. m. Prahy. Čím se aktuálně zabýváte nebo o co usilujete?
Svaz městských částí má v současné době 33 členů z řad malých městských částí a schází se minimálně jednou měsíčně, zpravidla první pondělí v měsíci, kde společně s kolegy řešíme aktuální témata a vyměňujeme si zkušenosti. Mezi nejaktuálnější témata patří rozhodně příprava Metropolitního plánu. Kvůli přípravám rozpočtu na příští rok poté dotační vztahy mezi hlavním městem a městskými části, náklady na výkon státní správy, financování zásahových jednotek Sboru dobrovolných hasičů a posouzení současného zákona o hlavním městě Praze a jeho statutu, kde máme i v rámci svazu zřízenu pracovní skupinu. Rádi bychom iniciovali a poté i spoluvytvářeli změnu tohoto zákona.
Jak byste hodnotil spolupráci mezi svazem a magistrátem? A podepsala se na ní nějak negativně vleklá krize?
Spolupráci svazu s hlavním městem hodnotím jako dobrou, jsme si vzájemně partnery do diskuse a daří se věci posouvat kupředu. Složitá politická situace a rozložení politických sil v zastupitelstvu hlavního města nejsou ideální, ale pevně věřím, že nyní po znovudovolení radních do svých funkcí se některé věci rozběhnou rychlejším tempem.
Psali jsme:
Mám pravdu, když za největší problém malých městských částí označím jejich podfinancování? A jaké se podle vás nabízí řešení?
Podfinancování malých městských částí je samozřejmě velkým problémem, ale musím říci, že pokud se podaří udržet nově nastavené dotační vztahy s hlavním městem tak jako v tomto roce, budou na tom malé městské části v dalších letech mnohem lépe. Chybějí zde stále peníze především na školství, a to jak investice do stavby nových budov či rekonstrukcí škol a školek, tak peníze na jejich provoz, který většinou spolyká velkou část rozpočtu malých městských částí. S hlavním městem byla otevřena i otázka financování hasičů. Jako velký problém se však nyní ukázalo pořizování nového územního plánu, kdy IPR jakožto zpracovatel nerespektuje názory a přání našich radnic. Starostové městských částí jsou znepokojeni průběhem příprav nového územního plánu a na svém společném zasedání starostů P1-57 vyjádřili obavu z možných problémů při jeho převádění do praxe.
Pokud se nemýlím, jako místopředseda pražské organizace hnutí Starostové a nezávislí toto hnutí reprezentujete i ve dvou komisích Rady hl. m. Prahy a jako člen dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy. Jak dnes hodnotíte stav, který v DPP panuje? Domníváte se, že doba zlatých padáků, podezřelých a často velmi předražených zakázek je pryč?
Ano, v posledním roce jsem měl možnost více nahlédnout do struktur hlavního města i městských firem, kde se situace pomalu zlepšuje. Některé městské firmy, a Dopravní podnik, především však stále trpí díky neukončeným a mnohdy nevypověditelným smlouvám. Za posledních dva a půl roku působení pana Ďuriše ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva došlo bezesporu ke stabilizaci firmy, za což mu patří velké poděkování, na druhou stranu na kompenzacích vyplácí hlavní město Dopravnímu podniku 13 miliard ročně, což tvoří téměř čtvrtinu rozpočtu hlavního města. Máme v Praze spolehlivou, moderní, rychlou a bezpečnou hromadnou dopravu, kterou nám může leckterá vyspělá metropole závidět, ale otázka je, zda si ji v současné podobě můžeme i nadále dovolit. Hlavní město jakožto majitel prostřednictvím dozorčí rady Dopravního podniku dalo najevo, že je potřeba změna koncepce. Na svém posledním zasedání dozorčí rada odvolala z funkce předsedu a místopředsedkyni představenstva, a započala tak změny ve směřování firmy.
Soud odmítl žalobu šesti městských částí a ústavů Akademie věd kvůli plánované výstavbě nové přistávací dráhy Letiště Václava Havla. Lysolaje nyní ještě podají kasační stížnost, pokud neuspějí, nová dráha by měla sloužit od roku 2019. Jak to, že ji podáváte sami a proč se domníváte, že může na rozhodnutí soudu něco změnit?
Kasační stížnost opět podáváme tak jako i původní žalobu společně s dalšími městskými částmi. Výstavbu nové letové dráhy na Letišti Václava Havla považuji za neopodstatněnou a dostatečně nezdůvodněnou. Naopak výstavba dráhy negativně ovlivní životy a zdraví mnohých Pražanů i obyvatel okolních obcí. Přínos ekonomice je téměř nulový, nehledě k tomu, že se dlouhodobě připravuje privatizace letiště a jeho využívání pro nákladní leteckou dopravu bez další návazné dopravní infrastruktury. Jsem přesvědčen, že jsme povinni využít všech zákonných možností, abychom výstavbě této dráhy zabránili, a budeme se tak vyjadřovat i v případných dalších stupních územně plánovací dokumentace.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
